Bylo znát, jak ho ta prohra mrzí. Jak by ne, nechat ožít vzpomínky na slávistické semifinále Poháru UEFA v roce 1996... Být na dohled stejné kótě v Konferenční lize, ale nakonec na ni nedosáhnout, i kvůli fatální chybě brankáře.... Slávistický trenér Jindřich Trpišovský však po odvetě s Feyenoordem (1:3, první zápas 3:3) odmítal připustit, že by nejistota kolem Aleše Mandouse a Ondřeje Koláře měla na konci tažení červenobílého týmu výrazný podíl. „Na takovou porci zápasů musí být dva gólmani. Problém v tom není a Mandy to svým výkonem potvrdil, bohužel přišel jeden nešťastný moment,“ zastal se Mandouse.
Co se ve vás nyní odehrává?
„Momentálně cítím velké zklamání. Ale také velkou hrdost na klub, přes změny v kádru, ke kterým dochází, jsme se dokázali dostat takhle daleko. Prokousat se třikrát do čtvrtfinále je strašně těžké. Jestliže jsme chtěli jít dál, nesměli jsme dělat chyby – a to se nám nepovedlo. V první půli ale náš výkon splnil nejpřísnější měřítka.“
Potřetí za čtyři roky jste byli ve čtvrtfinále evropského poháru. Přemýšlíte, kam to dotáhnout v příští sezoně?
„V příští sezoně bude záležet na tom, jak bude vypadat kádr. Vracejí se nám hráči, kteří nebyli na soupisce Konferenční ligy, v létě bude delší pauza, budeme mít prostor pro dobrou přípravu. Ambice budou takové, abychom hráli minimálně skupinu evropského poháru.“
Nakolik se na chybě Aleše Mandouse a vyřazení podepsalo to, že jste neměli jasnou brankářskou jedničku?
„Mandymu se stala jedna taková situace, přitom paradoxně odchytal skvělý zápas. Potvrdil oprávněnost nominace, chytil minimálně dva sólové nájezdy. Byl to jeden z jeho nejlepších výkonů. Jestli to brankářům vyhovuje, nebo ne, je spíš otázka pro ně. Slavia je velký klub, na každém postu musí být konkurence. Víme, co se Kolimu (Ondřeji Kolářovi) stalo loni... S konkurencí se sžívá každý hráč, musí se s tím vyrovnat. Na takovou porci zápasů musí být dva gólmani. Problém v tom není a Mandy to svým výkonem potvrdil, bohužel přišel jeden nešťastný moment.“
Mluvil jste už s Mandousem?
„Mluvili jsme s ním, je nám ho líto. Víme, jak dobrý je to kluk, a jsem rád, že ho lidi podpořili. Fotbal je hra chyb, hráči vzadu to mají těžší: nedáte šest šancí a nic se neděje, pak vyřešíte sto devadesát devět z dvou set situací, jednu zkazíte, a je z toho tohle... Nejvíc to mrzí jeho, na nás je, abychom ho podpořili. Na evropské scéně se za chyby platí dvojnásob, je tam těžké dostávat se proti soupeřům do šancí a dávat víc gólů. Někdy rozhoduje i souhra okolností. Feyenoord postoupil zaslouženě, je to skvělý tým. Ale dostali jsme nenormální góly, po situacích, na které jsme byli dobře připraveni. I když za ten moment si můžeme sami. Musíme se z toho oklepat a jít dál.“
Ukázalo se, jak důležitý je pro váš tým Tomáš Holeš?
„Samozřejmě je to důležitý hráč, ukázal to i první zápas. Jde o jeho komplexnost, jak do ofenzivy, tak defenzivy, organizaci, schopnost chodit do osobních soubojů, dynamiku, řešení situací. Patří mezi tři nejlepší hráče našeho kádru. Ale i tak jsme to měli zvládnout. V první půli jsme i přes Tomášovu absenci podali skvělý výkon, ostatní ho dokázali zastoupit. I když bychom s ním asi měli víc variant do druhého poločasu. Nejen on, i spousta jiných hráčů by nám pomohla.“
V obraně často hrajete na riziko, není to až moc?
„V prvním poločase se nám povedlo třikrát prostrčit míč přes střed, a byl z toho nebezpečný útok. Ve druhé půli už se nám paradoxně nedařilo tolik vyjíždět z presinku kombinačně, donutili nás kopat dlouhé míče. Někdy je potřeba hrát jednoduše, na druhou stranu takový je evropský fotbal. Bez toho, abyste hráli konstruktivně, nemáte šanci do čtvrtfinále dojít. Ze dvou zápasů se nám chyba stala jednou a my v podobné situaci také dali gól. Je to daň za to, že jste schopni vést zápas jako proti Fenerbahce.“
