Hrdina Bořil: Děkuji manželce, že jsem ve Slavii. Standu vyměním na plakátu
Ve Slavii kroutí pátou sezonu. Večer, který prožil v domácí odvetě s Kluží, si asi nemohl vysnít lépe. Jan Bořil vstřelil rozhodující gól, který klubu pomohl do skupiny Ligy mistrů. Euforie je to těžko měřitelná, zvlášť u svátečního střelce, jenž z pozice krajního obránce spíš nahání ofenzivní hráče soupeře. „Musím poděkovat manželce,“ culil se šťastný obránce, když popisoval jeden z historických večerů vršovického klubu.
Jak vám zní Liga mistrů a Slavia?
„Krásně. Po dvanácti letech je to něco neuvěřitelného. My jsme to chtěli už hodně dlouho, dřeli jsme na to. Udělali jsme double, chtěli jsme Ligu mistrů. Podařilo se.“
Je to završení přerodu Slavie, která se ještě před několika lety potýkala s velkými problémy?
„Určitě. Nějaké problémy tady byly, i finanční. Pak se to změnilo. Přišel pan Šimáně, pan Tvrdík, Citic, Sinobo a další. Dalo se to do kupy, všechno se srovnalo a hlavně je to vidět na hřišti. Jsme rádi, že jsme v Lize mistrů.“
Vy jste jeden z mála, který ve Slavii pamatuje ještě staré časy před tímto lukrativnějším obdobím (Bořil přišel z Boleslavi v zimě 2016). Napadlo vás tehdy, že si v klubu zahrajete Ligu mistrů?
„Bylo to těžké rozhodování. Přemlouvala mě hlavně manželka, ať jdu do Slavie, že je to velký klub s velkou historií. Říkala, že i když se cokoliv stane, někdo to koupí a klub určitě nezanikne. To mě i utvrdilo v tom, že půjdu do Slavie. Jsem rád, co se nám tady podařilo. Nejvíc musím pogratulovat ženě, že mi takhle pomohla.“
Dostane od vás kytku?
„To ne, dostane něco většího.“ (smích)
Jste hlavní hrdina utkání, dal jste gól. Je to pro vás o to cennější večer?
„Pro mě určitě. Já jsem sváteční střelec, všichni se mi smějí, že nedávám moc gólů, když vystřelím, letí to někam do padesáté řady. Všichni mi říkali, že rozhodnu zápas, dneska se to splnilo, jsem hodně rád. O poločase mi trenéři říkali, ať střílím, nepřihrávám, tak jsem konečně jednou vystřelil po zemi a trefil jsem to.“
Co vám proběhlo hlavou, když se míč překulil za čáru a skončil v síti?
„Nevěřil jsem tomu. Kopnul jsem, nevěděl jsem, kam to zapadne. Nevěděl jsem, co dělat, jak mám slavit. Někam jsem běžel, pak všichni padli na mě. Byla tam velká euforie.“
Vyslechl už jste si něco v kabině?
„Hlavně jsem šel hned za Standou (vedoucím mužstvem Stanislavem Vlčkem). Říkal jsem mu, že už má smůlu, je to dvanáct let, co dával gól při postupu do Ligy mistrů. Už je starý, že ho vyměním na plakátu.“
Byl těžký první poločas, kdy se Kluž dostávala do gólových příležitosti?
„Určitě, hrálo se o Ligu mistrů. Oni sem jeli s tím, že nemají co ztratit, my jsme byli nervózní, bylo to vidět. Dlouho jsme se hledali, chtěli jsme hned dávat finální přihrávky. Pak to dopadalo tak, že jsme to kopali do autů a nedařilo se nám. O poločase jsme si řekli, ať se zklidníme. Druhý poločas jsme byli víc na balonu, víc si věřili a pak dali gól.“
Zlomila to vaše branka?
„To nás nakoplo, uklidnilo. Věděli jsme, že to už ukopeme. Říkal jsem klukům, že už nemůžeme dostat gól.“
Pomohlo vám, že už fandil celý stadion i kompletní Tribuna Sever?
„Je dobře, že se to dalo dohromady, za to musíme fanouškům poděkovat. Byla neskutečná atmosféra, hodně nám to pomohlo.“
Koho chcete v Lize mistrů do skupiny?
„Na to se mě každý ptá. Chci anglické týmy, to je pro mě top. Těším se na los, koho dostaneme. Když to budou ty nejlepší celky, určitě chceme ukázat, že na to máme.“
Co když dostanete z prvního koše Petrohrad?
„Tak si to zase s nimi rozdáme, Dá se s nimi hrát, vědí, jakou máme sílu, navíc mají krásný stadion. Byl by to super zápas.“
Slavia získala dva tituly, double, čtvrtfinále Evropské ligy, teď skupina Ligy mistrů. Co bude dál?
„Nejlepší by bylo, kdybychom postoupili ze skupiny a v lize drželi první místo. Chceme vyhrát i MOL Cup. Chceme dominovat na všech frontách a být úspěšní. Čeká nás hodně zápasů, ale máme široký kádr, trenér to může protočit. Každý si zahraje, každý si odpočine.“
Je v týmu taková síla, že můžete v Lize mistrů bojovat i o postup ze skupiny?
„Záleží, koho chytneme, jak budeme hrát, promítne se do toho i štěstí. Bude to otevřené. Ale nebudeme tam pod takovým tlakem, jako dneska.“
