Maratonci ze Slavie. Nejběhavější tým Ligy mistrů maže rozdíly s giganty
Především dva herní prvky dělají ze Slavie doslova postrach obrů. Velmi aktivní, ale taky riskantní způsob bránění, díky němuž dokázali „sešívaní“ zejména ve druhém poločase držet Borussii Dortmund dlouho pod krkem. A pak i ochota lítat nahoru dolů a hlavně pochopení, že bez toho už se dneska vyhrává fakt těžko. Slavia v Lize mistrů udivuje svými maratonskými výkony, žádný jiný tým se jí co do běhavosti nevyrovná. Jaký to má vliv na hru Trpišovského týmu, a jak to okomentoval kouč soupeře?
Zvrásněné pohledy, xkrát hlava v dlaních. Trenér Jindřich Trpišovský měl za dva zápasy Ligy mistrů dost důvodů pro tahle známá a všeříkající gesta. I kvůli neschopnosti zlomit definitivně utkání ztratila Slavia vedení na Interu Milán, a přišla kvůli tomu i o lepší výsledek s Borussií Dortmund.
Český mistr zoufale postrádá schopnost dát gól, když je to opravdu třeba. K radosti všechno směřuje, hra hezky plyne, ale narvat míč do kasy a poslat vlastní fanoušky do extáze... Ne. A to se rovná jednomu získanému bodu ve skupině F.
„A přitom si odvážně troufnu říct, že jsme se takovému soupeři dokázali vyrovnat skoro ve všem,“ těšilo Jindřicha Trpišovského. Po výsledku 0:2 jsou to spíš slova zmaru.
Protože hlavně oba nadějné nájezdy skončily bídně – Lukáš Masopust trefil nohy Romana Bürkiho a Stanislav Tecl se se svým pokusem nevešel do brány vůbec.
„Měli bychom tohle proměňovat, určilo to ráz zápasu,“ smutnil Trpišovský.
Jinak ale Slavia herně zase obstála. A pomáhají ji k tomu především dva prvky. Neúnavné atletické pojetí, které ocenil i kouč Borussie Lucien Favre s dodatkem, že hráči „sešívaných“ umí vykrývat ty správné prostory.
