Konala se neskutečná bitva. Šest gólů, penaltový rozstřel, přehršel šancí. Kodaňská euforie, sparťanský zmar. Odveta 3. předkola Ligy mistrů na Letné musela vtáhnout každého. Byl to skvělý zápas ve frenetické atmosféře. Přesto neplatí výrok kouče Briana Priskeho, který na tiskové konferenci po duelu prohlásil: „Odehráli jsme téměř perfektní zápas.“
Na slovo TÉMĚŘ je třeba dát důraz, není možné se nechat unést magií střetu ani viditelným posunem, který mančaft pod trenérem Priskem udělal za rok a kus.
Zásadní je, že Sparta nepostoupila, tak prosté jsou počty. K tomu byla skvělá „jen“ na první dojem, což dozajista na Letné vědí. Záseků a nedorazů se několik našlo. Všechny měly vliv na to, že se český mistr opět neprodral do Champions League.
Některé byly až příliš viditelné. Všechny tři branky padly po těžkých chybách v defenzivě.
U první zaváhal Tomáš Wiesner, ale po něm i stopeři, kteří měli důrazněji vystoupit proti střelci. Proto mohl balon projít s tečí Filipa Panáka do sítě - a to už v patnácté vteřině. Lze spekulovat o tom, zda by Jan Mejdr, jenž na pravé straně nastoupil v prvním utkání a v části odvety (a podal slušný výkon), zaváhal podobně jako Wiesner, jehož chování v hlavičkovém souboji bylo tristní. Zapadlo však do jeho vnímání, Wiesner je výrazně ofenzivní borec, vzadu často hoří.
Druhá a třetí trefa hostů, které byly navíc těžkými ranami do sebevědomí, protože přišly krátce po vedoucím zásahu, padly po standardních situacích. To je problém. Hraje se přece o takzvaný mrtvý míč. Je čas se na potíž připravit před zápasem i při něm.
Klíčovou minelou byla v těchto chvílích komunikace. Při první situaci zaváhala defenziva při tvorbě ofsajdové pasti, přidal se také Martin Minčev, jenž si nevšiml a nezbrzdil skórujícího soka. Při druhé nadzvedl Jaroslav Zelený balon, který by lehce odvrátil Ladislav Krejčí.
Jenže tyto omyly nebyly jediné. Lze k nim připočíst nekvalitu (Lukáš Sadílek a jeho levačka) i laxnost (Victor Olatunji) v zakončení. Šancí měli Letenští dostatek, ve hře byli jednoznačně lepší. Jenže, jak říká Josef Csaplár, na půlce umí hrát fotbal každý. Ti nejlepší se předvedou ve vápnech - a tam měla Sparta problém na obou stranách.
Potíží je rovněž zatím nesladěná útočná trojka. Jan Kuchta, Lukáš Haraslín i Veljko Birmančevič nebyli vůbec špatní, ale dohromady ještě nešlapou bez drhnutí. Důkazem budiž i některé Kuchtovy výlevy vůči Haraslínovi…
Úplně nezaválel ani gólman Peter Vindahl. Ve hře mohl s góly těžko něco dělat, to ne. Jeho výkony však nejsou zatím s výjimkou utkání v Kodani nějak světoborné. Ve čtyřech vystoupeních inkasoval šestkrát bez posledního penaltového rozstřelu. V něm byl stoprocentně záporný, jen jednou měl naději na úspěch. Do hry přitom šel s třicetiprocentní úspěšností v pokutových kopech během kariéry. Samozřejmě, není to faktor na tvrdou kritiku, přesto Vindahl přišel s renomé gólmana, který má výrazně pomoci…
Nestalo se, také proto Sparta vypadla. Přesto nebuďme pouze negativní. Tým jde pod dánským šéfem nahoru. Kodaň, rozhodně favorita duelu, výrazně znejistěl a prohnal. Slova o posunu zkušenostmi z tohoto střetu nemusí být jen klišé.
Mezi soupeři byl totiž jeden rozdíl. Kodaň ukázala větší mentalitu vítězů, již Sparta musí po letech strádání bez titulů ještě nabrat. Vždyť dánského mistra nesrazilo ani dvojité soupeřovo vedení v prodloužení, vždy kontroval v řádu minut. Jako by se Sparta lekla úspěchu, možnosti překonat soka velkého jména. Letenský tým se musí naučit zahodit tyto obavy.
Nepříjemná vzpomínka se může hodit už v nastávajícím boji o Evropskou ligu. Postup do ní je aktuálním ultimátním cílem, jak říká sportovní ředitel Tomáš Rosický.
