Šťastný Pospěch: A teď klidně na Chelsea

Tři, dva, jedna, konec! Osmifinále je doma! Kodaňský Parken stadion se topí v euforii, na trávníku křepčí hráči, v ochozech fanoušci. Scénu osvětluje mohutný ohňostroj. „Bylo to krásné, užili jsme si to,“ uvedl Zdeněk Pospěch, jeden z hlavních strůjců historického úspěchu dánského klubu.

Oslavy asi pokračovaly bouřlivě...
„Víte, že ani ne? Poté, co jsme to oslavili s fanoušky na stadionu a následně v kabině, se šlo domů. Fakt nic víc. Na dnešek (včera) je ale plánovaná společná akce. Uvidíme.“

Byl jste po zápase dojatý?
„Měl jsem obrovskou radost, ale že bych na hřišti brečel, to zase ne. (směje se) Jsme ale všichni šťastní – spoluhráči, trenéři, fanoušci, sponzoři.“

Co vám běželo hlavou, když utkání skončilo?
„Užíval jsem si to. Moc dobře si uvědomuji, že pokud člověk chce ve fotbale hrát na nějaké úrovni, musí tomu něco obětovat. Tvrdě pracovat. O to se snažím. To je celé.“



Jaké bylo probuzení ?
„Jako jestli jsem se neštípal, jestli se mi to nezdá? (směje se) Ne, nic takového. Bylo to ovšem příjemné probuzení, fajn pocit. Vždyť se povedlo něco hezkého, takový úspěch v Kodani ještě nikdy nebyl. Sice jde o nejslavnější dánský klub, ale nemůžeme se měřit s Chelsea nebo Barcelonou.“

Právě proti některému z top týmů si to na jaře rozdáte o čtvrtfinále. Koho byste si přál?
„V podstatě je mi to úplně jedno, vím, koho můžeme dostat, ale neřeším to. I když, možná bych si přál někoho ze Španělska, Anglie nebo Německa.“

Takže třeba Petra Čecha s Chelsea?
„Klidně, proč ne?“

Věřili byste si? Proti Barceloně, ještě silnějšímu soupeři, jste ve skupině obstáli.
(usměje se) „Musíme brát, že to byly jen dva zápasy. Pokud bychom měli hrát se španělskými týmy dlouhodobou soutěž, třeba by to vypadalo jinak. Jsou to silné mančafty, jenže když vám přeje štěstí, dá se hrát i s nimi.“

Máte tedy na to jít dál?
„Nebudu říkat, že na to nemáme... Záleží na okolnostech, jestli budeme zdraví, jak na tom bude soupeř a tak dále. Těžko říct.“

Je současný scénář pro Kodaň vysněný?
„Zcela jistě. Kdyby mi někdo v létě řekl, co všechno dokážeme... Hlavní úkol, postup do Ligy mistrů, jsme zvládli, to, že jsme postoupili do osmifinále, je něco navíc. Ohromná věc pro klub. Když jsem viděl složení skupiny, říkal jsem si, že bychom se mohli zkusit poprat o třetí místo, tedy o účast v Evropské lize.“

Osmifinále je hodně nad plán?
„Je to nad plán a je to fantastické. Nemůžeme to samozřejmě brát tak, jako bychom vyhráli Ligu mistrů nebo se dostali do finále. Ovšem pro Kodaň je to neskutečné.“

Pomohla vám role outsidera skupiny?
„Možná ano. Někdy je dobré, když od vás nikdo moc nečeká. Určitě s námi nikdo nepočítal, asi jsme soupeře překvapili.“

Kdybyste měl uvést zásadní důvod, proč jste byli na podzim tak úspěšní, co vám v hodnocení vyjde?
„Že jsme se kvalifikovali přes Borisov a Rosenborg do hlavní fáze Ligy mistrů. To nám hodně pomohlo. Spadl z nás balvan, atmosféra se uvolnila, cítili jsme, že se nám bude žít lépe. Potvrdilo se to.“

Pospěch v prosincovém utkání Evropské ligy proti Spartě • Pavel Mazáč (Sport)Má Kodaň na to, aby hrála Ligu mistrů pravidelně?
„Těžko říct, záleží, kolik hráčů odejde, jak se kádr doplní. Samozřejmě bych si to přál.“

Pokud by vám nevyšel duel s Panathinaikosem, mohla vás zachránit Barcelona v případě výhry nad Kazaní. Ovšem kouč Guardiola nasadil prakticky rezervní tým. Nebyli jste naštvaní?
„Proč? Na Barcelonu jsme nemohli a ani nechtěli spoléhat. Je úplně normální věc, že se takhle zachovali. Měli první místo jisté, klíčoví hráči toho mají plné zuby, potřebují si odpočinout. Jsem strašně rád, že jsme si to uhráli sami a nemuseli se dívat, jak dopadla Barcelona.“

Věděli jste, jak si proti Kazani vede?
„Určitě, zajímali jsme se o to, nejde to vymazat z hlavy. Na druhou stranu to ani nešlo, výsledky stejně běží při utkání nasvětlené tabuli.“

První gól Barcelony pro vás asi znamenal psychický doping...
„Spíš bylo lepší, když jsme zvýšili na dva nula. (směje se) A když pak vedla stejně i Barcelona, bylo hotovo.“

Před utkáním nad vámi visela hrozba třetí žluté karty a následného stop v úvodním osmifi nále. Dával jste si pozor?
„Byl jsem varován od trenéra, říkal mi, že by bylo fajn, kdybych nedostal třetí žlutou. Abych se pokud možno vyvaroval hloupého napomínání. Když už jsme vedli o dva góly, ukazoval, ať už nechodím do zbytečných soubojů a dohraju to v klidu.“

Ke konci byl na vás hrůzostrašný zákrok, jste v pořádku?
„Jsem nakopnutý, ale když je takový úspěch, nebolí to. Ovšem zákrok to byl zbytečný, rozhodčí klidně mohl vytáhnout červenou.“

Zdeněk Pospěch na tiskové konferenci • Jaroslav Legner

Mohl jste se zapsat i mezi střelce, vaší ráně z druhého poločasu příliš nechybělo. Byla by to taková třešnička na podzimní sezonu...
„To už bych chtěl možná moc. (směje se) Že třešnička nebyla, to mě vůbec nemrzí.“

Máte za sebou ohromně náročnou sezonu. V dánské lize i Lize mistrů jste odehrál všechno, celkem 29 zápasů. Byl jste ke konci podzimu unavený?
„I ta zima dělá svoje, člověk si říká: zima, a ještě hrát fotbal... Máte toho plné kecky a teď vás čeká důležitý zápas s Panathinaikosem. Navíc byla v šatně cítit nervozita. Není divu, zase tolik zkušeností nemáme, abychom šli proti Panathinaikosu s lehkou hlavou, bez nervozity. Ale abych se vrátil na začátek – zatavený jsem už hodně dlouho. Jsem moc rád, že mi začíná dovolená.“

Přesto jste v utkání s Panathinaikosem naběhal přes jedenáct kilometrů...
„Jo? Tak to je docela dobrý. Ono to ale jinak nejde, pokud chcete někoho porazit, musíte na hřišti běhat.“ (směje se)