Stěhování do Edenu je jisté, zní od vlastníků Bohemky
Sklaní fanoušci Bohemians 1905 mu spílají, že chce klub poslat do Edenu. Nenajdou pro něj jediné vlídné slovo. Přitom Ondrej Oravec, jednatel lucemburské společnosti CIFI Football, dceřiné společnosti CTY Group, která vlastní 51 procent akcií vršovického klubu, patří mezi ně. „Fandím Bohemce od roku 1983, kdy jsem přišel do Prahy studovat ČVUT,“ vrací se do studentských let.
Fanoušek, jenž by pro milovaný klub udělal cokoli, zároveň statutární zástupce majitele, který musí ctít zásadu dobrého hospodáře danou zákonem. V takovém rozkolu se nalézá Ondrej Oravec, jednatel společnosti CIFI Football držící nadpoloviční balík akcií Bohemians 1905.
A ještě člen dozorčí rady firmy Bohemians Real, která vlastní stadion a jíž klub za pronájem dluží miliony. „Stěhování do Edenu je jediná možnost, jak pokračovat dál,“ hledí na vše obchodním okem.
Jaký máte pocit z toho, co se rozpoutalo okolo přesunu Bohemians 1905 do Edenu?
„Já fanoušky chápu, že se jim to nelíbí, ostatně patřím mezi ně. Mám veškerou úctu k tradicím, není mi jedno, co se děje. To mluvím jako Ondrej Oravec. Na druhé straně jsem manažerem společnosti, která klub vlastní, proto se musím chovat s péčí dobrého hospodáře, jak mi ukládá zákon. Musím rozhodovat na základě faktů. Stěhování do Edenu je za tohoto stavu neodvratné.“
Skutečně nevidíte žádnou možnost, že by „klokani“ zůstali příští ročník v Ďolíčku? Že by začali budovat vyhřívaný trávník, bez něhož je svaz do nejvyšší soutěže nepustí?
„Ne. Dodnes společnost Bohemians Real, majitel stadionu, neobdržela žádný projekt. Ten by měl obsahovat soupis stavebních činností, časový harmonogram a rozpočet. My ale požadujeme další dva dokumenty: finanční zajištění a jaký bude majetkoprávní vztah. Bez nich nejsme projekt vůbec schopni posoudit a nestihneme požádat o stavební povolení v patřičné lhůtě.“
Je pravda, že fotbalový klub, který je samostatným právním subjektem, neplatí nájem?
„Samozřejmě, je to pravda.“
A prozradíte, kolik dluh činí?
(smích) „Nejsem mediální odborník, abych posoudil, jaká výše dluhu je pro veřejnost citlivá. Je to ale v řádech milionů korun.“
Proslýchá se však, že peníze na tento projekt a oddálení odchodu „klokanů“ z Ďolíčku by se našly.
„Už několikrát jsem vyzval ředitele Lukáše Přibyla, aby záruky předložil. Vím, že projekt existuje a je dost finančně náročný. A v tom je jádro veškerého problému: ekonomická situace klubu. Oni mají na vyhřívaný trávník, přitom jsou zadlužení, kam se podívají?! Tak tady něco nefunguje!“
Vy jste jednatelem majoritního vlastníka klubu. Jako dobrý hospodář, jak jste uvedl, byste měl o majetek pečovat. Proč nezafinancujete projekt a nevylepšíte hodnotu stadionu?
„Nevstupovali jsme do Bohemians 1905 s cílem, že budeme platit činnost. Pro nás to byla investice s příslibem, že vedení zajistí vyrovnaný rozpočet a výnosy přijdou z prodeje hráčů. Přesto jsme tak činili. Dva roky upozorňujeme, že máme objektivní finanční potíže a akcionáři nechtějí dlouhodobě sponzorovat klub. Naopak by chtěli investici ve výši 25 milionů korun vrátit. A teď by to mělo být podle fanoušků tak: Výnosy žádné, 25 milionů pryč, pokryjte nové ztráty a ještě zaplaťte trávník? Výborně! Tak to skutečně nemůže dneska fungovat.“
Nebylo od vás trošku naivní vstupovat do fotbalu se záměrem zisku?
„Znal jsem situaci v klubu a od začátku nedoporučoval jakoukoli akvizici. Není to ovšem moje firma a jako statutární zástupce musím poslouchat strategické rozhodnutí akcionářů. Dneska se navíc ukázalo, že informace v roce 2007, kdy k tomuto spojení došlo, byly zkreslené. Původně naše společnost byla požádána o půjčku. Nejsme však banka, domluvili jsme se na převzetí 19 procent akcií jako zástavy. Postupně se to překlopilo na 51 procent. Máte pravdu, byli jsme naivní, ale byla i jiná doba. Taková hospodářská krize ještě nebyla.“
Přesto zůstáváte majoritními akcionáři. Co tedy podniknete, aby klub nezkrachoval a prosperoval?
„Dobře, mluvme konkrétně. Drastické omezení nákladů, ne ovšem směrem k hráčskému kádru, ale snižováním nákladů na provoz, a lepší obchodní politika. Vadí mi totiž, že se klub soustředí na mediální záležitosti a ne na obchod, který je vedený velice nekoncepčně. Proto navrhujeme stěhování do Edenu. Podle analýzy je působení zde o čtyřicet procent levnější než setrvání v Ďolíčku.“
Existují ovšem i jiné možnosti. Nabízí se například prodej jinému zájemci. Uvažovali jste o tom?
„Akcionáři v tom nejsou jednotní. A není ani kupující. Oslovilo nás sice několik zájemců, ale s představou, že bude klub na nule a my poneseme ztrátu. Zapsat do knih prodělek 25 milionů se nám upřímně nechce.“
Říkal jste, že vaše představa byla těžit z prodeje hráčů. To, co má klub dostat za Morávka od německého Schalke, odhadem 70 milionů, by ztrátu přece přehlušilo. Proč tedy nepokračovat?
„Kdyby přišla platba za Morávka, situace by se změnila. Vyřešili bychom veškeré závazky. Ale to je zatím v nedohlednu. Hodně vám komplikuje obchodní záměry nedořešená kauza tří Bohemians, protože německý klub se hájí tím, že neví, kterému subjektu má peníze poukázat.“
Vnímáte, že jsou fanoušci, kteří se zapřísahají, že do Edenu nepůjdou? Neztratíte tím zlaté jádro?
„Všechno jednou přebolí. Klubismus byl dříve o stadionu, ekonomický tlak bortí tradice. Spousta historických památek také zanikla díky rozvoji.“
Tlačí vás do stěhování do Edenu i Městská část Praha 10?
„My s úřadem moc nekomunikujeme. Chápu ovšem jeho politiku, když dá jednomu, musí dát i druhému. Nedivím se, že se snaží dát oba kluby na jeden stadion. Každý šetří, kde se dá.“
Spekuluje se, že opouštíte Ďolíček, abyste zhodnotili lukrativní pozemky pod ním na bytovou výstavbu. Co na to řeknete?
„Kdy se tam postaví? Za rok, za dva, za tři? Když máte dnes v Praze volných čtyři tisíce bytů? Každý průměrný znalec v realitách vám řekne, že v současné době z toho neudělá nic, neboť krize ještě chvíli potrvá. Kdo tam postaví byty, bude asi bohatý. Někdy. Ale kdy? Teď to výnosné není.“
