Tentokrát neslibuje žádné kabaretní číslo. Před rokem se v Brně snažil fanoušky pobavit dřepem u lajny, jenže si při tom ukopl míč do autu. Trapas. „To jsou ty moje švancarovinky,“ říká PETR ŠVANCARA, ofenzivní klenot 1. FC Slovácko.
Dnes se dvaatřicetiletý útočník proti svému mateřskému klubu postaví opět a nechá se překvapit, co jeho nevyzpytatelný mozek v zápalu boje vymyslí. Na Srbské bude pod drobnohledem svých nejbližších a hromady známých. „V Brně mě mají rádi,“ ví dobře Švancara, který na tréninku s chutí střílel do holých zadnic spoluhráčů.
Bude Slovácko v Brně favoritem?
„To si nemyslím. Každopádně chceme napravit to, co jsme doma zkazili s Olomoucí. Brno nemá tak špatný kádr, jak napovídají výsledky. Jediným favoritem v lize je momentálně Plzeň. Já přemýšlím tak, že můžeme vítězstvím přiblížit Slovácko k záchraně a ne Brno k sestupu. Soupeř má své problémy, možná i uvnitř týmu. Ale Zbrojovka nespadne. Teď se nachází tam, kam nepatří. Mrzí mě, že Brňáci přestali na fotbal chodit, zmizel kotel. Říkal jsem každému, ať v neděli určitě přijde. Snažím se to hecovat. Když bude plno, jsem přesvědčený, že se bude hrát dobrý fotbal.“
Záleží vám na tom, aby Zbrojovka nesestoupila?
„Jsem Brňák, vždycky jsem klubu fandil. Možná teď jeho situaci rozebírám víc než Slovácko. Když někoho potkám v Brně na ulici, bavíme se o Zbrojovce. Lidé se ptají, co vím. Svůj názor na to mám, ale nechci dělat chytráka a ventilovat ho přes noviny. Když mám čas, tak se jdu na Srbskou podívat, naposledy jsem stihl v jeden den i zápas hokejové Komety. Bylo to příjemné odpoledne. Tedy pro manželku moc ne.“ (úsměv)
Loni na podzim jste ve vzájemném zápase předvedl u lajny exhibiční dřep, ale při tom jste si míč ukopl do autu. Vzpomínáte?
„Známí mi říkají, že nechápou, jak mě to vůbec napadlo. Já taky nevím, to jsou ty mé blbosti. Prostě švancarovinky. To už ke mně patří. Soustředím se na výkon, ale hlava je nevyzpytatelná. Tam se může zrodit cokoliv. (směje se) Kdysi jsem chtěl kopnout roh o pět metrů blíž, rozhodčí Damková mě vracela…Tyto věci si lidé neskutečně pamatují a připomínají mi je. V Brně mě měli fanoušci vždycky rádi, myslím, že na mě nebudou křičet. A když jo, musím se s tím vyrovnat. Venku to tak bývá, třeba na Bohemce je pro mě nepříjemné prostředí. Loni se hrál na Srbské výborný zápas, naši fanoušci vytvořili fantastickou atmosféru. Tchyně říkala, že se skoro celou dobu dívala jen na ně. Tak věřím, že to letos zopakují. Fandí, i když se nám nedaří.“
Když jdete na Zbrojovku, kupujete si vstupenku?
„Přiznám se, že ne. Většinou to řeším přes Karla Jarůška (předseda představenstva klubu – pozn. aut.) nebo kustoda Luboše Maršálka. Ne, že bych nechtěl přispět brněnskému fotbalu, tak to není. Snažím se dát nějaké peníze za občerstvení. Naposledy jsem je varoval, že když to bude studené, tak to vrátím. Samozřejmě to studené bylo, tak jsem byl trošku naštvaný.“ (úsměv)
Kde mají lepší klobásy, v Brně, nebo na Slovácku?
„Já jako profesionál klobásy samozřejmě nejím, ale slyšel jsem, že nejlepší mají na Kometě. A musím přiznat, že i na Slovácku jsou výborné. To jsem pochopitelně taky jenom slyšel.“
Hraje se už od půl třetí, to je vhodný čas i pro děti. Budou na stadionu? „Uvažuju, že vezmu obě, směřuju tam celou rodinu. V Brně je to pro mě vždycky specififi cké, ale není to o tom, že přijedu já. Přijede Slovácko. (zdůrazní) Někdy to bylo až příliš prezentované tak, že Švancara dorazí do Brna. O tom to není. Samozřejmě bych rád nastoupil, ale když mě trenér nepostaví, nebudu se na něho zlobit. Teda budu, ale jen trošku a nebudu to říkat veřejně.“
Kdy se konečně trefíte v lize hlavou? Ještě nikdy se vám to nepovedlo. „Za celou kariéru jsem měl celkem tři šance na gól hlavou. Bylo by fantastické, kdybych se jednou trefifi l. Já o sobě říkám, že jsem půlkanonýr. Mám na svém kontě padesát branek, sedmačtyřicet v Česku a tři na Slovensku. Ať žije Laco Jurkemik a nebožtík Inter Bratislava… Brnu jsem dal asi čtyři góly, ale výsledkově s ním mám negativní bilanci. Vyhrál jsem pouze s Viktorkou Žižkov, pak jsou tam asi tři prohry a jedna remíza.“
Jsou pro vás duely s Ostravou, Olomoucí a Brnem prestižnější než jiné souboje?
„Jednoznačně, jsou to moravské mančafty. Když to řeknu blbě, tak body v každém případě zůstanou na Moravě. Pro mě jako pro Brňáka je derby jako prase, když hraje ČAFC Židenice s Bohunicemi. Tam chci jako fanoušek být.„
Jste připravený jít v utkání s Brnem na pokutový kop?
„Jsem pořád určený, i když penalty na tréninku stále neproměňuju. Zase jsem musel v týdnu něco platit do kasy. Připravený jsem, otázkou je, jestli bych ji dal.“
Na tréninku se bavíte hrou „Argentina, při níž se snažíte trefifi t protihráče stojící na brankové čáře a otočené zády k vám do zadnice. Baví vás to?
„Střílíme z velkého vápna. Chceme dát co největší ránu a máme problém se do zadku trefit. Když to sedne, tak to pěkně štípe. V sázce jsou čokolády, odnesení branek. Je to správně vyhecované, většinou hrajeme staří proti mladým. Za rok a půl, co jsem tady, je skóre asi 280:4 pro nás staré. Mladí absolutně nemají žádnou šanci. Když výjimečně vyhrají, ještě dva dny o tom mluví.“
Na koho se zaměřujete?
„Jednoznačně na Mira Filipka, s tím se dost hecuju. Třeba i o mistrovství světa v hokeji, které bude na Slovensku. On ví, že jsem hokejový fanoušek. Jako Slovák musí pochopit, že je potřeba mu naložit. (úsměv) Dál tam jsou Košút, Nestorovski. Na cizince se zaměřuju, ale není to žádný rasismus. Nejlepší by byl nějaký cikán, jenže ti zabalí fotbal někdy ve dvanácti letech. Jediný cikán, který hraje ligu je...“ (nedořekne, ale naráží s úsměvem na brněnského kamaráda Tomáše Polácha – pozn. aut.)
