PŘÍMO Z BRAZÍLIE | Slíbili, že budou útočit. A splnili to. Věřili, že dokážou postoupit i z tak těžké skupiny. A Chile se to povedlo v konkurenci Španělska i Nizozemska už po dvou zápasech! A to z velké části i díky generaci, která získala na MS U-20 v roce 2007 bronz. Zatímco ta „stříbrná“ česká prakticky nenávratně zmizela.
Když chodíte po ulicích Ria v záplavě chilských barev - červené, modré a bílé - musí vám logicky připomínat ty české. Ale není to jen tohle, co mají obě země společné. V roce 2007 uspěly na mistrovství světa hráčů na MS do 20 let. Nicméně tím vzájemná podobnost končí. Chile na tehdy ještě talentovaných fotbalistech postavilo současný úspěšný tým.
Vzpomínáte si? Je to už sedm roků, co tým Miroslava Soukupa získal v Kanadě stříbrné medaile. Jenže v národním týmu se během tří jarních zápasů pod trenérem Pavlem Vrbou objevili jen dva jeho zástupci: Marek Suchý a Ondřej Mazuch (na jeden poločas). Většina z onoho mužstva, byť se nyní dostává do nejlepšího věku (26-27), je pro reprezentaci nenávratně ztracena.
Chile skončilo tehdy na třetím místě, v semifinále vypadlo s Agüerovou Argentinou, pozdějším vítězem, v boji o bronz porazilo Rakousko.
A v základní sestavě proti Španělsku se objevili hned čtyři hráči z tehdejšího výběru: Alexis Sánchez, Arturo Vidal, Mauricio Isla a Gary Medel. Carlos Carmona nastoupil v průběhu druhé půle, gólman Christopher Toselli zůstal na lavičce.
Přestupy do velkých klubů
Stejně jako Luboš Kalouda, Martin Fenin a další, i někteří Chilané dostali po kanadském turnaji nabídky k přestupům do větších klubů. Vidal zamířil do Leverkusenu. Sánchez už byl hráčem Udine před šampionátem, před cestou do Evropy se však rozehrál v River Plate. Isla zamířil do stejného italského klubu. Oni, stejně jako Medel či Carmona, postupné kroky zvládli, proto dnes nosí dresy Barcelony (Sánchez) či Juventusu (Vidal, Isla).
A spolu s předchůdci, účastníky MS U-20 v roce 2005 a mladšími hráči vytvořili velmi silnou generaci. „Myslím, že Chile takovou ještě nemělo,“ prohlásil v minulosti Arturo Vidal.
Záložník Juventusu je jednou z hlavních postav týmu, který svým atraktivním stylem zaujal už na MS 2010 pod Marcelem Bielsou. Tehdy se ze skupiny se Španělskem, Švýcarskem a Hondurasem dostal rovněž do osmifinále, kde ale skončil na Brazílii.
Joachim Löw: Hrají neuvěřitelně dobře
Mužstvo poté převzal Claudio Borghi, ovšem po nepřesvědčivých výsledcích nabídli místo Bielsovu krajanovi a žákovi Jorgemu Sampaolimu. A Chile se vrátilo k dynamickému a ofenzivnímu fotbalu, s vysokým presinkem, který vynesl postup z jihoamerické zóny a zároveň i uznání po Evropě během přípravných zápasů.
„Je to tým, který hraje neuvěřitelně dobře,“ prohlásil o něm letos v březnu Joachim Löw, trenér Německa, které tehdy vyhrálo se štěstím 1:0. Anglie mu čtyři měsíce předtím doma podlehla 0:2.
A Chile ve výborných, a hlavně odvážných výkonech pokračuje i v Brazílii. Sampaoli už před MS vyhlašoval, že navzdory těžké skupině bude jeho tým pokračovat v ofenzivním fotbalu. „Nezměníme svůj styl. Neexistuje, že bychom čekali na vlastní polovině. Chile musí útočit,“ uvedl.
Ve středu to výhrou 2:0 nad Španělskem jen potvrdil. „Jsme velmi hrdí na to, jakým způsobem jsme porazili mistry světa. Zasloužili jsme si to za intenzitu hry, odvahu a ofenzivní myšlení,“ prohlásil Sampaoli na tiskové konferenci v útrobách Maracaná.
V posledním souboji skupiny s Nizozemskem půjde o to, kdo se vyhne v osmifinále Brazílii, s níž se zatím počítá jako s vítězem „áčka“. A nejsou to prý Chilané, kdo má z opakování čtyři roky starého souboje větší obavy...
