Průšvih. Češi začali kvalifikaci prohrou s Litvou

Měl to být poklidný rozjezd, který by potvrdil vzestup českého fotbalu a po dlouhé době by potěšil fanoušky, místo toho se na trávník snesly znovu jen černé chmury.

Porážka s Litvou oživila nepříjemné vzpomínky na poslední zpackanou kvalifikaci. A co víc, zatímco před dvěma lety na úvod český tým přivezl ze Severního Irska alespoň bod, teď nečekaně doma ztratil všechny až s 52. týmem světa.

Původně jasná záležitost se přitom změnila v drama už po pětadvaceti minutách hry. Na levé straně české obrany utekl Marius Stankevičius, načechral míč před branku, kde do něj hlavou trknul Darvydas Šernas a střelou k tyči překonal bezmocného Petra Čecha.

Byl to scénář jako z mrazivého hororu. Pustit do vedení soupeře, který plánoval na půdě favorita především pozorně bránit, byla noční můra kouče Michala Bílka.

Jeho tým se ale mohl vztekat jen sám na sebe. V ofenzivním rozestavení 4 – 2 – 2 – 2 často ztrácel ve středu pole míče, a místo aby se sám dostával do přečíslení, pouštěl do brejků soupeře.

Domácí obrana, v jejímž středu podle očekávání nastoupili Roman Hubník s Michalem Kadlecem, se musela po stranách hřiště zapojovat do útočení a před vlastní brankou pak nestíhala. V rozhozené defenzivě měli Litevci nezvykle moc volného prostoru.

Moderní systém, který se měl stát hlavní Bílkovou zbraní, fungoval jen v náznacích. Třeba ve 21. minutě, kdy si Tomáš Rosický čtyřicet metrů před brankou dvakrát vyměnil míč s Jaroslavem Plašilem, posunul na Tomáše Hübschmana, a ten pak míč prostrčil na Martina Fenina.

Jenže akci, podobnou těm, kterými český tým před třemi týdny oslňoval proti Lotyšsku, zastavil včasným zákrokem brankář Žydrunas Karčemarskas. Záměr českého týmu zůstal za očekáváním. „Sledovali jsme hru českého týmu dlouho a měli jsme ji dobře přečtenou,“ pochvaloval si litevský kouč Raimondas Žutautas.

Dvanáct tisíc fanoušků na vyprodaném Andrově stadionu to vycítilo a v němém úžasu sledovalo podívanou, po které nikdo netoužil. Bílkův tým sice hýřil nápady, hrál v pohybu, ale nedokázal se prokousat hutnou obranou soupeře.

Kalich hořkosti si pak až do dna vypil těsně před přestávkou, kdy po faulu na Martina Fenina nařídil rozhodčí pokutový kop, ale střelu Milana Baroše Karčemarskas vyrazil.

Co na tom, že měl český tým i ve druhé půli vytrvalou převahu, když se v útoku dál trápil. A to Bílek postupně na hřiště poslal Tomáše Necida, Jiřího Štajnera i Romana Bednáře.

Soupeř rezignoval na své protiútoky a vystavěl před brankou ještě pevnější obraný val. Domácí bušili do litevské obrany všemi způsoby, ale marně. Nefungovaly ani střelecké pokusy ze střední vzdálenosti. Třeba když v 55. minutě Plašil střílel zhruba ze třiceti metrů vedle branky, nebo jedenáct minut před koncem Necid, který pálil z hranice pokutového území nad.

Právě pak střídající Necid si může hlavu drbat ze všech nejvíc. Když mu v poslední minutě míč ideálně předložil Bednář, měl na kopačce vyrovnání, jenže z pěti metrů trefil jen výborného Karčemarskase. Litevský gólman se stal hlavní postavou utkání.

Až do úterního večera platilo, že český trenér při své premiéře v kvalifikaci neprohrává, olomoucký stadion je pro národní tým jako nedobytná tvrz a Litva soupeř, se kterým nikdy neztratil ani bod. To už je teď minulost. Kouče Bílka proto čeká pořádně horký podzim.

Česká republika - Litva 0:1 (0:1)
Branka: 25. Šernas. Rozhodčí: Jefet - Štejf, Nahmias (všichni Izr.). ŽK: Hubník - Šernas, E. Česnauskis, Šemberas. Diváci: 12.038.
ČR: Čech - Pospěch, Hubník, Kadlec, Pudil (83. Bednář) - Plašil, Hübschman, Polák (68. Štajner), Rosický - Fenin (58. Necid), Baroš. Trenér: Bílek.
Litva: Karčemarskas - Stankevičius, Skerla, Kijanskas, Radavičius - E. Česnauskis, Panka, Šemberas, Mikoliunas (78. Lukša) - Danilevičius (90. Ivaškevičius), Šernas (60. Poškus). Trenér: Žutautas.