Vaclík: Asi si mě v Seville vážili. Mluvil o EURO, budoucnosti i Spartě

Při závěrečných slovech na tiskové konferenci Sevilly neudržel slzy, celkově prožívá náročný týden. Ve Španělsku s rodinou balí věci, vyklízí barák a pomalu se chystá na EURO. Český gólman do telefonu promluvil o rozlučce v Seville, jednání o novém angažmá i reprezentační akci. Pro něj a hráče českého týmu vše vypukne na nedělním srazu v Praze.

Jste připravený na to, co vás na Ostrovech čeká?
„Trošku jo. Jsou to tři dny od posledního zápasu, máme tady s rodinou zatím spousty zařizování okolo, balíme barák, když odcházíme ze Sevilly. Těším se, až se v neděli uvidím s klukama, začne příprava a všechny věci okolo.“

Máte stále v hlavě emotivní loučení se Sevillou?
„V týdnu před posledním zápasem jsem se loučil postupně se všemi, nechtěl jsem to nechávat na poslední chvíli. Bylo toho hodně, musím říct, že já i manželka jsme teď citově vyprahlí. Oba nás poslední dva dny přepadly emoce. Ale jak se přiblíží neděle a s klukama se sejdeme v Praze, myšlenky už pojedou jen na turnaj.“

Vy jste se loučil na tiskové konferenci, kde jste během své řeči neudržel slzy.„Tohle ve mně zůstane. Myslel jsem si, že mě to tak moc nepřepadne, ale pak mi připravili pětiminutové video se sestřihy, viděl jsem před sebou spoluhráče a členy realizáku, co se přišli rozloučit se mnou i s Mudem (Frankem Vázquezem). Trošku víc to na nás oba padlo. Mudo tam strávil pět let, já tři. Oběma Sevilla hodně přirostla k srdci, nebylo to jednoduché.“

Bylo těžké do kamer v takové chvíli přečíst ve španělštině připravené prohlášení?
„Chtěl jsem si to dát dopředu dohromady, utřídit si všechny myšlenky. Poděkovat všem, nechtěl jsem na někoho zapomenout, aby to mělo hezkou formu. Ještě na to člověk blbě vidí, když v tu chvíli brečí (úsměv). Přečíst ty dvě a půl stránky trvalo celkem dlouho.“

Kdy jste pochopil, že novou smlouvu v Seville nepodepíšete a v klubu v létě skončíte?
„Očekával jsem to. Sezonu začal chytat Bono, já si pak v zimě podruhé zranil koleno, doběhlo mě to v prosinci. Tam už jsem to tušil. Začaly se rojit spekulace, že je Sevilla domluvená s jiným gólmanem a už to jelo. Očekával jsem, že to bude má konečná. Když jsem byl v listopadu a prosinci zraněný, bylo mi jasné, že si to neobhájím na hřišti, abych tam mohl ještě zůstat.“

Sevillu držel váš ve velké formě chytající kolega, který vás do branky už nepustil.
„Chytal velice dobře, byl připravený i v minulé sezoně, když nechodil do brány. Hodně mu pomohlo, že odchytal čtyři zápasy, než se začala hrát Evropská liga. Já před Evropskou ligou udělal rozhodnutí, které to celé ovlivnilo. Vyhrálo se s ním v brance, pak začal Bono další sezonu dobře. Když já dostal šanci, vrátilo se mi zranění. Pak už na to měl klid, neměl mě za sebou a chytal velice dobře, mančaftu v sezoně hodněkrát pomohl. Na konci už to bylo jasné.“

Jaký jste spolu měli vztah?
„Konkurence nám oběma pomohla. Když člověk nechytá, vidí i samotný zápas trošku jinak.