Mix národností na ME: vede Francie s Albánií. Slováci mají svého Argentince

Video placeholder
Friis je schopný zvládnout Spartu. Jsou Češi připraveni na EURO?
Brian Priske sleduje souboj Ladislava Krejčího s Gakpem
Obránce Realu Madrid a německé reprezentace Antonio Rüdiger
Jules Koundé v dresu francouzského týmu
Yannick Carrasco v akci v přípravě na EURO
Mladičký Lamine Yamal v přípravném utkání Španělska
Francouzský gólman Mike Maignan v utkání EL proti Slavii
Bryan Cristante si kryje míč před protihráčem
8
Fotogalerie
EURO 2024
Začít diskusi (0)

Dlouho očekávaný fotbalový svátek v Německu otevírá brány. EURO bude logicky spjato s top hvězdami té nejvyšší jakosti. Favorité? Jistě Francie, Španělsko, Portugalsko, Anglie, domácí Německo a možná v závětří i obhájci zlata z Itálie. Zejména mezi reprezentanty jednotlivých velmocí najdeme spoustu hráčů, kteří se narodili jinde, nebo jejich rodiče do dané země odešli za lepším životem. Dokonce i Slovensko má svou „exotickou posilu“. Sport Magazín Plus k EURO 2024 objednávejte ZDE>>>

Když se podíváme na český kádr, všichni borci se narodili v zemi, kterou reprezentují. Takhle to mají třeba i Dánové, ale zatímco v českém výběru zajímavý původ neevidujeme, Dánsko je kupříkladu díky Jusufu Poulsenovi (Tanzánie) či bývalému slávistovi Alexandru Bahovi (Gambie) rozmanitější.

V českém případě bychom museli do nedávné historie a mezi lvíčata. Kdo by zapomněl například na někdejšího beka Thea Gebre Selassieho, který má předky v Etiopii. V jednadvacítce pro změnu zaujal syn otce z Demokratické republiky Kongo a maminky z Ruska Christophe Kabongo. Pořád je to ale v porovnání s jinými jako nic. Dokonce i Slováci mají ve svém středu například Vernona De Marca, který se narodil stejně jako Lionel Messi v Rosariu. Dlouho působil ve Slovanu Bratislava a domluví se i slovensky.

Když se podíváme na „českou“ skupinu, nejvíce „cizinců“ si hýčkají v Turecku. Je to logické, protože třeba v Německu je široká turecká komunita a právě potomci  přistěhovalců ve výběru italského kouče Vincenza Montelly nechybí. Jsou jimi Kaan Ayhan, Kenan Yildiz, Salih Özcan, Cenk Tosun i největší hvězda týmu Hakan Calhanoglu. V Nizozemsku se pro změnu narodili Ferdi Kadioglu a Orkun Kökcü. Rakouské kořeny má Mert Müldür.

Portugalská strana má taky ve svém středu několik posil, jejichž rodinná historie sahá do jiných vod. Možná se už zapomnělo, že zkušený stoper Pepe je vlastně rodilý Brazilec. Stejně tak Matheus Nunes. V Bissau, tedy hlavním městě Guiney-Bissau se narodil pamětník zlata z ME 2016 Danilo Pereira. A opěvovaný driblér Rafael Leao? V žilách mu koluje angolská krev a po mamince by mohl reprezentovat i Svatý Tomáš a Princův ostrov, malý státeček v Guinejském zálivu. A aby toho nebylo málo, gólmanská jednička Diogo Costa poprvé na svět vykřikla ve Švýcarsku.

Mnohem skromnější jsou v tomto pohledu Gruzínci. Georges Mikautadze se narodil ve Francii, nejdivočejší původ má nevysoký křídelník z Dinama Batumi Giorgi Citajšvili, který přišel na svět v Izraeli gruzínskoukrajinským rodičům. A třeba táta největší gruzínské hvězdy Chvíči Kvaraccheliji v minulosti jako fotbalista reprezentoval Ázerbájdžán, ale bylo to tím, že posledních osm let své kariéry kopal tamní ligu, přijal občanství a za reprezentaci nastoupil k třem zápasům. Ale populární Chvíča je Gruzínec jako poleno, jak by řekl našinec.

Co se týče ostatních celků na turnaji, tradičně pestrý výběr najdeme u Němců, Švýcarů, Angličanů či Nizozemců. Mnohé je dáno nejen imigrační politikou posledních desítek let, ale také dávnou historií, kdy kupříkladu Portugalsko či Nizozemsko byly koloniálními mocnostmi. Tam hledejme třeba důvod, proč je v dresu Oranjes tolik hráčů s kořeny v Surinamu. Je to rarita. Přímořský stát na severu Jižní Ameriky rozhodně není fotbalovou veličinou. Kdyby ale někteří skvělí Nizozemci vyslyšeli volání země svých předků, rázem by tamní mužstvo vypadalo hodně silně. Mezi Oranjes má v Surinamu předky hned osm hráčů v čele s Virgilem van Dijkem, Xavim Simonsem či Ryanem Gravenberchem.

A kdo má vůbec nejvíce „cizinců“ na turnaji? Když skutečně budeme brát v potaz jen místo narození či zahraniční původ některého z rodičů, budeme se bavit o Francii, což nepřekvapí. Didier Deschamps povolal celkem 19 hráčů z celkového počtu 26, kteří mají kořeny převážně v Africe. Stejný počet, tedy 19 hráčů s cizím původem má na soupisce i brazilský trenér Albánie Sylvinho. A není to jen o Kosovu a dalších státech na Balkánu. Armando Broja se narodil v Anglii, Marash Kumbulla v Itálii a Iván Balliu třeba ve Španělsku. Evropská paleta týmů zkrátka hraje nejrůznějšími rodinnými příběhy. Některé kořeny hráčů ME byste jistě ani netipovali. Níže je naleznete v naší tabulce.

Původy hráčů na ME

Jméno (reprezentace/klub)      Země původu
Waldemar Anton (Německo/Stuttgart)    Rusko/Uzbekistán
Antonio Rüdiger (Německo/Real Madrid)         Sierra Leone
Ché Adams (Skotsko/Southampton)   Antigua a Barbuda/Anglie
Loic Négo (Maďarsko/Le Havre)       Guadeloupe/Francie
Ruben Vargas (Švýcarsko/Augsburg) Dominikánská republika
Lamine Yamal (Španělsko/Barcelona)   Rovníková Guinea/Maroko
Bryan Cristante (Itálie/AS Řím)    Kanada
Thomas Delaney (Dánsko/Anderlecht)   USA/Irsko
Yannick Carrasco (Belgie/Al Šabab)             Portugalsko/Španělsko
Lutsharel Geertruida (Nizozemsko/Feyenoord)  Curacao
Cody Gakpo (Nizozemsko/Liverpool)    Togo
Philipp Mwene (Rakousko/Mainz)     Keňa
William Saliba (Francie/Arsenal)       Libanon/Kamerun
Jules Koundé (Francie/Barcelona)        Benin
Mike Maignan (Francie/AC Milán)    Fr. Guayana/Haiti/Guadeloupe
Bogdan Racovitan (Rumunsko/Čenstochová)    Francie

Začít diskuzi

Doporučujeme

Články z jiných titulů