Tři důvody českého krachu na EURO: Smůla ne. Amatérismus i absence vize

1. Amatérský přístup

Charakter je nejdůležitější předpoklad úspěchu. Pokud není zdravý, nic nedokážete. Éru Jaroslava Šilhavého u reprezentace uzavřela kauza Belmondo. Tři hráči ponocovali na diskotéce před rozhodujícím utkáním v boji o postup na šampionát. Větší podraz na tým snad neexistuje a důkaz neprofesionality taky ne. Ale co následovalo? Předseda svazu si alibisticky umyl ruce tím, že nechá rozhodnutí o budoucnosti hříšníků na novém trenérovi.

Nový trenér nepovolal průšviháře na jeden sraz, aby se vlk nažral, ale koza zůstala celá, pak je zařadil zpátky do týmu, kterému oni bodli kudlu do zad. Člen výkonného výboru, který se s triem na olomoucké diskotéce fotil, místo aby výtečníkům řekl, že se zbláznili, okamžitě nerezignoval.

Povolaní to zkrátka vzali jako nepovedenou klukovinu. Většina fanoušků taky. Trička Kuchta – Belmondo se stala obchodním artiklem, a když v něm Jan Kuchta oslavoval ligovou výhru, lidé mu tleskali. Přestože by ho naopak měli vypískat, protože sebereflexe vypadá jinak.

Takže místo nastolení profesionalismu dostalo zelenou upevňování amatérismu. Proto kauzu Belmondo vystřídala kauza tříkolka. Můžete si sami odpovědět na otázku, jestli by se profesionálové ve volnu spustili na soustředění západoevropských klubů ze sjezdovky na tříkolce. Ani by je to nenapadlo. Moc dobře totiž vědí, že by přišli v lepším případě jen o peníze.

Ale v tuzemsku převládá opačný názor. Jsme přece Švejkové. Takže se nic nestane, ani když vedení reprezentace podá veřejnosti lživé vysvětlení v kauze tříkolka. Dodnes nevíme, kdo si vymyslel báchorku o jízdě na kole. Natož aby už u reprezentace nepracoval.

A protože se každý z nás chováme, jak nám prostředí dovolí, vidíme