Vystřelil české fotbalové reprezentaci první vítězství v roce 2009. Tomáš Necid ukázal, že je ryzím kanonýrem. V přípravném utkání s Maltou se nenechal odradit spálenými šancemi. Pořád dřel nadoraz. A vyplatilo se. V 77. minutě poslal nekompromisně míč do sítě a zařídil týmu trenéra Straky výhru 1:0.
Tomáši, to byla hodně vydařená střela z otočky...
„Jóó sedla mi, to jo. A zaplaťpánbůh za to, sem moc rád, že jsme vyhráli."
Obával jste se, že se to nemusí podařit?
„To ani ne. Vždyť gól můžete klidně dát až v nastaveném čase. Já jsem pořád věřil ve vítězství. Makal jsem a doufal, že se branky dočkám."
Ani vaše neproměněné šance vám do hlavy nepustily pochybnosti?
„No mohl jsem skórovat minimálně dvakrát. To je pravda, těch příležitostí tam bylo víc..."
Třeba ta ze 71. minuty, kdy jste mohl dorážet do prázdné branky, ale přestřelil jste...
„Obvykle se to nestává, ale může. A stalo se to. Útočníka potká, že selže v ještě vyloženější šanci. Já jsem dřel dál, abych to odčinil a podařilo se."
Strakovi hoši se protrpěli k výhře >>
Remíza s Maltou by asi byla pro reprezentaci velkou potupou. Vnímal jste to tak?
„Četl jsem v novinách, že by to nebylo poprvé. My jsme byli nově složení, v týmu bylo hodně nováčků. Času na přípravu také nebylo zrovna moc času. I proto jsem moc rád, že jsme to nakonec zvládli."
V čem se ta nesehranost nejvíce projevovala?
„Nedokázali jsme pořádně podržet balon, zklidnit hru. To je potřeba. Takhle jsme lítali nahoru, dolu... Člověku pak ke konci dochází síly. Je únavné neustále útočit do zformované obrany. Jejich tým je dobře sehraný, jsou spolu dlouho. Nám chvíli trvalo, než jsme si na sebe zvykli."
Vy jste si musel zvykat dokonce dvakrát. V prvním poločase jste na hrotu hrál s Lukášem Magerou, ve druhém s Davidem Lafatou. S kým to bylo lepší?
„Po jednom zápase je těžké to hodnotit. Oba jsou úplně jiné typy. Musíme se poznat lépe, abych to mohl hodnotit."
Vy jste na trávníku zůstal celý zápas. Cítíte se být mezi českými útočníky jedničkou?
„My máme hodně kvalitních forvardů. Ať už je to Martin Fenin, nebo Milan Baroš. Já se snažím v každém utkání dát gól, ale jen je na trenérovi, na koho bude spoléhat."
A jak na vás působil kouč Straka, k čemu vás během zápasu nabádal?
K tomu, abychom hráli hodně po stranách. Abychom si z křídelních prostor vytvářeli šance a skórovali. To se sice podařilo jen jednou, ale i tak jsem moc rád.
Související články
