Byli prvními Evropany, kteří se usídlili v Jižní Africe. A teď ji dobývají znovu! Kapské město po úterním semifi nále zalila oranžová barva, nizozemští fotbalisté jsou ve finále a jejich fanoušci všude kolem. A vůbec jim nevadí, že se z jejich týmu na chvíli stala parta vítězných bezdomovců...
Green Point Stadium stojí na pěkném klidném místě u moře, ale v úterý večer kolem něj vypuklo šílenství. Oranžové šílenství. Jako by vlny Atlantiku a Indického oceánu, které se tady potkávají, dostaly barvu pomerančů a zaplavily jihozápadní pobřeží Afriky. Fanoušci Nizozemska vyzbrojeni dřeváky, roztodivnými pokrývkami hlavy a imitacemi poháru pro mistry světa zářili do dálky, až oči přecházely.
Zářili radostí – jejich tým, který pokaždé hraje krásný fotbal, a přitom nezískal žádnou pořádnou trofej, se změnil na mechanickou mašinu, jež spolehlivými výkony dojela až do finále mistrovství světa. Třetího v historii nizozemského fotbalu!
„Současné Nizozemsko je tým, kde šest hráčů brání, tři útočí a Dirk Kuijt lítá tam a zpátky,“ popsal v nadsázce proměnu někdejších proroků náboženství ofenzivního totálního fotbalu anglický novinář Jonathan Wilson, který se specializuje na vývoj fotbalové taktiky.
3 |
Tolikrát se Nizozemsko dostalo do finále mistrovství světa. Předtím dvakrát neuspělo – v letech 1974 a 1978. |
Fanouškům i hráčům však takové soudy v úterní noci byly ukradené. Když Wesley Sneijder a spol. odcházeli unavení z dějiště jejich semifi nálového triumfu, v jejich tvářích se zračilo uspokojení.
A snad i trochu satisfakce – za to, že dokázali, že umějí vystoupit ze stínu velkých týmů kolem Johana Cruijff a a Ruuda Gullita.
Nizozemský mozek Sneijder, který se díky gólu dotáhl na nejlepšího střelce šampionátu Davida Villu, euforii vůbec neskrýval – a během televizního rozhovoru ještě v útrobách stadionu začal imitovat asistenta trenéra Franka de Boera.
„Je to neskutečné! Trochu jsme si zbytečně zkomplikovali konec zápasu, ale to je jedno – jsme ve finále!“ hulákal. „Ještě mi to nedochází, musím si to pořádně uvědomit.“
Drobný záložník, kterého se před rokem zbavil Real Madrid a který je teď možná nejobletovanějším fotbalistou na světě, má nakročeno k fantastické sezoně: s Interem Milán získal treble, a teď dotáhl Nizozemsko do finále mistrovství světa.
„Čeká nás ještě poslední krok, ale teď musíme hlavně slavit. Je to neuvěřitelné, vyhráli jsme šest zápasů v řadě a jsme ve finále,“ kroutil hlavou, div mu neupadla.
Když jste se zaposlouchali do toho, co říkali hráči při odchodu ze stadionu, vypadalo to, jako by se ještě v kabině domluvili. Vzduchem létala stále podobná euforická slova.
„Je to neuvěřitelné. Ale když jsem viděl náš tým, před každým zápasem jsem věřil, že můžeme uspět,“ radoval se střelec vítězného gólu Arjen Robben, který už začínal pomalu myslet na finále.
„Je jedno, proti komu budeme hrát – jestli proti Španělsku, nebo Německu. Oba to jsou velké týmy. Pokud ale bude naším soupeřem Německo, musíme vyhrát. Nedovedu si představit, jak bychom se v opačném případě mohli vrátit domů...,“ přemýšlel.
Útočník Robin van Persie si zase užíval srovnání s velkými týmy z let 1974 a 1978, kterým se současná generace nizozemských reprezentantů postupem do finále vyrovnala. A navíc má šanci být ještě lepší...
„Jsou to velcí hráči a nedokázali to. My můžeme. Oni mají i bez titulů velké jméno, když mluví, každý je poslouchá. Třeba budou jednou lidé takhle poslouchat mě,“ zasnil se forvard Arsenalu a začal předkládat důvody oranžového úspěchu.
„Jsme tým. Kdybyste dali k nám na hotel skrytou kameru, viděli byste, že se baví každý s každým, všichni dělají všechno pro úspěch.“
No jo, kameru na hotel. To se snadno řekne – jenže kam? Hned den po triumfálním semifi nále se Nizozemci museli místo oslav pustit do stěhování. Jejich svaz totiž před šampionátem na takovou jízdu ani nepomyslel a hotel zaplatil jen do semifi nále. A Hilton Sandton v Johannesburgu se mezitím zaplnil rezervacemi.
První finalisté tak přišli o střechu nad hlavou a museli hledat novou. „Ale není to tak, že se z nás stanou bezdomovci. FIFA nám pomůže něco najít,“ usmívala se tisková mluvčí týmu Martine Brugginková.
Až den po semifinále našli Nizozemci nový domov, Sunnyside Park Hotel. Možná i to je motivovalo k vítězství – finále se totiž hraje v Johannesburgu, stěhují se tedy v rámci jednoho města. Do Port Elizabeth, kde se bude konat zápas o třetí místo, je to přes tisíc kilometrů...