Ztratil nohu i naději. Chuť žít mu vrátil Villa
Nenarodil se ve Španělsku. Finále viděl jen v televizi, protože na lístek neměl dost peněz. Přesto španělská reprezentace v neděli možná neměla dojatějšího fanouška, než jakým byl Musa Mansaray. Chlapík ze Sierra Leone, který v občanské válce ztratil nohu. A který se po červnovém setkání s útočníkem Davidem Villou proměnil v nejoddanějšího fanouška evropského celku.
Musa Mansaray má za sebou život plný bolesti. Když mu bylo deset let, vtrhlo do jeho vesnice v Sierra Leone komando povstalců a začalo bezhlavě střílet. Musa se pokusil utéct, k zemi ho ale srazila dávka se samopalu.
„Vlastně jsem měl štěstí,“ popisoval 22letý Mansaray pro list Guardian. „Hodně mých kamarádů tenhle útok nepřežilo. Jiným povstalci mačetou usekali ruce, nohy, genitálie.“
I postřelený Mansaray nakonec o nohu přišel. Pro kluka zblázněného do fotbalu to byla tragédie. Ale nechtěl se vzdát. V pubertě spolu s několika kamarády začali hrát fotbal o berlích. Vypadalo to šíleně, až… jaksi nepatřičně.
Dotáhnul to ovšem daleko. Musa přezdívaný spoluhráči Messi reprezentuje svou zemi na mistrovstvích handicapovaných pořádaných pro hráče bez jedné nohy. Jaký paradox: V mužstvu je nejen s lidmi, kteří o končetinu přišli při nečekaném přepadení jejich domovů, nýbrž i s bývalými povstalci. Tým národního smíření, píše se.
Dnes si Mansaray připadá jako ve snu, v minulosti ale byly okamžiky, kdy chtěl se vším praštit. Se vším. Ztrácel naději. Dobře mu bylo jen ve snech, kdy se mu zdálo, jak s týmem VYBÍHÁ k zápasu na mistrovství světa. Ano, vybíhá. Procitnutí do reality vzápětí hodně bolelo.
Když se pak přiblížilo mistrovství světa hrané v Africe, na Mansaraye zase občas padal smutek. Kdo ví, jak by se jeho život odvíjel, kdyby nepřišel o nohu. Nehrál by třeba za svou zemi v JAR o titul?
Ze smutnění ho vytrhnul až červnový zájezd jeho týmu do Španělska. Bylo jen pár dnů před světovým šampionátem, když se dočkal životního zážitku: vykulenům klukům ze Sierra Leone udělili při svém soustředění audienci sami slavní fotbalisté Španělska včetně Villy, největšího Musova oblíbence!
Xavi s Alonsem se na dvacet minut rozhodli vyzkoušet si hru o berlích, po jeho konci nemohli popadnout dech. Jakmile duel skončil, měl Mansaray možnost si s Villou u drinku popovídat. Po nejkouzelnějších minutách svého života Musa od slavného fotbalisty uslyšel: „Bylo mi ctí, těším se na další setkání. Drž nám palce.“
Držel. A pořádně! Proto když Španělé v neděli vyhráli mistrovský titul, byl Mansaray dojatý jako nikdy. Radoval se skoro jako kdyby byl mistrem světa i on sám. Jak kdyby měl po finále, do kterého VYBĚHNUL v dresu Sierra Leone.
