Sedm branek, devět asistencí. Středopolař Petr Schwarz dokončuje v Polsku výjimečnou sezonu, nejlepší v kariéře. Během dvou let se vyšvihl v elitního člena ambiciózní party Rakówu Čenstochová. S nováčkem Ekstraklasy se v klidu zachránil, pochvaluje si spolupráci s náročným trenérem Markem Papszunem. „Je to polský pan Kotal,“ směje se bývalý hráč Hradce Králové.
Téměř na den před dvěma lety podepsal kontrakt s tehdy druholigovým celkem. Byl to snad osud, náramné rozhodnutí. Polsko Petra Schwarze předělalo z tuctového hráče na předního středopolaře nejvyšší soutěže. „Změnil jsem se ve všech aspektech hry. Jsem lepším fotbalistou,“ tvrdí.
Ještě minulý týden jste byl nejlepším nahrávačem soutěže. Kde se ve vás vzala taková produktivita?
„Po prvním roce si všechno sedlo, nyní zúročuji získané zkušenosti. Naučil jsem se jazyk, vybudoval si postavení v týmu, postoupili jsme do Ekstraklasy, navíc jsem odehrál všechno. V nové sezoně jsem sice nenastoupil do prvního utkání, ale v druhém kole už jsem byl v základu, odehrál celých devadesát minut a cítil se dobře. Od trenéra jsem dostal důvěru při standardních situacích, daří se mi. Na nováčka ligy jsme fungovali velmi slušně. Z toho vyplynula takto podařená sezona.“
V Polsku končíte druhý rok. Jste lepším fotbalistou?
„Jednoduchá odpověď: jednoznačně! Zrovna minulý týden to byly dva roky, kdy jsem s Rakówem podepsal smlouvu. Od té doby jsem se změnil ve všech aspektech hry. Polsko mně dalo vážně hodně.“
iSport Premium nyní pro nové předplatitele jen za 1 Kč za první měsíc + zdarma vstup do saunového světa>>>
Zkuste být konkrétní. Změnil jste přístup? Naučil jste se v klubu jinak pracovat?
„Dopředu jsem věděl, jaké jsou cíle klubu. Byly vysoké a zcela jasně popsané. Uvedu příklad: v Hradci Králové jsme také měli nastavené mety. Něco se před sezonou řeklo, jenže celý klub pro naplnění cílů dělal jen padesát procent. Kdežto v Rakowě úplně každý ví, proč svoji práci dělá. Od uklízeček přes ženské, co nám perou prádlo, přes maséry až po nás. Máme úspěchy, postoupili jsme, v Ekstraklase hrajeme také dobře, mohlo by to svádět k polevení, ale my nikdy ani na okamžik neustoupili z nastavených pravidel. Vyhrávali jsme, přesto se makalo dál. Profesionalismus je v Polsku na větší úrovni, než jsem dosud zažil. V Hradci jsem si myslel, že jedu na maximum, ale byl jsem vyveden z omylu. Pravidla jsou dvakrát, spíš třikrát tak přísnější.“
To je docela vážná obžaloba českého prostředí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit