Český talent Bragy: Že budu dvojka? Starší na mě trochu žárlí
V 17 letech se dostal na rozcestí. Pardubice čekala postupová sezona. Ozvaly se Sparta, Valencie či Braga. Talentovaný brankář Lukáš Horníček (18) ukázal na Portugalsko. Se 197 centimetry a namakaným tělem působí vyspěle. I proto si jej čtvrtý tým portugalské ligy pojistil natrvalo a od nové sezony chystá jako dvojku A-týmu. „Je to něco neskutečného. Ani jsem nedoufal, že to přijde takhle rychle,“ říká klučina, který stál víc jak půlka pardubického rozpočtu na jednu sezonu (cca 30 milionů korun).
Pardubice postoupily do ligy, chtěla vás i Valencie či Sparta. Vy jste zvolil Bragu. Byl to zpětně dobrý krok?
„Neměnil bych. Braga je v Portugalsku top klub, který má velké cíle, což sedí i na mě. Mám k dispozici skvělé zázemí, trenéry, lidi okolo týmu, spoluhráče. Jsem tu vyloženě nadšený.“
A těší vás, alespoň to, že jste na dálku vašemu bývalému klubu pomohl finančně, aby si polepšil ve FORTUNA:LIZE?
„Když se hrálo ve FNL s Vyšehradem, byl jsem možná nervóznější než trenéři na lavičce. Jsem rád, že se postup podařilo dotáhnout do konce. Byl jsem za kluky fakt šťastný. A že za mě Pardubice dostanou tučnou přestupovou částku? To je jedině dobře. Alespoň budou mít co nejlepší podmínky pro první ligu. Přeju jim to.“
Jak vůbec proběhla aklimatizace v Braze?
„Zapadl jsem do týmu dobře, po fotbalové stránce jsem žádný problém. Přeci jen na dospělý fotbal už jsem si přivykl v Pardubicích. Musel jsem si ale zvyknout na zdejší prostředí. Byl jsem poprvé daleko bez rodiny. A samozřejmě řeč. Jste v zemi, kde je jiná kultura, jiní lidé. Ze začátku vůbec nerozumíte. Často se musíte ptát, jestli umí vůbec anglicky, abyste se domluvil. Ale všechno je o čase. Postupně si zvyknete a pak už není problém s ničím. Nicméně jsem se rychle rozmluvil a skamarádil se s klukama, kteří jsou zde jako já na intru, a trávíme spolu hodně volného času.“
Prý už mluvíte bez problému. To je obdivuhodné.
„Že už umím dobře portugalsky, je za mě zatím pořád hodně přes čáru. Domluvím se. Znám základy, nějaké fráze. Ale jakmile začnou místní mluvit zdejším slangem, je velmi těžké jim rozumět. Ale poznal jsem, že když jsem začal mluvit jejich řečí, začali si mě daleko víc vážit a líp jsem pak i zapadl do týmu.“
Opravdu po herní stránce zvládáte bez problémů?
„Byl to velký rozdíl. Můžeme se bavit, že český a portugalský fotbal mají jinou kvalitu či jinou technickou úroveň. I mentálně je to úplně někde jinde, protože se musíte vyrovnat s daleko větší konkurencí, která v Braze je. Především v A-týmu, kde jsou starší brankáři a chtějí za každou cenu chytat. Dokonce i takovým způsobem, že nám mladším dělají různé naschvály, aby nás zesměšnili, ale na to se dá poměrně rychle zvyknout.“
Takže v áčku to žádný med, není?
„Myslím si, že jsem zapadl dobře a berou mě mezi sebe. Je jasné, že ke mně jakožto k mladému klukovi mají daleko menší respekt, než mám k nim já. Často to pociťuju při střelbě, kdy si ze mě dělají srandičky a dobírají si mě. To já si k nim moc zatím nedovolím.“
Ale na druhou stranu si vás v klubu chválí, že byste měl být v A-týmu brankářem číslo dva.
„To je pravda. Je to něco neskutečného. Ani jsem nedoufal, že to přijde takhle rychle. Hodně si toho vážím a jsem za to rád.“
Roli mohla hrát i vaše výška. Nedělá vám pak třeba problém s rozehrávkou?
„Portugalský fotbal je na techniku hodně zaměřený, tím pádem i na nás brankáře jsou nároky daleko větší. Pracujeme na tom. V tomhle ohledu se mi hodně líbí brazilský gólman Ederson z Manchesteru City, který kopací techniku ovládá skvěle.“
Kdysi si cestu přes Portugalsko ve vašem věku zvolil Jan Oblak (brankář Atlétika Madrid). Dnes je jeden z top brankářů na světě. Inspiruje vás?
„I díky němu jsem se rozhodl pro Portugalsko a vydal se v jeho stopách. Oblak je vynikající brankář. A kdybych mohl kopírovat jeho kariéru, byl by to můj splněný sen. Jednou bych si chtěl zahrát ve španělské či anglické lize, ale o tom se teď nemá cenu bavit. Vede k tomu ještě dlouhá cesta.“
