Před dvěma lety se ujal Trnavy v roli generálního manažera. Měl být spojkou mezi majitelem a trenérem. Dnes se může Pavel Hoftych pyšnit první mistrovským titulem po 45 letech a postupem do Evropské ligy. A fanoušci se Spartakem žijí. Za poslední dva měsíce bylo 6x vyprodáno (17 500 míst). „Město je hladové po úspěchu. Každý chce, aby se rok co rok stalo něco mimořádného,“ říká rodák z Ústí. V rozhovoru pro iSport.cz promluvil o tom, jak ho inspiruje cesta Viktorie Plzeň, i jak viděl konec kamaráda Pavla Hapala ve Spartě.
Napadlo by vás před dvěma lety, když jste do Trnavy přicházel v roli generálního manažera, že vyhrajete mistrovský titul a zahrajete si Evropskou ligu?
„Tehdy se mi ozval majitel Trnavy a požádal mě, abych mu pomohl nastavit v klubu určité věci. Především po stránce sportovní. Například jsem nechtěl, aby v kádru byla velká rotace hráčů. Určitě by mě nenapadlo, že si sáhneme na mistrovský titul. O ten hrály tou dobou spíš Slovan, Žilina či Trenčín. Takže zpětně je pro nás zisk titulu jakási nadstavba naší práce.“
Hned po něm přišel první krizový okamžik – skončil trenér El Maestro. Jaké to v tu chvíli bylo?
„Po dohodě s majitelem se nám podařilo přivést trenéra, který prošel velkým fotbalem v roli asistenta. Tehdy mě hodně překvapilo, že Nestor k nám chce jít a vzdát se místa v Austrii Vídeň. Je to trenér, který má před sebou velkou budoucnost a se kterým jsem strávil hezký rok. Postupně jsme si vytvořili mezi sebou vztah a řešili věci na denní bázi. A to nejen ty sportovní, ale věci ze života. Takže už jsem přibližně dva měsíce dopředu tušil, že pokud budeme úspěšní, bude chtít udělat krok dál. Situace k tomu spěla, takže jsem s tím počítal. Nicméně daleko složitější bylo sehnat trenéra, který by na jeho práci dokázal navázat. Někoho, kdo udrží kabinu, která získala pro Trnavu mistrovský titul po 45 letech, v realitě.“
I proto padla volba na zkušenějšího Radoslava Látala?
„Měli jsme i jiné varianty, ale Trnava na to není stavěná. Je hladová po úspěchu a každý chce, aby se rok co rok ve městě stalo něco mimořádného. Prostor na to, aby si tu mohl někdo tři, čtyři sezony něco budovat, tu není. Navíc máme v kádru dost hráčů, kterým je kolem třicítky, takže jsme potřebovali autoritu, která je zvládne. V ideálním případě s bohatou hráčskou kariérou v zádech. Proto padla volba na Radka. Bylo to ale za pět minut dvanáct. Už byl skoro dohodnutý s Libercem a stihli jsme jej podepsat asi o den.“
Změnil po El Maestrovi něco zásadního, nebo Trnava dál šlape podle stejné filozofie?
„My jsme pragmatický klub, který měl hlad po úspěchu. V Trnavě nebyl mistrovský titul 45 let a bylo na každém kroku cítit, že z toho mají lidé už trochu trauma. I proto jsme šli pragmatickým stylem za úspěchem v lize a nyní to tak máme v Evropské lize. Co se týká naší filozofie, tak El Maestro po svém příchodu usoudil, že kádr má kvalitu na to, aby se hrál spíš defenzivní fotbal s rychlými kontry ve stylu Atlétika Madrid. Když jsme se s Radkem Látalem na toto téma bavili, tak jsme se shodli, že se musí na jeho styl navázat. A povedlo se mu to perfektně. Rozdíl vidím možná v komunikaci s hráči. Nestorovi bylo 34 let, takže měl k hráčům blíž a bavil se s nimi jinak, než teď Radek, který je starší a spíš si drží odstup.“
Po postupu do Evropské ligy jste zopakoval, že je vám blízká cesta Viktorie Plzeň. Co tím přesně myslíte?
„Už když jsem si nedávno procházel staré rozhovory, abych se konfrontoval s tím, co se v Trnavě stalo a co se povedlo, tak už tehdy jsem jasně deklaroval, že bych byl rád, abychom se vydali právě plzeňskou cestou. Ve Viktorii je jasně daná zodpovědnost za přestupy, finanční stránku atd. po ose majitel – generální manažer – trenér. To se mi moc líbí a myslím, že jedeme ve stejném nastavení. A líbí se mi, že plzeňská filozofie je založena na chemii Čechů, kteří jsou doplněni o pár cizinců. Plzeň sází na Čechy a doplňuje to slovenskými fotbalisty. My máme jádro ze Slováků a zbytek doplňují hráči z Česka, či máme jiné cizince, kteří jsou pro nás dostupnější než kvalitní Češi. Poměr v základní sestavě v pohárech jsme měli přibližně až osm slovenských hráčů a zbytek tvořili cizinci. Například proti Anderlechtu hrálo devět Slováků, Čech a Gruzínec.“
Jde tedy v pohárech uspět i bez početného zastoupení zahraničních hráčů? Jde mi o to, že zatímco třeba Plzeň si to myslí, Sparta ne a vsadila na internacionalizaci kádru.
„Podle mě by dlouhodobí lídři daného státu, nebo kluby, které dávají do fotbalu největší investice, ať už je to v Česku Sparta, Slavia, nebo Slovan Bratislava na Slovensku, měli jít domácí cestou. Tak jako se to dělo ve Spartě roky předtím. Nakoupit to nejlepší na trhu a pak tým doplnit o pár šikovných cizinců, jako jsou Nicolae Stanciu či Guélor Kanga. U Sparty je to navíc podpořené tím, jak výborně má vybudovanou vlastní akademii. Na druhou stranu dost hráčů Spartě vyfoukla Plzeň, takže možná proto se na Letné uchýlili k takové politice, aby ji dohnali, protože v Česku nebylo už z čeho brát. A další věc je, že v posledních sezonách vyrostla Spartě díky čínskému kapitálu velká konkurence ve Slavii.“
Spartu na jaře vedl a v létě skončil po dvou soutěžních zápasech váš kamarád Pavel Hapal. Jak se na jeho epizodu na Letné díváte?
„Pavla dobře znám, studovali jsme spolu licenci a moc si ho vážím. Zpětně však asi i on ví, že načasování jeho příchodu do Sparty
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
