Znal jej každý fanoušek tuzemského fotbalu. Ale jaký doopravdy byl, a co prožíval ve svém nitru, věděl jen málokdo. David Bystroň, který si v pátek ve Švýcarsku ve svých čtyřiatřiceti letech vzal život, byl introvert, který se světu neotevíral. Se svými problémy bojoval ponejvíce sám. Bylo jich zřejmě víc, než kolik dokázal zvládnout.
Běží 19. minuta pohárového duelu mezi Baníkem a anglickým Middlesbrough FC. Baník se právě tlačí dopředu. Radoslav Látal z pravé strany centruje před šestnáctku anglického týmu. Na vysoký a těžko zpracovatelný míč si nabíhá jedenadvacetiletý David Bystroň .
Odrazí se do výšky, střihne nohama, a tou levou napálí míč v letu tak, že gólmanu Marku Schwarzerovi nezůstane ani pramalá šance zasáhnout. Gól, jakých Baník ve své historii mnoho nedal. A k tomu rozjásaný autor, jehož kariéru a nejspíše i život o několik let později zlomil dopingový nález…
Ta pohárová vzpomínka je stará téměř třináct let. David Bystroň byl tehdy navzdory svému mládí hráč základní sestavy v té době velice silného Baníku. A taky hráčem, jemuž byla souzena velmi zajímavá budoucnost.
„Šel si za svým snem. Byl cílevědomý. Chtěl se prosadit v lize a dělal pro to všechno. A když v té lize byl, makal dál. Chtěl ve fotbale dosáhnout co nejvýše,“ líčí jeden z bývalých ostravských trenérů. Nechce uvést své jméno, ta záležitost s Bystroňovým úmrtím je příliš čerstvá…
Že to byl fotbalista, který na sobě pracoval a fotbalu se na hřišti snažil dávat vše, na tom se shodne většina pamětníků, kteří Bystroně v Baníku zažili. Jaký ale byl, když šel fotbal na chvíli stranou? „Hrozně hodný kluk. Nikdy by nikoho nepodrazil,“ zareaguje někdejší baníkovec Adam Varadi. „Superkluk. Byl o dva roky starší než já. Vždycky jsem k němu vzhlížel. Kdykoliv to někdo potřeboval, vždycky pomohl,“ přidá svou vzpomínku Antonín Buček, bývalý ostravský brankář.
„Byl to člověk se srdcem na pravém místě. Za celou dobu, co mezi námi na tomhle světě byl, pomohl spoustě lidem,“ dodá Aleš Neuwirth, další ostravský odchovanec. Právě on měl k Bystroňovi nejblíž. Léta byli nejlepšími kamarády.
Distanc za doping v Plzni ho zlomil
„Měli jsme leccos společného. Třeba to, že jsme kariéru skončili předčasně. Já kvůli zranění a on vinou té blbosti, kterou udělal,“ zmíní Neuwirth dopingový nález z roku 2011, kdy byl tehdejšímu plzeňskému hráči v krvi objeven metamfetamin. Látka, která bývá součástí drog.
Zkřížily mu cestu ještě v době, kdy hrával za Baník. Stal se milovníkem taneční hudby, vyhledával prostředí, v němž bylo snadné s drogou se potkat. Bylo otázkou času, kdy se na to přijde. Stalo se to v Plzni. Distanc, který ho postihl, ho zlomil. Hovořil o nejhorším období svého života. O restart se pokusil v Sigmě Olomouc. Nevydařil se. Rozvedl se, věřil, že začne nový život, dostihly ho však i finanční problémy.
„Byl to hrozně hrdý kluk. Pomáhal, každému, komu pomoct mohl, ale sám o pomoc nežádal. Málokdy se otevřel, své problémy prostě většinou probírat nechtěl,“ vzpomíná Neuwirth.
On a Bystroňův bratr Daniel, to byli nejbližší přátelé hráče, který se nakonec rozhodl vydat se za fotbalem do Švýcarska. Kopal tam pátou ligu. Aby si vydělal víc a mohl se zbavit závazků, našel si ve Švýcarsku i práci. Také proto ve Švýcarsku zůstal, třebaže jej chtěl do svých řad zlákat Bohumín, jenž aktuálně finišuje za postupem do divize.
Ze Švýcarska už se ale domů nevrátil.
