Téměř celou kariéru od dětství strávil v Mladé Boleslavi a dotáhl to až do reprezentace. Nyní ale obránce Ondřej Zahustel bojuje za Spartu a rád vzpomíná třeba na trefu v derby na Letné proti Slavii, kdy zvyšoval na 3:1. „Ten gól si pamatuju moc dobře, byl můj nejdůležitější a asi na něj nikdy nezapomenu,“ říká. „Dřív se mi střelecky dařilo i proti Spartě, dal jsem jí snad tři góly.“
„K fotbalu mě přivedli rodiče a tuším, že už jsem někdy ve čtyřech letech začal v přípravce v Mladé Boleslavi. V nejmladších letech jsem začínal i v útoku, ale hlavně jsem se objevoval na pravé záloze, kde jsem de facto odehrál i celý dorost a až tady na Spartě jsem začal na pravém beku.
Dával jsem docela dost gólů, byl jsem hodně útočný a dá se říci, že i gólový, takže párkrát mi to tam spadlo. Vybavím si, když mi bylo sedm let, jeden gól na turnaji ve finále v Mladé Boleslavi na halovém turnaji. Bylo to proti Jablonci takovým klasickým bodlem. Kladenskéj nártek se tomu říká, jen jsem do toho špičkou šťouchnul a byl tam.
Už v žácích jsem hrál s o rok staršími, v dorostu jsem občas nakoukl i o dva roky výš. Prošel jsem si i béčkem Boleslavi ve třetí lize, pak si mě vytáhli do áčka a v osmnácti letech jsem zaznamenal první ligový start. Prohráli jsme doma s Kladnem 0:1, ale byl jsem i lehce pochválen od trenéra, takže až na ten výsledek to nebylo špatné. V osmnácti jsem si přivodil zranění kolene, takže jsem první ligový gól dal, až když mi bylo dvacet. V Teplicích, pokud se nepletu, to byl gól hlavou, přihrával mi Radek Šírl . Na Boleslav vzpomínám strašně rád, je to můj srdeční klub, vyrůstal jsem tam odmalička a věřím, že se tam ještě na sklonku kariéry vrátím.
Za Spartu jsem hrál v lize poprvé ve Zlíně, vyhráli jsme 2:1 a málem jsem dal gól. Z nějaké standardní situace jsem trefil tyč, odrazilo se to do druhé tyče a ven. Ten první si ale pamatuju moc dobře, byl můj nejdůležitější a asi na něj nikdy nezapomenu. Na Letné při derby jsem dával na 3:1, a pojistil tak naše vítězství.
Moc rád vzpomínám na můj první evropský start za Spartu proti Krasnodaru. Vyhráli jsme na Letné 1:0 a tažení Evropskou ligou jsme dotáhli až do čtvrtfinále. Třeba proti Laziu, za které hrálo velké jméno Miroslav Klose, navzdory věku pořád pan střelec, to byl úžasný zážitek.
Premiéru snů jsem zažil v reprezentaci. V Ostravě proti Srbsku jsem naskočil na nějakých patnáct minut a podařilo se mi dát v nastavení gól. Moc jsem si užíval být na hřišti s hráči, co dokázali ve fotbale hrozně moc.
Moc extra hezkých gólů jsem v kariéře nedal, nejsem žádný střelec z dálky. Hodně gólů jsem dal hlavou, protože jsem celkem slušný hlavičkář. Do Sparty jsem přišel hlavně s tím, že bych chtěl vyhrát titul. Jsem tu lehce přes dva roky a zatím se nám to nedaří. Mám tu smlouvu do příštího léta, tak pevně doufám, že to zvládneme.
V mém životě znamená fotbal naprosto všechno. Byl jsem k němu vedený odmalička. Za to děkuji rodičům i všem blízkým, kteří mě v tom podporovali. Vysněnou zahraniční soutěž vyloženě nemám, ale kdyby přišla nějaká nabídka, určitě bych se nebránil jít ven. Rád zkouším nové věci a nové výzvy.“
