Pro amatérské fotbalisty je to smutné období. V říjnu byly kvůli koronaviru přerušeny jejich soutěže a narozdíl od profesionálních lig se už nerozběhly. Začátkem května totiž FAČR rozhodl o předčasném ukončení sezony všech soutěží od třetích lig dolů. Podle trenéra Červených Janovic na Kutnohorsku, které aktuálně hrají na okrese III. třídu, může být nucená pauza pro některé amatérské týmy dokonce likvidační. „Až se všechno rozběhne naplno, budou mít některé týmy problém se seskládáním hráčů. Řada lidí se k fotbalu zkrátka už nevrátí," říká Štěpán Kacafírek.
Na okresní úrovni patří nepochybně mezi jeden z nejznámějších týmů. TJ Sokol Červené Janovice na Kutnohorsku hraje sice druhou nejnižší soutěž, jaká v tuzemsku existuje, ovšem díky iniciativě hrajícího trenéra Štěpána Kacafirka jezdí na jejich zápasy lidé z celé republiky. V kádru janovických totiž najdete mimo jiné i bývalé reprezentanty Václava Kadlece, Tomáše Řepku, Martina Jiránka a od nové sezony také Romana Bednáře. „I díky klukům teď po covidové pauze nemusíme řešit problém s tím, že by hráči s fotbalem končili. V jiných týmech je bohužel situace horší," říká hrající trenér Štěpán Kacafírek.
Byl jste překvapený z předčasného konce sezony?
„Překvapení jsme sice byli, ale někde v koutku duše jsme s tím počítali. Taková rána to tedy zase nebyla. Věděli jsme, jak čas plyne a, že termínů na dohrávky už tolik není. I když se situace okolo pandemie vyvíjela docela dobře a vypadalo to chvíli nadějně, hodně nám napověděl nový pan ministr zdravotnictví, který byl v rozvolňování docela opatrný.“
Jak by podle vás vypadala dohrávka po půl roce bez tréninků?
„Poslední dva tři týdny byla možnost trénovat v menších skupinách nebo ve dvojicích na hřišti. Kromě toho se každý hráč nějakým způsobem připravoval i sám. Každopádně v soutěžích naší úrovně spousta týmů netrénuje, i když je sezona normálně rozjetá. Často mají problém sejít se i jednou týdně. Chybějící tréninky by tedy na dohrávku a konečné pořadí asi zase takový vliv neměly. U třetí ligy a divize je to něco jiného, tam už by se to s velkou pravděpodobností projevilo. Třetí liga a divize jsou u nás ovšem brány také jako amatérské soutěže a sezona jim tím pádem skončila stejně jako nám.“
Jak předčasný konec sezony prožívali ostatní hráči z týmu?
„Byli naštvaní. Každej to samozřejmě z lidského hlediska chápe, ta situace byla vážná, ale mrzelo je, že se nemůžeme scházet a trénovat společně. Jako hrající trenér můžu mluvit i z vlastní zkušenosti – ta frustrace tam byla opravdu velká. Je navíc docela pravděpodobné, že to není naposledy, co amatérský fotbal něco takového řeší.“
Myslíte, že se někteří hráči po rozvolnění k fotbalu už nevrátí?
„Spousta hráčů, kteří amatérský fotbal hráli celý život, najednou zjistili, že ho zase tolik nepotřebují. Najednou měli strašně moc volného času a o víkendu se namísto zápasů mohli konečně věnovat rodině. Fotbal nehrají jen mladí, ale třeba i vysloužilí fotbalisté, kteří po tak dlouhé pauze už nemusí mít sílu vrátit se. Proto je škoda, že se nehledala cesta, jak posunout konec termínu soutěží, aby se mohly dohrát. Každopádně každá mince má dvě strany a já rozhodnutí FAČRu respektuju.“
Hrozí podle vás některým týmům i zánik?
„Myslím, že až se všechno rozběhne naplno, budou mít některé amatérské týmy problém se seskládáním hráčů. Řada lidí se k fotbalu zkrátka už nevrátí. Jsem si stoprocentně jistý, že to bude problém. Nejenže ta nucená pauza zabije spoustu krásných zážitků, které nás během půl sezony mohly potkat, ale možná zabije i některé týmy. Ty se na amatérské úrovni skládají z pár lidí, na kterých všechno stojí. A pokud to ty lidi přestane bavit, tým bude muset skončit. Ale to je úplně ten nejčernější scénář. Doufám, že se najde co nejvíc srdcařů, kteří to padnout nenechají.“
Jak moc jsou pro motivaci ostatních hráčů vašeho týmu důležitá známá jména v kádru?
„Opravdu hodně, a i díky tomu jako jedni z mála nemusíme po covidové pauze řešit problém s tím, že by ostatní hráči odcházeli. Tomáš Řepka, Venca Kadlec i Martin Jiránek jsou hráči s velkou kariérou, kteří toho mají hodně za sebou. Jsou hrozně fajn, přátelští a všichni u nás ve vesnici je mají rádi. Někteří hráči tomu do té doby opravdu tolik nedávali, ale když vidí, že si mohou zahrát po boku takových jmen, snaží se daleko víc. Říkají si pojď, šlápni do toho, budeme hrát se slavnými fotbalisty. Bylo by opravdu velké oslabení, kdyby u nás tihle chlapi nebyli.“
Takže se všemi třemi bývalými reprezentanty počítáte i do příští sezony?
„Ano, kádr zůstává kompletní, plus přibudou dvě nová jména. Náš tým posílí od další sezony i Roman Bednář a syn Tomáše Řepky, Tommaso.“
Sezony profesionálního fotbalu se omezení spojená s pandemií téměř nedotkla. Výraznou změnou byl ale zákaz vstupu fanoušků na stadiony. Dokážete si představit, že by se tohle omezení týkalo i amatérského fotbalu?
„Prvotní myšlenka našeho projektu byla ta, že chceme dělat fotbal pro lidi, aby z něj měli všichni radost – my, naši fanoušci i fanoušci soupeřů. A to myslím, že se nám docela daří. Ať už hrajeme doma, nebo venku, lidé jsou zvědaví a často na nás jezdí i z dálky. Máme dokonce fanoušky i v Ostravě, kde má svůj fanklub Tomáš Řepka. Není to o tom, že si nataháme do týmu tyhle superhvězdy a budeme si honit ego. Dát někomu deset gólů a bít se do prsou, to není náš cíl. Chceme lidem přinést zkrátka dobrý zážitek z fotbalu. Proto jsou pro nás fanoušci extrémně důležití. Kdybychom o ně přišli, byla by to pro nás ta nejsmutnější věc. V takovém případě si myslím, že amatérský fotbal ztrácí úplně smysl. Profesionální sport je něco jiného, tam jde o termíny, kvalifikace… My to děláme pro radost.“
Dalším omezením amatérského fotbalu by mohlo být zavedení povinného testování. Myslíte, že by to bylo zvládnutelné?
„Zvládnutelné to určitě je. Každý hráč na této úrovni chodí do práce, kde máte povinnost se jednou nebo dvakrát týdně testovat. Pokud tedy dle opatření bude možné využít i test ze zaměstnání, nevidím v tom problém. Ovšem věřím, že nějaké povinné testování před každým tréninkem by mohlo hráče odradit. Osobně s tím problém nemám, ale je to složitá věc a každý to má jinak. Zatím ovšem ještě přesné podmínky nevíme.“
V Janovicích máte i oddíly mládeže. Jak to aktuálně vypadá s tréninky dětí?
„Mám na starost primárně vedení klubu a trénování mužů, nicméně vím, že chlapi, kteří mají na starost mládež se dětem začali věnovat, jakmile povolili na hřišti alespoň tréninky po dvojicích s rozestupem. Děti tedy teď trénují už dvakrát týdně. Je super, že konečně můžou zase lítat, něco dělat a především vidět kamarády.“
Myslíte, že by omezení spojená s pandemií mohla ohrozit i budoucí fotbalovou generaci?
„To je ten úplně největší problém. Co se týká dospělých hráčů, tam se všechno plus mínus vrátí do normálu, ale o děti mám docela obavu. Teď nemluvím jen o fotbale, ale třeba i hokeji, basketu… Když dítě půl roku nehraje fotbal, nebruslí, trvá to dlouho, než se do toho zase dostane. Podle mého názoru by to mohlo ohrozit klidně dvě generace dětí. V cizině se s tím nějak popasovali, tady se na děti trochu zapomnělo. Na mládežnický sport to bude mít určitě velký dopad.“
