Příběhy Berbrovy moci: Toho vyndej. Heleno, když nezaplatíš, nepískáš
Byl všemocný. Nebo se tak přinejmenším tvářil, aby si ostatní podmanil a nakonec je dostal do svých osidel. Policejní záznamy a přepisy z chatových aplikací WhatsApp, Signal a Threema ukazují na celou šíři vlivu fotbalového kmotra Romana Berbra alias Dirigenta. Deník Sport přináší další příklady toho, kam všude jeho dlouhé prsty sahaly. Od zařazování rozhodčích a delegátů na tuzemské i mezinárodní listiny přes ovlivňování jejich postupů, až po možné vyžadování peněz za to, že sudí pískali. Čtěte konkrétní příběhy spjaté s jeho nekalými praktikami.
Podaný ne, svědčí proti nám!
Roman Berbr měl pod palcem rozhodčí a rozhodoval o jejich osudu. To znamená i jejich zařazení do soutěží, od těch nižších po nejlukrativnější první ligu. Například v červnu 2019 takhle po předchozím projednávání potvrzuje sekretáři Komise rozhodčích FAČR Patriku Filípkovi postupy a sestupy sudích a instruuje ho: „Můžeš dělat“. V září ho sekretář informuje, že bude posílat návrhy arbitrů na mezinárodní listinu FIFA a Berbr si je nejdříve vyžádá pro sebe. A zasáhne do pořadí sudích na ní, aby si do té doby třetí Petr Ardeleanu prohodil místo s druhým Miroslavem Zelinkou.
Nejdůležitější a nejdůraznější zásah se však týkal brněnského rozhodčího Marka Podaného, jenž figuroval na posledním, desátém místě na listině asistentů.
Ze zpráv zachycených policií vyplývá, že Berbr ho nechal vyškrtnout – nikoli však kvůli jeho nedostatečným kvalitám, ale proto, že se účastnil jednoho ze soudních sporů, které „Dirigent“ vedl se svými kritiky. „Ne… Ardy bude na 2. místě, Zelí na 3… a Podaný tam nebude, svědčí u soudu proti nám!!!“
Filípek to vzal na vědomí, informaci sdělil předsedovi komie Jozefu Chovancovi a místopředsedovi Martinu Wilczekovi – a místo Podaného se na listině objevil jiný sudí z Moravy Adam Horák z Olomouce. Ten samý den Filípek Berbrovi po splnění úkolu posílá opravenou, či lépe řečeno upravenou listinu…
Delegáti pro UEFA: Fousek pryč!
Berbr sahal nejen do listin profesionálních rozhodčích, ale i do seznamu delegátů, které fotbalová asociace „nominovala“ pro potřeby UEFA. Už dříve z něho vypadl nepohodlný bývalý arbitr Václav Krondl, nově se to na začátku roku 2019 týkalo Jiřího Ulricha a Emila Ubiase, ale hlavně Petra Fouska, který byl etablován v mezinárodních fotbalových strukturách.
Poté, co dotační aféra smetla předsedu Miroslava Peltu, byla pozice jeho někdejšího poradce významně oslabena. Fouska pak nahradil loajální generální sekretář FAČR Jan Pauly mladší, Berbrův člověk na Strahově, přibyli i Jan Kořínek a Michal Beneš. Ten jako sudí doplatil na korupční aféru z roku 2004, ale začal být asociací využíván v nové roli. Již dříve dostal důvěru muž s podobným příběhem: Karel Vidlák.
Berbr to celé režíroval – prostřednictvím vykonavatele své vůle Rostislava Votíka, šéfa karlovarského fotbalového svazu a člena Výkonného výboru FAČR. „Kluci, dělá se listina delegátů mezinárodních… Potřebuji, abyste ten návrh bez připomínek podpořili,“ nabádal Berbr ve zprávě Votíka a své věrné. „Vyndaváme Fouska, dáváme Pauliho (Paulyho – pozn. red.), vyndaváme Ubiase, dáváme Kořínka, vyndaváme Ulricha a dáváme Beneše… zatím Top secret!!!!!!“
Pomineme-li Dagmar Damkovou, další Berbrovou klíčovou postavou při prosazování mocenské politiky byl předseda středočeského krajského svazu Miroslav Liba. „Roman Berbr mu předával pokyny, jakým způsobem mají na výkonném výboru hlasovat. Miroslav Liba nazýval Romana Berbra náčelníkem, vůdcem, diktátorem,“ stojí ve vyhodnocení Berbrovy komunikace. „Sliboval mu věrnost, s tím, že ´jeho´ kraj je malá korejská armáda, šik, který je mu věrný.“
Sudí Lerch a „odvolačka“
Sudí Berbrovi běžně hlásili, jaké budou pískat zápasy (pokud jím nebyli přímo delegováni) – a dostávali pokyny, jak mají duely vést. Jedním z nich byl Ondřej Lerch. „Nic… jen na sebe,“ dostal takto rozkaz před utkáním Znojmo–Pardubice v dubnu 2016. V květnu se pak Lerch před druholigovým utkáním Varnsdorf–Opava rovnou ptá: „Dobrý den, dnes Vandák–Opava… na sebe?“
Lerchův případ je však zajímavý také tím, že v dubnu řešil i trest po výkonu v zápase Olomouc–Plzeň (0:1), který nezvládl. Poté, co domácím vyloučil Uroše Radakoviče, ukázal druhou žlutou kartu Martinu Hálovi, ovšem nevyloučil ho. Hála tedy pokračoval v utkání a v zápise bylo uvedeno jméno Michala Vepřeka, čímž vzniklo podezření, že Lerch své opominutí takhle kamufloval.
Komise rozhodčích mu omezila delegace a sudí také dostal pokutu 50 tisíc korun od disciplinární komise. Lerch ovšem trval na svém, a jeho kauza se dostala až před odvolací komisi. Lerch si podle policie dával nadmíru záležet, aby Berbr věděl o tom, že se blíží projednávání. „Náčelník“ mu odpovídá, ať se mu dva tři dny před tím připomene. Podle policie to pak Lerch udělal osobní návštěvou.
Odvolací komise, v níž tehdy seděl i Jiří Šidliák, nynější místopředseda FAČR, jenž nepatřil do Berbrova tábora (na rozdíl od právníka Jana Lega), Lercha omilostnila. Respektovala zásadu in dubio pro reo (při pochybnostech ve prospěch obviněného). Jinými slovy: že skutek nelze jasně prokázat. Závěr policie byl tedy opatrný: „Z komunikace není jasné, zda Roman Berbr nějakým způsobem zasáhl do rozhodnutí Odvolací komie FAČR, ale Ondřej Lerch přinejmenším vzbudil dojem, že Roman Berbr mohl takové kroky učinit nebo je alespoň přislíbit.“
Lerch se ve zprávách vyměňovaných s Berbrem, tehdy i šéfem plzeňského fotbalového svazu, prezentuje jako jeho příznivec, blahopřál mu k vítězství u soudu s bývalým arbitrem Tomášem Kovaříkem (rozsudek byl poté zrušen, se soudkyní Sylvou Mašínovou bylo zavedeno kárné řízení). A když se chystal v dubnu 2016 jako čtvrtý rozhodčí na zápas Plzeň–Baník Ostrava, píše o tom, že se těší, jak v přímém přenosu zvedne pohár pro mistra ligy. Ten si Západočeši vítězstvím 2:0 zajistili.
Uhraď dluh, jinak máš utrum
Nebylo tajemstvím (ovšem důkazy chyběly), že kluby v nižších soutěžích musely hradit „jízdné“ za to, aby se udržely v soutěži, nebo naopak postoupily, respektive už jen za to, aby jim sudí neškodili. Platit však prý museli i samotní arbitři – za to, aby byli nasazováni. Tyto špinavé metody připomíná Berbrova komunikace s rozhodčí Helenou Šálkovou.
Bývalá druholigová fotbalistka, jež jako svůj vzor uváděla Berbrovu manželku Dagmar Damkovou, začala už po dvou letech kariéry pískat v divizi a okusila i ČFL. Jenže v květnu a červnu 2017 nastaly komplikace. Když Šálková stejně jako jiní sudí hlásili Berbrovi výsledek utkání, které řídila, dostala upomínku: „Heleno… taky srovnej do zahájení soutěží ten dluh… yes.“
„Ano, musím,“ odpovídá Šálková.
Jenže ještě v srpnu Berbr není spokojen. „Heleno, ty nechceš pískat??? Nenasazuji tě, kvůli dluhu,“ upozorňuje sudí. Absurdnost situace ilustruje fakt, že se takto obrací na rozhodčí, která pracuje u policie – jakkoli tohle povolání není mezi arbitry žádnou výjimkou.
Šálková se kaje, omlouvá, že peníze nemá, a žádá o strpení. Slibuje přivézt Berbrovi do konce srpna 20 tisíc korun a pak „dalších“. Později je na utkání nominována, nicméně v prosinci dostane zprávu: „Začínám být na tebe nasraný, což není dobrá zpráva pro tebe…“
Je při tom zjevné, že jde opět o spojitost s určitými penězi. „Nebuď na mě prosím naštvaný, do 15. 1. to budeš mít na stole. Moc se omlouvám,“ reaguje Šálková.
Nutně to neznamená, že by se jednalo o platbu podmiňující možnost uplatnění s píšťalkou či praporkem. Ovšem i tehdy, kdyby šlo o „soukromý“ závazek, Berbr ho jasně s nasazováním na utkání spojuje. Policie tedy má podezření, že Šálková „mohla za svůj rozhodcovský postup do vyšších soutěží a následné nominace na jednotlivá utkání předat Romanu Berbrovi finanční odměnu ve výši 20 000 korun“ – s tím, že je potřeba výslech zainteresovaných.
„Nezlobte se, nebudu se k tomu vyjadřovat. Jen mohu říci, že se nikdy nic takového nestalo,“ reagovala na dotaz serveru iSport.cz Šálková.
Nechcete stadion?
S jídlem roste chuť. Poté, co se stal Roman Berbr místopředsedou FAČR, otevřely se mu nové sféry zájmu, na které dříve nedosáhl. Cestu mu uvolnil pád šéfa asociace Pelty a nástup slabého Martina Malíka. A tak Berbr začal mluvit do reprezentace a velké možnosti zřejmě vycítil ohledně Rošického stadionu na Strahově, s nímž měl své plány právě i Pelta. V této souvislosti se objevuje rovněž jméno někdejšího šéfa fotbalového svazu Františka Chvalovského, který má kontakty v cizině a s německým či švýcarským investorem se zajímal o koupi Slavie nebo Plzně. Zmiňován je i Leo Jeřábek z britské společnosti Stone Cress. Policisté se i na základě předchozích poznatků zabývali verzí, že hrozilo „ulití“ části případně utržených peněz.
„Z uvedené vzájemné komunikace je patrné, že Roman Berbr s bývalým předsedou FAČR (dříve ČMFS) Františkem Chvalovským hledají zahraničního partnera na prodej nemovitosti (dle policejního orgánu stadionu Evžena Rošického,“ uvádějí policisté.
„Z dřívějších poznatků má policejní orgán podezření, že právě v souvislosti s prodejem stadionu Evžena Rošického měla být touto skupinou osob (dále Leo Jeřábek, společnost Stone Cress z Velké Británie, apod.) připravována závažná korupční trestná činnost a to ve formě vyvedení finančních prostředků za prodej uvedeného stadionu.“
„Ano, je to pravda, Berbr byl svazem určen jako odpovědná osoba k této problematice. Bohužel to ale nevyšlo. Zájemce měl požadavky, které nebylo možno splnit.“ Bývalý předseda ČMFS František Chvalovský na otázku deníku Sport, zda spolupracoval s Romanem Berbrem při hledání kupce pro Rošického stadion |
