Temné stíny v českém fotbale. Jakou roli hráli Krejčíř, Mrázek a spol.
Je to pořádný propletenec lidí a vztahů, které se posouvaly od prvotní oddanosti a vzájemné spolupráce až po boj na život a na smrt. Zkrátka máme se rádi, a nemáme se rádi... Deník Sport přináší v rámci seriálu Fotbalové devadesátky přehled známých postav z českého „polosvěta“ či podsvětí a jejich spojence, kteří hráli roli i ve fotbale... Zvláštní pozornost věnujeme Radovanu Krejčířovi a jeho angažmá v Drnovicích, ale dojde také na Františka Mrázka či Tomáše Pitra.
Pokračování 2/11
František Mrázek
U šéfa českého podsvětí, podezřelého z několika násilných úmrtí, se sbíhaly skoro všechny nitky. Prezident a sponzor českobrodského klubu pronikl do nejvyšších politických pater. Bývalý šéf českého fotbalu František Chvalovský tvrdí, že měl stát za jeho únosem v roce 1995. Už před Listopadem se Mrázek dal dohromady s drnovickým bossem Janem Gottvaldem, jeho společníkem byl Tomáš Pitr z „příbramské skupiny“. V roce 2006 byl Mrázek zastřelen snajprem, jenž použil speciálně upravený náboj.
Pokračování 3/11
Tomáš Pitr
Zapojil se do budování „mafiánského kapitalismu“, padala přirovnání, že zatímco Mrázek byl hardware, on zase software. Od Jana Gottvalda převzali podíl v podniku Setuza zabývajícím se především zpracováním olejnin, a ovládli ho. Krátce před Mrázkovou smrtí v roce 2006 se však měli rozhádat, i Pitr byl podezřelý z jeho vraždy. Měl blízko k Radovanu Krejčířovi, posléze byl obviněn z podvodů a utekl do zahraničí. Získal přízvisko nepřítel státu. Do Česka se však vrátil a pohybuje se dál v byznysu. Ovládal s Mrázkem společnost Marila financující FK Příbram Jaroslava Starky.
Pokračování 4/11
Jan Gottvald
Strůjce „vesnického zázraku“ z Drnovic poznal Mrázka už před Listopadem, různé vazby ho pojí i se všemi dalšími postavami. Mrázek mu vypomohl třeba při přestupu brankáře Martina Vaniaka z Olomouce za pět milionů korun. „Zavolal: Nazdar, Franto, prosím tě, potřeboval bych půjčit tři mega na Vaniaka,“ líčí bývalý sportovní ředitel Sigmy Jiří Kubíček. „Mrázek je prý měl někde doma za postelí, Gottvald k nám pak přijel s dvěma igelitkami.“ Bývalý druhý muž fotbalového svazu byl předsedou představenstva společnosti Setuza, středobodu zájmu všech velkých hráčů. Gottvald doplatil na směnky, které podepisoval. Částku 130 milionů po něm nakonec vyžadoval i drnovický sponzor Chemapol. Gottvald se v roce 2001 skrýval před policií, z toho nějaký čas u Mrázka v Českém Brodě (když měl předtím problémy Mrázek, bylo to naopak), pak se jí sám na začátku roku 2002 přihlásil a skončil ve vazbě. Za to, že měl způsobit škodu přes 400 milionů korun, mu hrozilo dvanáct let vězení. Vyvázl ovšem jen s peněžitým trestem 3 miliony. V té době už na něho ovšem měl Mrázek pifku. Ještě před tím ho Gottvald seznámil s Krejčířem.
Pokračování 5/11
Vlastimil Spěvák
Muž mohutné postavy označovaný za šéfa pražského podsvětí, což vždy odmítal. A zavedl termín „polosvět“, který se vžil. Parťák Jaroslava Starky je dlouholetým viceprezidentem FK Příbram. Jeho řidič Miroslav Rus byl podezírán z podílu na únosu Lamberta Krejčíře, ale i ze zmizení bývalého bosse Viktorie Plzeň Miroslava Kříže v roce 2010.
Pokračování 6/11
Jaroslav Starka
Fanoušek filmu Kmotr je jedním z mála bossů, kteří vytrvali v českém fotbale z 90. let. Po působení na Žižkově po boku šíbra Ivana Horníka přestěhoval pražskou Duklu do Příbrami, přezdívané středočeské Palermo. Všichni ve fotbale z něho mají automatický respekt. Jakmile se zdá, že s ním má někdo problém, žoviálně mu vysvětlí, že... nemá. Spolu s Vlastimilem Spěvákem si vysloužili pověst „výkonné složky“, která ledacos zařídí. „Neumím si představit, že bych někomu vyhrožoval, vždycky se dohodnu,“ povídá klidně. „Já jsem spíš mírotvorce než nějakej posel trestnejch násilnejch činů...“
Pokračování 7/11
Radovan Krejčíř
Nejobávanější český mafián. Z Českého Těšína se přesunul do Prahy, kde si v Černošicích postavil luxusní vilu. Pravděpodobně klíč k tomu, co se stalo s Mrázkem. S ním hodlal „Káčko“ nejprve spolupracovat, stejně jako s Tomášem Pitrem, ale Mrázek předával informace o jeho aktivitách policistům. A místo nakonec bylo jen pro jednoho... Ve fotbale se Krejčíř objevil díky Gottvaldovi, jemuž půjčoval, posléze převzal „jeho“ Drnovice. K fotbalu ale jinak vztah neměl. „Vyloženě ho nenáviděl. Nebo nenáviděl... Vždycky mě vítal: Je potřeba to rozorat, zasít brambory, poněvadž to pole je na pi...“ tvrdí Jaroslav Starka. Na podnikání Krejčíř půjčoval i svému kamarádovi rozhodčímu Lubomíru Pučkovi. „Nevěděl jsem, co dělá. Když jsem něco potřeboval, vyšel mi maximálně vstříc,“ líčil Puček. Po Krejčířově útěku na Seychely a zatčení v JAR se prý ulevilo i velkým rybám. A nepřejí si, aby se zase objevil doma, byť za katrem...
Pokračování 8/11
Krejčíř spustil přestupový exodus
Radovanem Krejčířem ovládaná firma Corimex převzala v roce 2001 Gottvaldovy potápějící se Drnovice – údajně místo splátky dluhu. O budoucnosti klubu, který čelil exekuci, jednal Krejčíř přímo s hráči. V dubnu 2002 pak došlo k nevídanému přestupovému „exodu“: Starka za posvěcení fotbalového svazu k sobě přestěhoval hned devět drnovických fotbalistů! Podle novináře Jaroslava Kmenty vše vymyslel právě Krejčíř: převedl na Starku pohledávku vůči Drnovicím, aby příbramský šéf takhle vyvedl část majetku a z následného zisku mu do roka v hotovosti zaplatil. Celou operaci ocenil na 48 milionů korun.
Pokračování 9/11
Krejčířova dohoda se Starkou
Starka tvrdí, že plán vzešel z jeho hlavy. „Napadlo to mě, byla to úplná akce Z. Šlo vyloženě o Gottvaldův dluh, řekněme 50 milionů. Krejčíř byl žralok, přemýšlel o tom, že zbourá stadion a co půjde, přestěhuje na Žižkov nebo někam,“ tvrdí na přímý dotaz. „Říkal jsem mu: Jsou tam hráči, když je zpeněžíme, tak z toho nějaký prachy dostaneš. A on tomu dal zelenou. Já jsem takovej šťoura, víš,“ vykládá žoviálně. Odmítá při tom, že by pak nevyřízené závazky měly být zdrojem jejich rozbrojů. „Když Gottvald vyšel z vazby, sedli jsme si, všechno vyúčtovali a byl klid,“ říká. Podle Mrázka a Krejčíře měl být v akci zainteresován už bývalý svazový šéf Chvalovský, jehož Blšany by v boji o záchranu těžily z oslabení Drnovic, a odměnit se několikamilionovou částkou. „To je nesmysl. Nesmysl na druhou,“ reaguje Chvalovský.
Pokračování 10/11
Krejčířův věřitel skončil s prostřelenýma nohama
Věřitelem Drnovic byla i firma Stavo Artikel Jaroslava Bubly, která od roku 2000 vlastnila fotbalové Brno. Bubla se domáhal zaplacení 50 milionů a navrch i šesti milionů korun půjčky od Krejčíře, na něhož podal trestní oznámení. Bublu v létě 2002 přepadli neznámí muži (kosovští Albánci) a odvezli ho ke kukuřičnému poli u Tvarožné, kde mu prostřelili obě nohy. Krejčíř skončil ve vazbě, tehdy však ještě vyvázl.
Pokračování 11/11
Krejčíř vs. Starka: kdo unesl otce Lamberta?
Když byl v roce 2002 Krejčíř ve vazbě, došlo k únosu jeho otce Lamberta. Ten při něm zemřel. Policie vinila z únosu Starku, jenž s ním měl nevypořádané finanční záležitosti, a Spěváka (s Mrázkem v pozadí). Trestní řízení však bylo zastaveno. Příbramský boss pak spíš zázrakem unikl v květnu 2005 střelbě ze samopalu před svým domem. „Já ti to musím říct osobně, to jsem poslal já ty zabijáky tenkrát k tobě, aby tě zabili,“ měl mu pak jednou z Jižní Afriky volat sám Krejčíř. Alespoň takhle to Starka vylíčil reportérovi Josefu Klímovi.
