Anglie v extázi z titulu, gólu i tanečku. Němci řeší křivdu: zase ve Wembley…
Třaskavý souboj Liverpoolu s Manchesterem City (3:1) v superpoháru se upozadil a přesunul na King Power Stadium, stadion Leicesteru. Legendární Wembley si totiž zarezervovaly anglické reprezentantky, které si prorazily cestu do finále mistrovství Evropy. V něm udolaly po nervy drásajícím vývoji Německo po prodloužení 2:1. Duel nabídl několik dramatických chvil, šancí i parádní gól lobem a taky úsměvný moment s únikem informací. A zatímco Angličanky rozjely na tiskovce vítězný taneček, který se stal hitem, v Německu řeší skandál. „Vždyť to byla jasná ruka!“ Jenže penalta se nepískala...
Německá křivda: A co ta ruka?
Zatímco v Anglii vypukl nekonečný gejzír radosti, v Německu řeší obrovský skandál. „Křivda! A zase ve Wembley…“ hlásá titulek německého deníku Bild. A co vzbudilo takové vášně? Ruka v pokutovém území anglické kapitánky Leah Williamsonové ve 26. minutě, po které zůstala píšťalka ukrajinské rozhodčí Kateryny Monzulové němá.
A nezasáhl ani VAR. U toho seděli Nizozemec Pol van Boekel a Ital Paolo Valeri, jenž po zápase odbyl dotaz reportéra Bildu: „Omlouvám se, ale nemůžu k tomu nic říct.“ Což vyvolalo další vlnu emocí.
„Něco takového by se na takové úrovní, ve finále mistrovství Evropy, stávat nemělo,“ zlobila se německá trenérka Martina Voss-Tecklenburgová. „Chci, aby se to řešilo. Nemůže se to přejít a dělat, že se nic nestalo…“
Kdo ví, jak by se duel vyvíjel, kdyby se pískal pokutový kop. „A máme tu zase diskuzi, k čemu je VAR,“ krčila rameny obránkyně Sara Doorsoun-Khajehová. „Mohlo to změnit celý zápas, kdybychom vedly 1:0.“
Němci si navíc vzpomněli i na jinou křivdu, téměř na den před 50 lety jim totiž ve finále MS 1966 Geoff Hurst dal slavný gól - který nebyl. A zase ve Wembley...
Rekordní návštěva
87 192. Tolik diváků si našlo cestu na slavný stadion Wembley, který hostil finále Eura. „Pane bože! Podívejte se na ně, jsou naprosto úžasní. Všem moc děkujeme, že přišli. Je to neuvěřitelné,“ líčila Chloe Kellyová, autorka vítězné trefy Anglie.
Jde o rekordní návštěvu zápasu mistrovství Evropy. A to včetně mužů. Ti se mohou pochlubit maximálním číslem „jen“ 79 115 z roku 1964 v duelu na Santiagu Bernabéu.
Předchozí primát u žen činilo 68 871 fanoušků z úvodního utkání letošního ME na Old Trafford. Anglie opět ukázala, že jde o zemi fotbalu zaslíbenou. A je jedno, jestli hrají ženy, nebo muži. Samozřejmě, že davy proudící na stadiony výrazně přiživovala zlatá cesta domácích hrdinek.
Celková návštěva na stadionech z evropského šampionátu žen 2022 činila 574 875, což je pochopitelně rovněž rekord. Ten o víc než dvakrát překonal předchozí primát 240 055 z Eura v Nizozemsku před pěti lety.
Lob, který zboural Twitter
Finálový duel rozhodně nenudil. Šancí bylo k vidění hned několik. Jenže drhla koncovka. Narvané Wembley dychtivě toužilo po gólové erupci. A dočkalo se v 66. minutě.
Keira Walshová exkluzivním pasem z vlastní polovina našla Elu Tooneovou za obranou Němek. Útočnice Manchester United se řítila sama na brankářku. Diváci na tribunách se zvedali, tajili dech. Čas jakoby se zpomalil, v momentě střely snad i zastavil.
Tooneová udržela nervy na uzdě a naprosto exkluzivním lobem poslala míč do sítě. Její gól strhl na Twitteru vlnu uznání. „Neuvěřitelná asistence a fantastická koncovka,“ tleskal Declan Rice, hvězda West Hamu a anglický reprezentant. „Klid v zakončení 10/10!“ přidal se Raheem Sterling, jenž přes léto vyměnil Manchester City za Chelsea.
A s komentářem přispěchal i Gary Lineker: „Wow! Naprosto parádní zakončení. Nádhera!“ Gól Tooneové se do anglické historie z pohledu krásy a důležitosti zapíše jako jeden z nejúžasnějších.
Únik informací
Finálový duel nabídl plejádu dramatických momentů, kvantum šancí, krásný gól, elektrizující atmosféru a taky jeden úsměvný moment.
Když Lena Lattweinová přicházela na hřiště ve 113. minutě prodloužení, dostala od trenérky lísteček s instrukcemi pro hráčky na trávníku pro závěrečné momenty. A jak si ho Němky mezi sebou předávaly, snažily se toho využít Angličanky.
Nejprve se tajné informace snažila rozluštit Ela Tooneová. A když papírek dostala do ruky Němka Doorsoun-Khajehová, připlížila se k ní zezadu Alessia Russoová a přečetla si, co na něm stojí.
A zdá se, že tyhle uloupené informace ohledně taktiky Němek se Angličankám hodily, protože v závěru ustály tlak soupeřek a mohly slavit.
Taneček a It's coming home!
Že jsou anglické fotbalistky pěkné dračice, se vědělo. A své pověsti dostály na pozápasové tiskové konferenci. Když na otázky odpovídala nizozemská trenérka Anglie Sarina Wiegmanová, přitančily do místnosti a rozjely vítězné kolečko za zpěvu „It's coming home! It's coming home!“
Video zachycující tuhle scenérii obletělo sociální sítě a na internetu se stalo hitem. Tohle jsou anglické hrdinky! A umí to rozjet.
Zároveň se nabízí otázka, jak asi probíhaly následné oslavy, které se určitě protáhly dlouho do noci a pokračovat budou ještě několik dní. Přeci jen jde o historický moment.
Anglie v extázi
Tenhle triumf se bude slavit ještě hodně dlouho. Taky se na něj Angličané načekali. Vždyť se psal rok 1966, když se naposledy radovali z trofeje z velké mezinárodní akce, vyhráli mistrovství světa.
V minulém roce byla mužská reprezentace blízko. Dostala se do finále Eura, které se rovněž hrálo ve Wembley, jenže v trpkém duelu podlehla Itálii po penaltách.
Letos už to ale klaplo. Když to nezvládli muži, postaraly se o to ženy. A Angličané si konečně mohli zazpívat vítězné: „It's coming home!“
„Váš úspěch znamená mnohem víc než jen zaslouženou trofej. Staly jste se příkladem, který bude inspirací pro ženy, dívky i další generace. Proto doufám, že jste na to stejně pyšné jako na dnešní výsledek," pogratulovala anglická královna fotbalovým hrdinkám na Twitteru.
