Káník u soudu v kauze Berbr: Nevím, neznám... Řešily se sázky i vztahy
Nedokážu vysvětlit. Už si nevzpomínám. Fakt bych se k tomu vyjádřil, ale nevím. Zhruba takto ve čtvrtek odpovídal na otázky soudce Michal Káník, jeden z hlavních aktérů rozsáhlé kauzy, jejímž středobodem je ovlivňování zápasů, úplatky a defraudace na půdě Plzeňského krajského fotbalového svazu. Na výpověď bývalého kumpána reagoval spokojeně Roman Berbr. Kdyby mohl, v soudní síni nadšeně tleská…
Bývalému rozhodčímu a funkcionáři Michalu Káníkovi hrozí čtyři roky ve věznici s ostrahou a peněžitý trest ve výši 504 000 Kč. To vše za pomáhání k podplacení, pomoc ke zpronevěře a účast na organizované zločinecké skupině. Ve čtvrtek přednesl svoji výpověď. Výsledek téměř šestihodinové směny v budově okresního soudu v Plzni? Drobné přiznání viny a spousta mlžení. Chvílemi to vypadalo, že Káník ztratil paměť.
A to třeba ve chvíli, kdy předseda soudního senátu Vladimír Žák dlouhé desítky minut citoval z odposlechů telefonních hovorů mezi Káníkem a Romanem Rogozem, bývalým sportovním ředitelem Vyšehradu v inkriminované době usilující o postup z ČFL. Šlo o krátké debaty o zápasech Vyšehradu, o schůzkách s lidmi z fotbalového prostředí, o rozhodčích. Káníka se na některé citace doptával, jenže stejně se nic nedozvěděl…
„Nedokážu vysvětlit. Už si nevzpomínám.“
„Nikdy jsem u ničeho nebyl.“
„Nevím. Fakt bych se k tomu vyjádřil, ale nevím.“
Káník se vymezil proti obvinění obžaloby, která jej viní z účasti na zločinecké organizaci. „Ve fotbale jsem byl dvacet let, posledních šest let jsem se v prostředí již nepohyboval, byl jsem vyšetřován kvůli sázkám a fotbal mě přivedl do velice složitých finančních problémů. Z vlaku jsem vystoupil a své angažmá ve fotbale ukončil,“ hájil se.
Státní zástupce Jan Scholle žaluje Káníka z podílu na ovlivnění zápasů mezi Radotínem a Dobrovicemi (0:0, 3:1 na penalty) a přátelského duelu mezi Vyšehradem a Motorletem. V prvním šlo o úplatky, v druhém o sázky.
O úplatku věděl od Grímma, který zápas řídil. Soudce Žák se ptal, proč kvůli tomu nekontaktoval policii. „Nevím, nenapadlo mě to,“ pronesl Káník. „Váš kamarád dostal nabídku úplatku, vám to nepřijde závažné?“ zvedl obočí předseda senátu. Káník se bránil, že nikoli, že neviděl důvod, proč by to měl řešit a nějak se tím zabývat.
V druhém případě Rogoz žádal Káníka, zda by uměl ovlivnit utkání za účelem sázek pro skupinu z Balkánu. Domluva zněla, že v prvním poločase padnou nejméně tři branky a že celkem dojde ke vstřelení více než pěti gólů (zápas skončil 8:3, o poločase byl stav 2:1). Káník se pustil do akce, zařídil nominaci kamaráda Grímma a asistentů Janocha s Křížem. Odměnou měla být suma čtyř tisíc eur. Půl hodiny před utkáním však Rogoz přišel s tím, že celá věc padá.
„Byl jsem naštvanej,“ přiznal Káník, podle kterého si nakonec zápas ovlivnili sami hráči. „Pohybuji se ve fotbale dlouho. Vím, jak hráči řeší některé situace, a poznám, zda je něco jinak. Když třeba někdo podběhne roh, nebo v některé jasné herní situaci uhne a tak…“ líčil Káník.
V druhé odpolední části, kdy se řešilo vyvedení financí z Plzeňského krajského fotbalového svazu, Káník odmítl vlastní výpověď s odkazem na přípravné řízení, otázkám soudce ani státního zástupce se nevyhnul. Přiznal, že se podílel na realizaci fiktivních faktur na sportovní vybavení, seminář pro rozhodčí a pronájmu prostor. Ve věci byl kontaktován Rogozem, zda by to nezařídil pro Berbra.
Neměl s tím problém. „Byznys“ zprostředkoval přes firmy 100Čes a Zempol Profi. Vše v úhrnné částce 2,3 milionu korun. Káník zinkasoval něco přes sto tisíc.
Soudce se obžalovaného vyptával na racionalitu vystavení fiktivních faktur a následných velkých provizí. „Podle mě se tady jednalo o černé peníze,“ odtušil. Káník bezelstně odpověděl: „Ano, to máte pravdu.“
Přiznal také, že Berbrovi dlužil peníze, splatil je někdy v roce 2019.
Když skončilo doptávání a Vladimír Žák hodlal ukončit čtvrteční stání, o slovo se přihlásil Roman Berbr.
„Co Michal řekl o zločinecké organizaci, koresponduje s mou výpovědí. Finanční závazek také koresponduje. Stejně jako zápas Radotín–Dobrovice. Veškeré informace byly pouze od Grímma. Sázky se mě netýkají. U faktur z roku 2019 a 2020 už jsem vše obšírně vysvětlil, na tom trvám. Co se týká Michalovy výpovědi u policie, hovořil konstantně. Že se trošku spletl, musím říct, že to je úplně normální,“ spokojeně pravil bývalý faktický šéf českého fotbalu.
V pátek se v Plzni pokračuje pátým dnem. K výpovědi se chystají bývalí rozhodčí a jeden delegát: Jiří Houdek, Michal Myška a Jiří Kabyl. ONLINE přenos budete opět moci sledovat na webu iSport.cz.
Zprávy ze dne 15. května 2023
Tarkovský zmiňuje, jak se dostal do kontaktu s Michalem Káníkem, bývalým fotbalistou a funkcionářem, který patří mezi hlavní obžalované. Káník žije s jeho sestrou a požádal ho, aby mu pomohl s financemi. Tarkovský přeposílal peníze, které mu od Káníka přišly na účet, dál. Tvrdí, že z toho neměl žádnou provizi. „Netuším, nebavili jsme se o tom,“ odpovídá na otázky soudce, z jakého důvodu Káník využíval jeho účet pro přeposílání peněz.
Soudce Žák se diví, jak je možné, že Tarkovský nedokáže přesně odpovědět na to, že nevěděl, proč chodí peníze na jeho účet. S Káníkem se znal zhruba čtyři roky. „Dodnes nevím, čím se přesně živil," říká i přes to, že Káník žil s jeho sestrou.
„Potřeboval pomoct, neřešil jsem, kdy peníze přijdou," říká Tarkovský, načež reaguje soudce. „Peníze přišly 4. září, ve stejný den se z účtu začaly vybírat," dodává. Tarkovský měl vybrané peníze předat Káníkovi asi třikrát.
Soudce Žák: „Na váš účet dorazilo celkem milion tři sta tisíc, konkrétně dvakrát 650 000. Když vezmu vybírané částky, vybral jste 1 270 000, což není celá částka 1,3 milionu. Schází tam třicet tisíc. Vydal jste o třicet tisíc méně, než vám přišlo na účet. Přitom říkáte, že jste z toho neměl žádnou provizi." „Já jsem vybral všechno, nenechal jsem nic," trvá na svém Tarkovský.
Program soudního líčení v kauze Romana Berbra a dalších obviněných pokračuje výpovědí Petra Tarkovského. Za legalizaci výnosů z trestné činnosti z nedbalosti mu byl navržený trest osmi měsíců podmíněně a peněžitý trest 75 000 korun.
Petru Tarkovskému je v síni velmi špatně rozumět, zatím se ho soudce dotazuje na majetkové poměry, otázky zdravotního stavu a zda je ochotný vypovídat. „Ano,“ reagoval Tarkovský.
SHRNUTÍ výpovědi zástupce Slavoje Vyšehrad JUDr. Jana Röslera:
- Pokud Roman Rogoz uplácel rozhodčí, bylo to bez vědomí majitele Vyšehradu Jaroslava Klímy. Rogoz od klubu dostával pravidelnou mzdu a měl vymezené kompetence podobné sportovnímu řediteli.
- Roman Berbr vnímal Romana Rogoze jako čistě sportovního ředitele Vyšehradu. Oficiální pozice v klubu, jak u soudu popsal Rösler, byla konzultační činnost, klub měl smlouvu s Rogozovou firmou a na té bázi fungovala vzájemná spolupráce.
- Vyšehrad hrající Pražský přebor, kam spadl ze třetí ligy po rozhodnutí etické komise, je aktuálně bez větších finančních prostředků. Trest od etické komise klub dle Röslera zničil.
- Rösler u soudu řekl, že Berbra nevnímá jako člověka, který by z tehdejší pozice místopředsedy FAČR jednal protiprávně a který by ovlivňoval nasazování rozhodčích a výsledky jednotlivých utkání.
Soudce Žák dopolední jednání ukončil. Po pauze ve 13 hodin bude následovat výpověď Petra Tarkovského. Ten je souzený za legalizaci výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, od soudu má navrženou osmiměsíční podmínku a trest 75 000 korun.
Na závěr dopoledního programu se ke slovu dostal Roman Berbr, který celou výpověď zástupce Vyšehradu JUDr. Jana Röslera bedlivě poslouchal.
„Nejprve bych se vyjádřil ke jménu Maritnec. Byl sekretář Vyšehradu, pro nás nejčastějším stykem pro FAČR. Zastupoval všechny týmy Vyšehradu. Pro nás to byl administrátor, co s námi jednal za týmy od žáčků po áčko.“
„Druhá věc, jak jsem vnímal pana Rogoze. Vnímal jsem ho z pozice FAČR jako sportovního ředitele, tak mi ho představil Jarda Klíma. Není možné z pozice FAČR kontrolovat každou smlouvu, jak to má s klubem. Bral jsem ho tak, že mluvil za Vyšehrad.“
„Co se týká formálních změn rozhodčích? Jednoznačně to bylo na aktivu klubů. Tam jsme řekli, že kterýkoliv klub může požádat o změnu.“
Ptá se pan Novotný, obhájce Vyšehradu:
Poskytoval klub finanční prostředky panu Rogozovi na uplácení rozhodčích?
„Vůbec ne. Od pana Klímy byl stanovený objem na výplaty hráčů, jaké byl pan Klíma schopný zajistit. Cokoliv navíc si musel pan Rogoz nechat schválit a věděl, že mu to pan Klíma neschválí. Pokud nějaké peníze na cokoliv vydával, musel to vydávat ze svého. On dostával od klubu pravidelný příjem.“
Berbrův obhájce Sýkora se ptá zástupce Vyšehradu na svého klienta a jeho pozici ve fotbale. „Vím, kdo pan Berbr byl. Mediální pověst, jaká ho provázela... Uvnitř hnutí to vypadá trošku jinak, než se píše. Považoval bych to až za nespravedlivé. Z pohledu klubu jsme od něj nic nezákonného nezaznamenali.“
Sýkora se ptá: Ovlivňoval pan Berbr rozhodčí? „Těžce se na to odpovídá. Pokud vezmeme v úvahu, že FAČR je vrcholný orgán českého fotbalu. Neumím si to moc konkrétně představit, nevím, jak by mohlo nasazování rozhodčích někoho udržet ve výkonném výboru. Je to demokraticky volený orgán, nasazení někoho na jedno nebo více utkání, to považuji za absurdní. Ovlivňování z jeho strany jsem nezaznamenal."
Soudce Žáka zajímá, jaké sankce Vyšehrad dostal od FAČR. „Klub byl úplně zničený a popravený,“ odkazuje zástupce Vyšehradu na trest od Etické komise, kvůli kterému někdejší druholigový klub hraje dnes Pražský přebor.
Soudce žák se táže na etický kodex FAČR, zda s ním klub seznamoval své hráče. „Nechtěli jsme, aby hráči brali úplatky, aby sázeli na zápasy. Platí tady to: Neber úplatky, neber úplatky... Ale ve fotbale to je jasná záležitost, tím nemyslím Ivánku, kamaráde," odkazuje na korupční aféru Ivana Horníka. „Snažím se respektovat formální stránku, víc jsme tomu nevěnovali. Všichni vědí, co nesmí dělat."
Otázka na sázení hráčů. „Že bych měl podezření na to, že se sází. Když se první informace objevily, byli jsme z toho překvapení. Že hráč udělá špatný výkon, to se může stát. Že někdo udělá opakovaně špatný výkon, to byly důvody, proč se pan Klíma rozešel s některými hráči, to byla jeho moc."
Jaká byla role pana Rogoze ve Vyšehradu? „Byl sportovním manažerem klubu. Tedy mohl předjednávat angažmá hráčů, případně jejich odchody, sestavoval kádr. Rozhodující úkony ale činil pan Klíma. Měl od něj jasně daný objem mzdových prostředků určené pro hráče. Pan Rogoz neměl možnost někomu slíbit plat, aniž by to měl s panem Klímou předjednané. Setkával se s řadou odpovídajících partnerů ve fotbale a hovořil s nimi.“
