„Gladiátor“ Poborský na maratonu v Římě: rekord! Golfový vozík by se hodil, vtipkoval
Jako fotbalista býval na hřišti jedním z nejrychlejších českých reprezentantů, pranic nezaostával za mezinárodní špičkou. A naběhal toho opravdu dost. I teď si Karel Poborský klidně střihne fotbalový zápas, ale jeho velkým hobby je běh na dlouhou trať. Tedy rovnou maraton. Čerstvě v neděli se pustil do toho v Římě a i v nepříjemném, deštivém počasí dosáhl nejlepšího výsledku ve své běžecké kariéře. „V osobním rekordu!“ hlásil pořádně unavený, ale šťastný z italské metropole. Jeho čas: 4:09.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Poborský se stále udržuje ve výborné kondici, zaběhat si chodí čtyřikrát týdně. „Vždycky jsem běhal rád, baví mě to,“ netají. K tomu, že to zkusí i s číslem na hrudi, ho přivedla manželka Andrea. Nyní už má na kontě dokonce třetí maraton.
Zapojte se do diskuze
Právě v nádherných antických kulisách Říma si před rokem zkusil úplně první v životě, v listopadu pak na Apeninském poloostrově absolvoval jiný závod, pro změnu v renesančním skvostu Florencii. „Tentokrát i s křečemi. Úplně nová zkušenost (taky zajímavé). Nikdy jsem je neměl, ale procházím chřipečkou,“ konstatoval na svých sociálních sítích. Do cíle dorazil v čase 4:31:15.
Ještě před týdnem natáčel se štábem deníku Sport filmový dokument k EURO 1996 a věnoval se práci pro Canal+ na zápase Premier League Liverpool-Tottenham. „Před tím, co mě čeká, bych měl spíš odpočívat,“ povídal. Při návratu do italské metropole nazývané Věčné město ovšem dokázal, že je před blížícími se čtyřiapadesátými narozeninami, jež oslaví už 30. března, ve skvělé formě.
„Snad to přežiju,“ přál si s úsměvem v sobotu, kdy ještě příjemně svítilo slunce. Druhý den pár minut před startem se posilnil banánem a chystal se vyrazit s obrovským davem. „Bude to masakr,“ povídal. V silné „konkurenci“ 36 tisíc běžců se vůbec neztratil a mohl přijímat gratulace. „Mám ji! Zlatou!“ radoval se z medaile, kterou obdržel. Pak se podíval na svůj odraz v ní jako v zrcadle, aby na sebe mohl být pyšný. „Jsem! V osobním rekordu! 4:09, já to přežil,“ splnil si hned dvě přání najednou.
Za zády měl mohutné zdi Kolosea, kde se ve starověku odehrávaly krvavé zápasy, a v jeho hlase na facebookovém videu byly znát vedle spokojenosti i stopy vyčerpání. „Gladiátoři dosportovali,“ poznamenal. Než se mohl nadechnout, ozval se klakson. „Tady na mě troubí policajt, já ho vemu… Sotva jdu, zavolej sanitku,“ vypadlo z něho, než udělal pár kroků na stranu.
Za sebou jich měl v té chvíli nepočítaně, ale síly ještě na jeden vtípek mu zbyly: „Odvoz na golfovém vozíku do hotelu by se hodil.“
Frantisek Mück