Takhle slaví mistři!
SLÁVISTÉ SE RADOVALI, SPARŤANÉ SE BÁLI Místo tradičních doutníků kouřili slávisté cigarety značky Sparta PRAHA - Stoly se prohýbají pod jindy zapovězenými dobrotami. Proudem teče pivo i třeba citronová vodka. A ve vzduchu se vznáší - ne, to není dým z tradičních oslavných doutníků! Slávisté labužnicky a s pořádnou dávkou škodolibosti potahují z cigaret značky Sparta! Takhle slaví noví mistři! Je pár minut po zápase s Jabloncem, který defi nitivně stvrdil, že po dvanácti letech je českým šampionem Slavia. Už jsou vystříkané první baterie šampaňského, šťastní borci v červenobílém si přímo na trávníku i v útrobách nového Edenu navzájem vylili na hlavy a za krk hektolitry piva a nešetřili ani trenéra Karla Jarolíma. Jenže to je všechno teprve začátek. "Kam vyrazíme? Asi do naší oblíbené hospody na Václaváku. Sice jsme nechtěli nic zakřiknout, ale rezervaci pro jistotu máme," usmívají se mistři. KACHNY, KOLENA, BEER A je to tak. Jejich kroky chvíli po mistrovské korunovaci míří do centra Prahy. V Restaurant Café Svatého Václava jsou vítanými hosty. Právě tady slavili na začátku podzimu historický postup do Ligy mistrů, v sobotu se sem vrací. Tentokrát jako ligoví šampioni. "Ani ve snu mě tenkrát nenapadlo, že zde po posledním kole budeme slavit titul," diví se brankář Martin Vaniak, když krátce před osmou hodinou večer vstupuje do podniku. Ale zázraky se dějí. A bortí se mýty, padají tabu. "Dneska nám trenér nic nezakazoval. Vlastně ani nemůže, máme totiž dovolenou," směje se Vaniak a myslí na kouče Jarolíma, vyhlášeného přísnými požadavky na příkladnou životosprávu. Jindy zapovězené lahůdky provoní celý prostor restaurace tak, až se sbíhají sliny, a za chvíli už se servírují kachny, uzená kolena a další typicky české specialitky. K dobrému jídlu patří i dobré pivo. To je oblíbeným nápojem i v sobotu večer. "Beer, tedy česky pivo," odpovídá tuniský reprezentant Tijani Belaid na otázku, čím si se spoluhráči připije. V tu chvíli se přiřítí Goce Toleski, rovněž se sklenicí zlatavého moku. "Jo, pivo je moc dobrý," souhlasí se svým kolegou a přiťuknou si. Potom Toleski žádá, zda může přes deník Sport poslat vzkaz. "Napište tam, že titul posílám kamarádovi, který před půl rokem zemřel. Toše Proeski byl makedonský zpěvák a můj velký přítel," vysvětluje a v rozverné atmosféře mu zvážní hlas. Makedonský kanonýr pak nezapomene ani na Most, v jehož dresu zazářil tak, že po něm v zimě sáhla Slavia. "Most mi pomohl a je mi ho líto," připomene sestup bývalých spoluhráčů. Jenže na smutek už není prostor. "Teď si obrovsky užívám mistrovský titul. Plný stadion, to je neskutečný zážitek," svěřuje se Toleski a dopřeje si další lok chmelové dobroty. Mezi mladšími slávisty "frčí" spíš vodka. "S klukama si dáváme citronovou. Je co zapíjet. Když jsem byl ve Spartě nebo v Budějovicích, tohle mě ani ve snu nenapadlo. Když jsem dneska viděl plný stadion, krása," nemá slov Ladislav Volešák. To už slávisté sborově skandují oblíbený pokřik. "Pražský ku... to jsme my," duní restaurací. Šampioni přitom křepčí na stolech a židlích, "štístko" Vladimír Šmicer je dokonce pasován do rytířského stavu. Z reproduktorů jim k tomu vyhrávají hlavně hity skupiny Elán. Podle majitele podniku to bylo výslovné přání hráčů, hlavně slovenského dua Matej Krajčík-Dušan Švento. Znovu se stoly prohýbají, když se slova ujímá masér a fyzioterapeut Dan Sobotka. Předříkává hráčům vítězný chorál. Stejný, jaký se nesl lokálem po postupu do Ligy mistrů. "Mufa, mufa, tiki tamba," opakují slávisté. "Ó, mademoiselle," pokračují vzápětí a drží se za ramena. "Mosa, mosa, mosa." Od první oslavy se však ta sobotní zásadně liší. Hráče nečeká trenér Jarolím na ranním tréninku a vítězný chorál nepředříkává Martin Lafek, tehdejší vedoucí týmu, tentokrát se taktovky ujal Sobotka. "Nebylo to úplně ono, ještě mu to moc nejde," mrkne lišácky David Hubáček a spustí salvu smíchu. MUSÍ SE ZALÉVAT... Po desáté hodině se hráči přesouvají zase o dům dál. "Ale pokračujeme," ujišťuje náhradní gólman Michal Vorel a na cestu si bere láhev vína. "Musím přece zalévat, i když je venku mokro, ne?" řehtá se. Pokračuje se do klubu Solidní nejistota, kde už čeká živá hudba. Písničky hlavně z osmdesátých let zpívá především Michal David, jeden z pozvaných hostů, nechybí ani velký slávistický fanoušek Leoš Mareš. Na parketu řádí hlavně střelec první sobotní branky do sítě Jablonce Belaid, Krajčík, David Kalivoda a Vladimír Šmicer. Domů nikdo nepospíchá. První mistři odcházejí kolem třetí hodiny ráno, řada ovšem vydrží až do svítání. Pak se na chvíli prospat a jede se dál. Titul se prostě musí oslavit! Nevolnost z radosti PRAHA (hst) - Zřejmě nekonečné dvanáctileté čekání na mistrovský titul a pochopitelně i dost dramatický průběh zápasu s Jabloncem způsobily, že si Miroslav Ondříček (73), světoznámý "oscarový" kameraman a čestný předseda Slavie, nemohl vychutnat oslavy do sytosti. Po konci "korunovačního" utkání ho potkala náhlá indispozice. V doprovodu syna Davida musel být odvezen do nemocnice, kde ale vyšetření potvrdilo, že se nejednalo o nic vážného. "Opravdu to byla jen nevolnost a ještě v sobotu večer byl pan Ondříček zase zpátky doma," řekl Ondřej Zlámal, tiskový mluvčí Slavie.
