Vinš: Já předseda, Hašek kouč reprezentace

„Chci fotbal sjednotit, ne jít do války s Ivanem Haškem. V mých očích by byl totiž ideálním koučem reprezentace.“

Živě gestikuluje, mluví rychle, ale rozhodně ne zmateně. To ani náhodou. Všechno, co říká, má velmi, velmi důkladně promyšleno. Rozhodl se, že už nebude stát stranou, ale pokusí se vzít věci do svých rukou.

Proč jste se rozhodl kandidovat?
„Oslovila mě v tom směru řada lidí... Věřte mi, že jsem to zvažoval opravdu velmi dlouho. Nejsem spokojen se stavem, ve kterém se teď český fotbal nachází. Řekl bych to dokonce takhle – jako člověka, který fotbalu fandí a zároveň je s ním už řadu let ekonomicky spojený, mě to, jak to funguje, nebo spíš nefunguje, prostě přestává bavit! Řekl jsem si: změna je potřeba. A taky jsem si řekl, že jestli tomu můžu nějak pomoct, tak do toho chci jít.“

Jako o potenciálním kandidátovi se dosud nahlas hovořilo pouze o Ivanu Haškovi. Ten sice vlastní kandidaturu nevylučuje, na druhou stranu ji však dosud nepotvrdil. Nicméně, kdyby to hypoteticky udělal: šel byste s ním do boje o předsednické křeslo?
„Šel. Ale jestli by něco českému fotbalu uškodilo, tak by to byla zase další předvolební válka. To opravdu nechci. Nechci být rytířem, který na sebe vezme brnění a začne kolem sebe sekat mečem. Český fotbal je teď rozdrobený na řadu rozvášněných znepřátelených kmenů – a já bych je chtěl naopak sjednotit. A ne ještě víc rozeštvat.“

Ale pokud bude Ivan Hašek kandidovat proti vám...
„Já bych chtěl s Ivanem spolupracovat. Byl jsem za ním v Dubaji a hovořili jsme o tom. Říkám: Ivane, já si vezmu na starost tu manažerskou a sjednocovací práci – a ty si vezmi tu sportovní. Já jsem profík v tom, jak se řídí firma, ty jsi zase silnej ve sportovní oblasti. Pojďme to dělat spolu.“

Jestli tomu správně rozumím, tak jste mu jakožto potenciální předseda svazu nabídl místo trenéra české fotbalové reprezentace?
„Ano. Pro mě je jednoznačně kandidátem číslo jedna.“

I kdyby kandidoval proti vám a vy jste ho v předsednické volbě porazil?
„Ano, i za těchto okolností. To není otázka souboje dvou lidí, kteří by chtěli nějak předvádět svá ega. Jestliže to oba myslíme s fotbalem dobře – a já jsem přesvědčen, že Ivan to myslí stejně dobře jako já – tak jedinou šancí je jít do toho společně. Já jinou dobrou možnost nevidím. Když se naposledy Ivana Haška ptali, jestli chce trénovat českou reprezentaci, odpověděl: Ano, ale za podmínky jiného fungování svazu. A takovou spolupráci mu nabízím.“

Počkejte – reprezentace ale už jednoho trenéra má. To byste Petra Radu kvůli Haškovi odstavil, i kdyby se mu u národního týmu na jaře v kvalifikaci dařilo?
„Já bych Ivanu Haškovi nabídl řízení sportovního úseku fotbalového svazu. Měl by možnost šéfovat všechno, včetně mládežnických týmů, koncepčně, řekl bych „po fergusonovsku“. Jestli by osobně koučoval i A-tým, to už by záleželo pouze a výhradně na jeho rozhodnutí.“

Jak se Ivan Hašek tvářil na vaši nabídku spolupráce?
„On to vítá. Řekl, že si toho váží, a dodal, že si vezme čas na rozmyšlenou, zhruba do Vánoc. Může přistoupit na moji nabídku, jít do vlastní kandidatury, ale pokud vím, má i řadu dalších možností. Ať už by se týkaly národního týmu Emirátů, kde působí, nebo kontaktů ze západní Evropy. Českému fotbalu by každopádně prospělo, kdyby se rozhodl co nejdříve. Když to shrnu, já nabízím velkou koalici, která dá našemu fotbalu možnost posunout se někam dopředu. Jestli proti sobě budou jednotlivé ostrůvky pořád bojovat, tak se nikdy nikam nedostaneme.“

Obraťme list. Pokud se ocitnete ve volebním boji, jestlipak víte, jakou kartu proti vám vaši oponenti vytáhnou jako první?
„Samozřejmě: Ivana Horníka. V době, kdy na Žižkově působil, jsem s ním samozřejmě komunikoval, znal jsem ho. Nicméně tehdy tu byl jiný prezident klubu... Ivana Horníka považuju za muže, který fotbalu odborně nepochybně rozumí, nicméně z toho, co v souvislosti s ním vyšlo najevo, jsme byli samozřejmě všichni překvapeni. A já nechci, aby byl s naším klubem nadále jakkoli spojován. Dokonce jsme mu poslali výzvu, aby už nadále nechodil na zápasy Viktorky Žižkov a ukončil i veškeré styky s kýmkoli z našeho klubu. Opravdu nemáme zapotřebí, aby se někdy někde zase mluvilo o žižkovské pentli...“

Takže se od něho naprosto distancujete?
„Samozřejmě. Jsem rád, že se naše cesty rozešly. Šli jsme cestou absolutního očištění, strávili jsme tři sezony ve druhé lize. Schválně jsem na pozici sportovního ředitele angažoval Milana Lešického, ohromně seriózního člověka, který by se s něčím nekalým nikdy neztotožnil. A ten návrat zpátky si naši hráči opravdu poctivě odpracovali. S horníkovskou érou dneska náš klub už naprosto nic nespojuje, i co se týče hráčského kádru. Zůstali tu snad jen dva kluci, kteří tenkrát dělali náhradníky, a Luděk Stracený. Pokud by dneska někdo dával rovnítko mezi Viktorii a Horníka, tak bych byl brutálně proti, říkám NE! A říkám to s naprosto čistým svědomím. Pokud by to bylo potřeba, jsem připraven dokladovat to i veřejně.“

Řekl jste, že jste nespokojen s poměry panujícími v českém fotbale. Vyberte prosím tři problémy, které jsou ve vašich očích nejpalčivější.
„Takže za prvé: český fotbal netáhne za jeden provaz. Nedrží pohromadě jako kompaktní celek, je v něm patrná totální roztříštěnost. A současný předseda absolutně nemá vizi, co s tím. Za druhé: Ve fotbale je hrozně málo peněz. S těmi, co v něm jsou, by se po mém, a nejen mém, soudu dalo hospodařit mnohem lépe – a myslím si, že máme připravený i program na to, jak přivést do fotbalu peněz ještě mnohem víc. A jako třetí problém vidím diametrální rozdíl ve způsobu, jak na řízení fotbalu nahlíží výkonnostní složka a jak ta profesionální.“

Takže jste pro samostatnost profiligy, o níž se často mluví?
„Ne, jsem pro vyšší autonomii profesionální kopané za absolutního dodržení principu solidarity s kopanou výkonnostní.“

Co si pod tím představit?
„V současnosti rozhoduje celý fotbal o všem. A to se nelíbí majitelům profesionálních klubů. Ti lidé do toho dávají velké peníze a mají tendence říkat: Takhle už ne, takhle se nám to nelíbí. Myslím, že je potřeba najít lépe než dnes ten správný poměr mezi tím, co bude v jejich kompetenci, a co zůstane ve sféře řízení svazu. Ale úplné odtržení prostě není možné, o tom vůbec neuvažujeme. Zásadní legislativní změny však český fotbal potřebuje, o tom není sporu.“

Hlavním tématem předchozí volební půtky byla korupce. Vlastimil Košťál si jako prezident Sparty nadrobil u veřejnosti výrokem, že o korupci v českém fotbale nikdy ani nezaslechl. Co vy?
„O tom, že se tu takové věci děly a bohužel nejspíš ještě dějí, pochopitelně nelze nevědět. A je nesmírně těžké korupci nějak totálně vymýtit, je to problém nejen u nás, ale i v zahraničí. Musíme se každopádně snažit udělat maximum pro to, aby nešlo o nějakou programovou záležitost. Je nutné vytvořit tomu legislativní i personální podmínky. A ve chvíli, kdy dojde k selhání jednotlivců, musejí přijít radikální tresty: naprosté vyloučení těch jedinců z fotbalu.“

Pokud byste se stal předsedou ČMFS, opustil byste Viktorii Žižkov?
„Moje úvahy o kandidatuře měly pochopitelně i tuto konsekvenci – a i proto to bylo velikánské rozhodování. Nicméně jsem se rozhodl a odpovědí na vaši otázku by byl... prodej. I proto bych velmi chtěl, aby se Viktorka udržela, abych odtud případně odcházel s čistým štítem. A jsem přesvědčen, že se to podaří.“