Ringo Čech: Řepka? Jako chodit s krásnou holkou
Ať půjdete do jakékoli hospody, dojde na něj řeč. Ať půjdete na jakýkoli zápas fotbalové Sparty, všimnete si ho. Svalnatý potetovaný chlapík řve na soupeře, na rozhodčího, pouští se do drsných skluzů. A je taky sakra dobrý obránce. To všechno platí o Tomáši Řepkovi, který o sobě dal pořádně vědět i při dvou posledních derby se Slavií.
Tenhle tvďák rozděluje českou fotbalovou veřejnost, není tady probíranějšího hráče. Deniksport.cz vám přináší sedm pohledů na fenomén jménem Tomáš Řepka. Sedm názorů, které se liší i doplňují.
Elitního obránce rozebírají bývalý spoluhráč, soupeř, sportovní psycholog, fanoušek Slavie, fanoušek Sparty, marketingový specialista a taky trenér, jenž byl u Řepkových začátků v lize. Třeba díky jejich hlasům rozpletete složitou osobnost bývalého reprezentanta.
František Ringo Čech herec, fanoušek Slavie |
|---|
| Třeba to nečekáte, ale já si pana Řepky velmi vážím. Jako fotbalisty i jako člověka. Ba co víc, já ho Spartě závidím. Protože rozumím fotbalu. On je jak Gattuso, neúnavný bojovník, který nic neošidí. Mám ho rád. Jen dvakrát do roka ho nenávidím, to když Slávka hraje proti Spartě. Jen si vzpomeňte na dobu, kdy odcházel z Anglie. Jak dávali najevo, že jim tam bude chybět. Co udělal teď v poháru nebo v lize, to mě vůbec nedrásá, stejně to podle mého měla Sparta se Slavií domluvené. On prostě jinak hrát neumí. Jde a bojuje. A proč by měl vůbec dělat něco jiného? Po takových jsme přece dlouho volali! Z mého pohledu to má fakt jen jedinou chybu – je to bohužel sparťan. A že je to s ním o nervy, když nikdy nevíte, jestli zase nechytne nějaký blikanec? Milý pane, to máte jako s krásnou holkou. Když s ní chodíte, jste rád, že s ní můžete prc... Ale zároveň se musíte smířit, že s ní prc... i jiní. Každopádně to pořád stojí za to. |
Pavel Brabec Prezident Asociace reklamních agentur |
|---|
| Když se řekne Sparta, znamená to dnes Tomáš Řepka. Jakou je tedy právě tenhle potetovaný, na hřišti hodně zlý a drsný chlapík proslulý divokým temperamentem, značkou pro fotbalový klub? Je z pohledu marketingu správné, že Sparta sází zrovna na něho? Odpovídám: I když je to třeba trochu brutál, i on je značka. Co by ne? Z deseti značek automobilů budete mít jednu taky trochu agresivnější. Pokud pomineme to, že fotbal je plný ústrků a leváren, tak klub plakátem s Řepkovou tváří nedává najevo, že chce někomu vyrážet zuby. Neříká: My jsme drsný klub, teď to bude fičet, připravte se na lámání nohou. V rámci svého marketingového plánu dobře ví, že tím naopak vzkazuje: My nejsme bezejmenní, jedni z řady, můžeme si dovolit takového hráče a mimořádnou osobnost. Aby byl ten hráč ukočírovaný, to už je pak na trenérovi. Kdepak, vždycky záleží, jak se s tím P.R. pracuje. |
Jíří Šlédr Sportovní psycholog |
|---|
| S Řepkou se neznám, můžu o něm mluvit jen takhle na dálku. Nemůžu ho soudit, ani odsoudit. Ale co se mi zdá na první pohled: jeden problém je v jeho temperamentu, se kterým se člověk už narodí, V zásadě je pouze nasměrovatelný. Temperament je citová vzrušivost, charakterové vlastnosti se člověk učí během života. Jeho formování je do značné míry závislé na sociálním prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, A to především do čtvrtého roku života, dále při vstupu do mateřské, základní školy. V případě, že se v té době či v následujících vývojových stádiích objeví nějaký zásadní problém, který subjekt nevyřeší, pak se pro něj stává stresogenním faktorem, jenž ho může provázet i po celý život. Jistě, dá se s tím pracovat. Ale dost záleží, co od toho člověka očekává okolí, v Řepkově případě například management Sparty. Vedení by po něm mohlo například vyžadovat, aby tímhle přístupem nakopnul tým. Nebo je to skutečně v něm. V mužstvu Sparty patří k nejstarším, možná takhle chce ukázat svou osobnost v rámci mladého kolektivu. Nebo může mít dojem, že s postupujícím věkem ztrácí pocit výjimečnosti. Dá se s tím něco dělat. V Řepkově případě ale pravděpodobně sám nechce (nemá dostatečnou sebereflexi). Důležitá je vždycky především vnitřní motivace. Pokud by sám neměl zájem, potom okolí nemá nárok, aby v jeho chování došlo k větší změně. |
 fotbalista, bývalý spoluhráč |
|---|
| Řepa není zlej člověk. Vážně ne. Rád se směje, srandu nezkazí. I když – jakmile se svlékne do půl těla, vypadá hodně zle. To mu ty svaly pořádně pumpují (smích). Za nepříznivý mediální obraz si částečně může sám, u některých soupeřů to ale není na škodu.Každý útočník je připravený na to, že zápas může bolet. Je to ale trošku jiné, když víte, že rána opravdu přijde. Zeptejte se třeba Standy Vlčka. Ovšem co si pamatuji, tak jestli na tréninku za dobu našeho společného působení někoho kopnul dvakrát třikrát, tak je to moc. Řepa je prostě velký bojovník, kterého by chtěl každý tým. Já jsem si ho nahněval jenom jednou, když jsem mu cestou do Olomouce v pendolinu nerad šlápnul na nohu. Pořádně mi vynadal. Měl tenkrát problém s nehtem, takže ho to muselo dost bolet. |
 fotbalista a soupeř |
|---|
| Pro Spartu znamená Tomáš obrovský přínos. Svým vystupováním dodává spoluhráčům hodně sebevědomí, soupeři ho naopak bere. Tím, jak kolem pouští hrůzu, vyhraje na hřišti 90 procent soubojů. Problém může být, když narazí na někoho, kdo se nebojí a drze si na Řepku dovolí. Jako třeba Šenkeřík. Tohle na Tomáše může platit. Ve čtvrtek proti Slavii podal svůj standardní výkon, snad až na dvě zaváhání. Jsem přesvědčen o tom, že ta penalta po jeho ruce by se ještě v pondělí nepískala. Tomášovi případ s neudělenou kartou po pondělním zákroku na Kyselu nepomohl. Ale i ve čtvrtek mu pak rozhodčí odpustil červenou, myslím tím teď ohnání se po Šenkeříkovi. Rozhodčí se holt Řepky bojej… A jeho blikance? Prostě patří k lidem, kterým můžete dokola mluvit do duše, ale pak jsou na hřišti a tam zase obnaží donaha svou nepřekonatelnou vůli vyhrát za každou cenu. |
 trenér, Řepku vedl v Ostravě |
|---|
| S Tomášem jsem spolupracoval, když vstupoval do áčka Baníku. Bylo mu bylo kolem osmnácti let. To je pro každého člověka nejsložitější období. Přesto se mi s ním dělalo výborně. U hráčů jako je on do toho musíte vložit více času a energie, je třeba pochopit jeho duši. Je to muž dvou tváří – v soukromí tichý a nevrýrazný introvert, citlivý táta, na hřišti bojovný gladiátor, který udělá všechno pro výhru. Při hře je to silný charakter, do každého míče jde naplno. Párkrát jsem s ním něco řešil, ale nikdy to nebyly věci související s pracovní morálkou. Nikdy se k tréninku nezpozdil, jeho přístup k přípravě byl vždycky disciplinovaný. Náš vztah byl na bázi trenér, rádce, snad až fotbalový otec. Řešili jsme i docela intimní věci. Nesnášel, když mu někdo dával najevo nadřazenost. Pokud s ním někdo jednal starým „komunistickým“ způsobem, takovým tím „ty musíš“. Bral vás, když jste s ním mluvil jako chlap s chlapem. On je přímý člověk, nikdy mě nepodrazil. Chytil jsem ho třeba, jak kouří. Nebyly kolem toho žádné řeči, sám mi hned podal pětistovku jako pokutu. |
VIDEO - Suchařípa o Řepkovi:
David Suchařípa o Tomáši Řepkovi
• Lukáš Hron, Pavel Janega
David Suchařípa herec a fanoušek Sparty |
|---|
| Tomáš je v první řadě můj kamarád. Ale podle mého taky nejlepší stoper v naší lize. Kdyby neměl srdce, nebyl by ve Spartě, ale někde v Německu. Na to by pořád bezesporu měl. Mně se na něm líbí jeho klubismus i řízný styl hry. Akorát ty blikance… Po jeho pondělním zákroku na Kyselu jsem si říkal: ten se snad posr... Docela mi zatrnulo. Jinak ale přece nemá statistiku červených karet zas tak strašnou. Poslední, co si pamatuju, je jak Bestovi podal balon přímo do obličeje. Jenže já jsem tehdy seděl přímo nad tím a vím, jakým způsobem to proběhlo. Samozřejmě – Tomáš to mohl tehdy hodit na zem. Pak to ale nebyla zas taková rána, jak ukazoval Besta. Taky si všimněte, kde je dneska Besta... Kdepak, Tomáš je pro mě pozoruhodný především tím, že podává úctyhodné výkony. Až pak tím, že je výrazný i svým chováním. |
