Táborský: Naštěstí jsme se bavili o fotbale

Jeho jméno možná patří tenhle týden k nejhledanějším na českém internetu. Vladimír Táborský se díky úniku jeho poločasového rozhovoru s Jaromírem Bosákem stal hvězdou - a ani si toho pořádně nevšiml. Byl totiž v zahraničí, a když začala jeho nonkonformní analýza kolovat mezi fanoušky, dozvěděl se to jen z několika esemesek.

Z vaší rozmluvy se stal hit. Všiml jste si té popularity?
„Příteli, já jsem si ničeho nevšiml, protože jsem byl doteď v zahraničí. Volali mi to, tak jsem si něco přečetl, podíval jsem se na internet, teprve teď to vstřebávám.“

Byl to pro vás šok, když jste se vrátil?
„Šok... No, byl jsem překvapený, že se to může stát. Že unikne soukromý rozhovor... Byla klika, že to bylo fotbalové povídání, že jsme se nebavili o nemocích nebo nějakých vztazích v rodině. To by bylo daleko horší. Takhle je to spíš úsměvné -aspoň co soudím z ohlasů.“

Na internetu to vypadá, že se z vás stalo druhé duo Čtvrtníček - Lábus...
„No, nechtěně. Oni to sehráli bezvadně, ovšem udělali si scénář, my jsme to sehráli nevědomky.“

AUDIO: Rozhovor Bosáka s Táborským o přestávce utkání

Aspoň jste ukázali schopnost improvizace.
(směje se) „To mi ani neříkejte. Tak jsme se nechtěně stali známějšími.“

Byl jste naštvaný? Budete se pídit po tom, kdo to způsobil?
„Já jsem si přečetl nějaké rozhovory, kde říkal Míra, že to bude zjišťovat. Ale jestli se někdo něčeho dopídil, to nevím, protože jsem s nikým nemluvil. Ať už je to jakkoli, beru to jako zásah do soukromí. Nebylo to určené televizním divákům, byla to výměna názorů... Jako dva kamarádi na fotbale. Průšvih je jen to, že se to dostalo ven. Kdybychom se bavili o jiném tématu, asi bychom se pak nějak bránili.“

KLIP: Hip hopová verze rozhovoru Bosáka s Táborským

Na druhou stranu, spousta fanoušků si myslí, že tohle bylo výživnější než komentář zápasu...
„Bylo to prvoplánové. Když děláte zápas, nemůžete do toho dát tolik emocí, snažíte se bavit s nadhledem, být nad věcí. Prostě objektivní. Jen mě trošku zarazila reakce pana Petrouše, že to bylo neprofesionální. Vždyť to nebylo v profesionální situaci... Dva lidi, kteří se znají já nevím jak dlouho, si prostě povídali.“

Některé z promluv znějí hodně legračně. Třeba když jste se rozplývali nad gólem Miloše Bosančiče, který zasunul míč do brány...
„No, no. (směje se) Protože v tom okamžiku to beru jako fanoušek! Nekomentovali jsme, nebyl jsem v pracovní době, koukal jsem na to jako fanda, tak jsem se jako fanda projevil. Tý vole, to byl gól! To je na tom to nejlepší. Kdybych byl v přenosu, řekl bych: Ano, provedl to nádherně, krásně obešel brankáře i obránce. To je prostě jiný způsob.“

Berete to jako poučení do budoucna? Budete si o přestávce vypínat mikrofon?
„Já vůbec nevím, že se tam něco dá vypnout. Bral jsem to doteď automaticky. Vůbec mě nenapadlo, že by přestávka mohla být někde na internetu. Dělám to víc než šest roků, aniž bych věděl, že se něco takového může stát. Ale asi si spíš budou dávat pozor komentátor a ten člověk, který to má na starosti.“

Zaznamenal jste nějaký negativní ohlas? Pozitivních je hodně.
„Já jsem přijel asi před třemi hodinami, s mnoha lidmi jsem nemluvil. Někdo mi psal esemesky, ale negativního nebylo nic. Spíš to všichni berou jako legraci. Samozřejmě že někteří slávisti, kdyby měli moje telefonní číslo... Některým by to mohlo vadit. Ale jak říkám - vyměňoval jsem si osobní názory, nebylo to nic proti Slavii. Co vidím, to komentuju.“