Dopita o stavu českého hokeje i konci ve Vsetíně: Nechci hrát na výhru 1:0
Čtyři roky a dost. Jiří Dopita pozvedl Vsetín z třetí nejvyšší soutěže k medailím v první lize, z podceňovaného týmu učinil těžkého, srdnatého rivala do play off, adepta extraligového postupu. Vše je minulost. Cesty klubu a velkého šampiona se rozešly. „Takhle se rozhodli,“ vysvětluje 51letý kouč odchod z valašské scény. V obsáhlém rozhovoru pro iSport Premium mluví o změně hokeje od doby, kdy ještě sám hrál, či proč se mu zamlouvá současná NHL. A proč ho někteří hráči Vsetína zklamali?
Klub mu poděkoval za kvalitní šichtu, pár nejasností však zůstalo. Kdyby se obě strany chtěly dohodnout na pokračování, Jiří Dopita dostal pravomoci naložit s obsazením týmu podle svého uvážení. To se nestalo. A tak se člen zlaté hokejové generace vrátil domů, pár kilometrů od centra Hané. V křesle na terase plánuje, jak zvelebí zahradu a časem se vrhne do práce. Podmínku má jedinou: prostor a důvěru ke stylu hokeje, který vyznává. „Nechci hrát na výhru 1:0 nebo 2:1 jako spousta jiných týmů v extralize i první lize. Mám to jinak. Každého soupeře chci přehrát kombinací, chytrostí, důvtipem,“ říká.
Proč jste skončil ve Vsetíně?
„Sám jsem váhal, zda zůstat, ale konečný verdikt byl na vedení. Vsetín se rozhodl, jak se rozhodl, a tím to haslo. Osobně vsetínskou štaci považuju za dobrou. První rok jsme postoupili z druhé ligy do první, ve druhé jsme šli do play off, ve třetím ročníku z toho bylo semifinále. Pořád jsme se zlepšovali. Letos jsem věřil v ještě lepší výsledek, ale už se nikdo nedozví, jak by to dopadlo.“
Z jakých důvodů jste si nebyl jistý, zda pro vás má smysl na Lapači pokračovat?
„Byl jsem pro některé změny, i v realizačním týmu. Ale to nebylo to hlavní. Ke konci základní části nastal moment, kdy bylo zapotřebí s týmem něco řešit, svolali jsme si hráče ke schůzce. Nechci tahat ven špinavé prádlo, řeknu jen, že mě řada hráčů zklamala svým přístupem. Nebyl to extra velký problém, ale
