Vzpomínka na Josefa Vašíčka, který by dnes oslavil 31. narozeniny
Jestli je prý nějaké hokejové nebe, tak Josef Vašíček tam už dnes, kdy měl oslavit 31. narozeniny, určitě trénuje opět pod dohledem svého dědy, bývalého primáře očního oddělení havlíčkobrodské nemocnice Pavla Trnky. Ten ho přivedl poprvé na led a po několik roků, do své smrti v roce 1989, se o malého Pepíka při trénincích a zápasech pečlivě staral.
„Klukovi mohlo být necelých pět let, když při jednom tréninkovém zápase mu někdo podrazil nohy. Po břiše doklouzal až k mantinelu, kde si bez ohledu na zápas začal z nahrnutého sněhu stavět hrad,“ vzpomínal na Pepíkovy hokejové začátky pro Blesk bývalý sportovní manažer HC Rebel Havlíčkův Brod Miroslav Vomela.
S historickými fotografi emi tehdejších malých hokejistů v ruce se poprvé po dlouhé době při této vzpomínce usmál. Dědu Trnku prý tehdy mohl trefi t šlak. „Pobíhal kolem mantinelů a zoufale křičel – Pepíkůů, hraj, hraj! Vidíte a z toho kluka vyrostl takovej hráč,“ znovu posmutněl ve svém vyprávění. Josef Vašíček později trumfnul své vrstevníky nejen v hokejovém umění, ale i svou výškou.
„Už když byl v páté třídě, běžně nastupoval do zápasů za sedmáky. On jim stačil a stejně byl o hlavu větší,“ vyprávěl Miroslav Vomela. Bývalí spoluhráči ani po letech na svého kamaráda nezapomněli, většina z nich přišla před zimák v Kotlině zapálit za Pepíka svíčku a připojit svůj podpis do kondolenční knihy.
