Spokojený Gulaš: Magnitogorsk? No, Manhattan to není...
Ačkoli přišel do Magnitogorsku koncem ledna jako poslední týmová posila, v klíčových utkáních sezony na něj tým vytrvale sázel jako na málokoho jiného. Explzeňský útočník Milan Gulaš v KHL potvrdil výborný ročník, který rozjel na západě Čech. Ode dneška se 27letý střelec pokouší vpravit do přízně kouče Aloise Hadamczika, jenž v Praze začal připravovat tým na sérii přípravných duelů před šampionátem ve Švédsku.
Váš nedávný odchod z Plzně vzbudil velký ohlas, splnila ruská mise vaše očekávání?
„Byla to pro mě nová etapa, velká zkušenost a vlastně i nová hokejová kolej, na kterou jsem chtěl vždycky nastoupit a poznat ji. A to se mi splnilo. Rusko mi otevřelo oči, tamní hokej je jiný, kvalitnější než u nás. Ten měsíc a půl mi ukázal, na čem všem musím ještě zapracovat.“
| Sezona 2012/13 Milana Gulaše v Plzni a Magnitogorsku | |
| 44 utkání | 55 bodů (27+28), +27 |
| 11 utkání | 5 (4+1), 0 |
Na čem tedy?
„Hlavně na taktice, na defenzivních povinnostech. Na tak velkých hřištích je poznat každá chybička, které se dopustíte. A čeká mě i kvalitnější příprava do dynamiky a rychlosti. Abych byl zkrátka rychlejší.“
Na svůj první gól jste čekal do devátého vystoupení v KHL, na to jste v extralize nebyl zvyklý. Bylo to dlouhé čekání?
„Ani ne. První zápasy pro mě byly hodně těžký, měli jsme Petrohrad, pak Čerepovec v laufu. Ze začátku jsem si to oťukával, než si zvyknu, prostoru jsem měl míň. Vlastně jsem se připravoval na play off. Navíc celou sezonu v Plzni jsem hrál pravé křídlo, v Magnitce jsem hned naskočil nalevo. Nedělalo mi to velké problémy, ale přesto je vždycky znát, když najednou musíte hrát něco jiného. V play off už jsem se fyzicky i herně cítil dobře. Tam to nebylo špatný.“
Věru ne, čtyři góly v sedmi partiích jsou slušnou vizitkou, nicméně Magnitogorsk vypadl už ve čtvrtfinále s Ufou. Přitom chtěl jít na titul…
„Zklamání bylo velké, ale Ufa neměla jiné cíle než my. Každé utkání bylo hodně vyrovnané, o gól, o dva, rozhodovaly vyloženě maličkosti, individuální chyby. A my jich udělali o něco víc.“
Ke konci série jste pronikl až do elitní formace…
„Snažil jsem se hrát svoji hru, často střílet, zakončovat, což se mi celkem dařilo. Škoda, že jsme nešli dál. Už kvůli fanouškům, kteří tam hokej hodně žerou.“
Zůstanete na Urale i v příští sezoně?
„Smlouvu mám a i zprávy, že se mnou počítají. Vím, že nějací hráči končí, nejspíš i trenér, ale já to beru tak, že v Magnitce pokračuju.“
Jak na vás působilo nevzhledné ocelářské město?
„Manhattan to není, no… (usmívá se) Spoluhráč Mats Zuccarello Aasen si z toho zrovna dělal velkou srandu, že loni bydlel na Manhattanu a teď v Magnitogorsku. Město to není exkluzivní, opravdu jen paneláky a továrna. Ale my tam jsme kvůli hokeji a ne kvůli památkám.“
Jaké bydlení jste měl k dispozici?
„Celý mančaft má k užívání jeden panelák, kde bydlí skoro všichni hráči. Všechno naprosto v pořádku.“
V Magnitogorsku se hodně proslavil Jan Marek, baví se tam o něm lidé stále?
„Určitě. Na všechny Čechy tam moc rádi vzpomínají, Honza a další kluci tam zanechali velikou stopu, s klukama v kabině na to téma častokrát padla řeč.“
Věříte si, že se procpete do finálního kádru pro mistrovství světa, kde byste si zahrál poprvé?
„Hlavně jsem rád, že můžu být s klukama z nároďáku. Hrozně moc jsem pracoval na tom, abych se do reprezentace dostal. Zahrát si v dresu národního mužstva je ta největší odměna, jaká může být. Na mně je odvádět práci, kterou ode mě budou trenéři požadovat. Žádné konkrétní cíle si nedávám. Těší mě, že si zahraju 3. dubna v Jindřichově Hradci (s Lotyšskem) a co bude dál, to je ve hvězdách. Každopádně se budu chtít udržet v týmu co nejdéle.“
Co vůbec říkáte Plzni a její těžké sérii s Litvínovem?
„V sobotu jsem se byl podívat v Plzni na pátém zápase a musím uznat, že Litvínov má opravdu velkou formu, hraje výborně. Plzeň se nenachází v ideální formě, proto je to hodně vyrovnaný. Klukům moc přeju, aby postoupili a udělali velký úspěch, ti lidé kolem hokeje si to zaslouží.“
