Pardubičtí hokejisté ve čtvrtek rozmačkali maďarské uličníky 7:0, dva dny poté si téměř totožně podali úplně jiný kalibr. Dynamo vzkázalo Evropě, že se na východě Čech rodí jeden z nejsilnějších týmů kontinentu. Tappara Tampere je finským šampionem minulých tří sezon, z posledních osmi ročníků opanovala trůn uznávané severské soutěže pětkrát. Zadinovi hoši ji ve druhé rundě Ligy mistrů smázli 5:1 a byl to svižný, hodně koukatelný proces. Omlazený sok se pod náporem Dynama jen bránil, k první dobré šanci doklopýtal až ve 45. minutě, snížil až šťastně v závěru z přesilovky. „Sami sobě jsme dokázali, že síla v kabině je. A ta se ukáže, pokud se dělají dobré věci,“ tvrdí Roman Červenka, jenž se po bilanci 0+2 s 36 kanadskými body stal nejproduktivnějším Čechem desetileté historie soutěže.
Nečekaně jasná záležitost, co říkáte?
„Jo, zápas jsme zvládli velice dobře, byl to pro nás první větší test. Chystali jsme se na něj, všichni byli mentálně správně nastavení a v hlavě s vědomím, že jdeme na kvalitního soupeře. Máme před sebou trochu volna, a tak jsme chtěli odpracovat naplno šedesát minut, což se povedlo. Všichni můžeme být spokojení. Měli jsme od začátku dobrý pohyb, dodržovali jsme všechno, co jsme si řekli. V našem pásmu jsme hráli jednoduše, díky tomu od nás chodily puky rychle ven. Šly nám nohy, což byl důležitý rozdíl, u většiny puků jsme byli dřív než oni.“
V obou utkáních LM jste pořídil dvě gólové asistence, vaše souhra v prvním útoku vypadá dobře, ať už na křídle hraje Jiří Smejkal nebo Martin Kaut jako dnes… Váš dojem?
„Tohle zatím neřeším. I když jde o Ligu mistrů, pořád se nacházíme v období, kdy se na sezonu teprve připravujeme. Mně jde hlavně o to, aby se naše výkony postupně zlepšovaly, i když je fakt, že proti Tappaře byla laťka hodně vysoko. Máme dvě výhry, vždycky je lepší vítězit, než prohrávat, ale teď to nic neznamená. Lepší je dál a dál pracovat a vnímat, že když všech pět hráčů na ledě hraje pospolu, tak naše hra funguje. Řeknu to takhle: Je z čeho se odrazit.“
Nedával jste si pozor na třináctou sekundu utkání, aby vám ji někdo neubalil jako ve čtvrtek Tim Campbell z Fehérváru? Pravda, Tappara je mančaft z trochu jiného ranku.
„Já to teda nečekal ani minule… (usmívá se) Ale ne, tohle byl jiný soupeř. A dnes to byl dobrý zápas s kvalitním mužstvem, byť asi nasadili víc mladších kluků. Co mě ovšem překvapilo, že jsme finské mužstvo přebruslili, to je fajn.“
Nečekal jste od renomovaného finského šampiona přece jen víc?
„Šlo vidět, že se změnili. Tappara hrála dřív hodně defenzivně a pospolu, po příchodu švédského trenéra (Grönborga), který předtím působil ve Švýcarsku, se snaží hrát víc aktivní hokej. Paradoxně nám to vyhovovalo víc.“
Vím, je brzy a těžko to nosíte v hlavě, přesto: lákalo by vás vyhrát Ligu mistrů? Tenhle titul ještě nevlastníte.
„Sotva začalo září. Chceme vyhrát každý zápas a uvidíme, kam to půjde. Máme takový tým, že musíme jít do každého utkání s cílem vyhrát a doručit vítězství. Taky se to od nás očekává.“
Cítíte, že směrem ke startu extraligy jde všechno tak, jak má?
„Doufejme. Já bych to ale nechtěl přechválit, odehráli jsme jeden dobrý zápas a ještě nás čekají dva do začátku ligy. Pořád je na čem pracovat a bude i během sezony. Ale jak říkám, máme se od čeho odrazit a sami sobě jsme dokázali, že síla v kabině je. A ta se ukáže, pokud se dělají dobré věci.“
V jakém duchu probíhá vaše aklimatizace v Pardubicích? Máte už tu své styčné body?
„Restaurace, jo? (usmívá se) Těší mě, že tu jsem už zabydlený, všechno se stihlo během jednoho měsíce. Pro mě je to důležité, protože za chvíli všechno začne, program je náročný a bude potřeba se soustředit jenom na hokej a vše, co nás čeká. K tomu patří i odpočinek. Jsem rád, že si všechno sedlo.“
Prakticky hned po oznámení, že budete hrát za Pardubice, se začalo mluvit o tom, že první extraligový duel si střihnete doma proti Kladnu s Jaromírem Jágrem. Šéf Rytířů se však zranil, mrzí vás to svým způsobem?
„Mluvil jsem s ním, tak uvidíme, třeba se ještě uzdraví... Nějaký čas zbývá. Asi bychom ho tu všichni chtěli vidět, hlavně fanoušci. Necháme se překvapit, třeba to stihne.“ (usmívá se)
