Má před sebou další nejdůležitější kemp v kariéře. Pavla Zachu čeká boj o místo v New Jersey. Loni si pozici v NHL nevybojoval a musel se vrátit do juniorské soutěže. „Ale teď jsem vyhranější a o něco zkušenější. Cítím, že jsem připravený,“ říká.
Do New Jersey vyrazil s měsíčním předstihem před hlavním kempem Devils. Vedení klubu si ho přálo mít pod dohledem. Trénuje přesně podle jeho not.
Takže jste díky tomu v nejlepší formě?
„Na ledě se cítím dobře, což je hlavní. Postupně si ale zvykám na to tempo, dostávám se do toho a až začnu kemp, budu bez problémů připravený.“
Trenéři si myslí to samé?
„Hlavní trenér tu není, spíš tu jsou dovednostní koučové, kteří s námi drilují bruslení, driblovaní, střelbu a podobně. Ti z posilovny mi říkali, že jsem v hodně dobré kondici, což mě potěšilo.“
Dovednostní trenéři jsou hitem posledních let. Jak vás posouvají?
„Už celé léto jsem trénoval s Jaromírem Pytlíkem v Telči, který se dovednostem také věnuje. Je skvělé, že už jsem od něho měl nějaké základy do Devils a tady v tom pokračuju. Jsou to podobné věci.“
Cítíte rozdíl, že vám tato příprava pomáhá?
„Velký. Každý hráč má co zlepšovat, to vám řeknou všichni. Kouč Pytlík mi hodně pomáhal s bruslením, říkal, v čem bych se mohl posunout, je vidět, že tomu hodně rozumí. Piloval jsem bógny, vyjetí z rohu a podobně. Snažil jsem se zlepšit techniku, abych byl ještě rychlejší a jistější.“
Ze zámoří se na vás snáší chvála. Prý vás NHL tuto sezonu nemine. Jak to cítíte vy?
„To je těžké říct, až na kempu se ukáže, jak jsem doopravdy připravený. Ale je pravda, že se cítím mnohem líp než loni, kdy jsem nikoho neznal, nevěděl jsem, co tu můžu očekávat a podobně. Celé léto jsem se věnoval tomu, abych v New Jersey zůstal. Doufám, že se to povede. NHL jsem si přičichnul a už ji nechci opustit.“
Na druhou stranu, kdyby se vám to nepovedlo, kvůli regulím byste musel ne na farmu, ale zpátky do juniorské soutěže, a to už by byl velký krok zpět.
„Je to tak. Buď NHL, juniorka, nebo zpátky do Evropy. Ale kdybych tu NHL udělal, už bych v ní zůstal.“
Rok v juniorské OHL vám pomohl, nebo už jste stagnoval mezi mladými spoluhráči?
„Pomohl mi hodně, protože jsem byl vytěžovaný. Trenér na mě stavěl a já se hodně vyhrál, když člověk hraje všechny situace, pomůže mu to i psychicky. Když jsem si pak zahrál ten jeden zápas v NHL, nebo další na farmě, byl jsem hodně sebevědomý. Měl jsem nahráno a předtím jsem byl pořád na puku. A já navíc trenérům Devils věřil, že ví, co je pro mě nejlepší.“
Při hymně se mi všechno v hlavě promítlo
Ještě v závěru minulé sezony jste stihl debut v NHL. Měl jste odehrát dva zápasy, ale nakonec to byl pouze jeden. Jak jste ho prožil?
„Kvůli tomu, že mi nepřišly tašky, jsem odehrál jen ten jeden zápas. Dva dny jsem neměl co dělat a bylo to trochu potupný. Trenéři mi před utkáním říkali, abych si ho hlavně užil, moc mě ani nezatěžovali taktikou. Bylo navíc parádní, že jsem nastupoval s
Patrikem Eliášem
, hodně mi pomohl. Připomínal, že si to budu pamatovat do konce života a myslím, že se to naplnilo.“
Byl to velký skok, nebo v té euforii jste to ani nevnímal? Dvě asistence dokazují, že jste si s hokejem v NHL poradil slušně.
„Byl to velký skok, ale vše zapadlo tak, jak mělo. Tým hrál celý zápas dobře, s Patrikem jsme si sedli, věděli jsme o sobě. Hráči ale samozřejmě byli rychlejší a hokejově chytřejší než ti z juniorky. Spoluhráči mi pomohli se s tím vyrovnat.“
Nervozita na vás dolehla?
„Ne, to ne. Byl jsem spíš natěšený, kdybych byl nervózní, tak by to nemuselo dopadnout dobře. Chtěl jsem si to užít, neměl jsem co ztratit. Ale když jsem stál před zápasem při hymně na modré čáře, tak se mi v hlavě promítlo všechno, co jsem pro to v dětství musel absolvovat.“
A večer vám z toho duněla hlava.
„Přesně. Hlavně kvůli tomu, že jsem měl rozhovory asi na hodinu, to bylo náročné. Těžce se mi usínalo, to se přiznám. Pořád jsem ten první zápas měl před očima. Ale druhý den jsem jet na farmu, tak jsem musel přepnout.“
Ještě zpátky k Patriku Eliášovi – je možné, že už se spolu v šatně nepotkáte. Hrozí, že kvůli zdravotním problémům ukončí kariéru, navíc ani nemá smlouvu. Jak moc by vám chyběl?
„Hodně, to by mě strašně mrzelo. Takhle chytrého hráče New Jersey nemá. Sice je starší a má potíže s kolenem, ale pokud se z toho dostane, týmu by hodně pomohl. Doufám, že se vrátí, a kdybych udělal první tým, mohl by pomoct i mně.“
