Vylezl z moře a zvedl neznámé číslo. „Haló, tady Gerard Gallant, trenér Las Vegas. Vezmeme si tě,“ ozvalo se na druhém konci. A všechno se převrátilo vzhůru nohama. Žádná budoucnost u Red Wings. Útočník Tomáš Nosek patří 31. klubu NHL a čeká ho úplně nová etapa. Neznámá. Ale taky lákavá. Zatím má k městu jenom ten nejlepší vztah. Přítelkyni tady požádal před půlrokem o ruku, neodmítla.
Všechno vypadalo nalajnované do detailů. Tomáš Nosek si na farmě Detroitu vybudoval silnou pozici. Tři roky práce měly vést k cíli: stabilní místo v organizaci Red Wings. V AHL začal jako specialista na bránění, v poslední sezoně už platil za klíčového muže Grand Rapids, v play off byl nejproduktivnějším hráčem týmu a měl velký podíl na zisku Calder Cupu. Příští sezona? Přece kabina Detroitu. Omyl. Nakonec po něm sáhli Vegas Golden Knights.
Tušil jste, že by v rozšiřovacím draftu mohlo jít i o vás?
„Nejdřív moc ne. Ale jak se rozšiřovací draft blížil a dostaly se ke mně různé spekulace, trochu jsem si začínal říkat, že by se to i stát mohlo. Navíc jsme s Grand Rapids hráli v podstatě do léta, vyhráli AHL a když podepisujete někde smlouvu, hodně se kouká, jak se vám v poslední sezoně vedlo. A my byli v akci hodně dlouho, navíc mně se v play off docela dařilo, tak to možná hodně nahrálo.“
Sledoval jste rozšiřovací draft?
„Věděl jsem už asi osm hodin dopředu, že si mě vezmou. Volal mi trenér a pak i generální manažer. Samotný draft jsem už pak nesledoval, byl jsem na dovolené.“
To musel být šok, když vám někam na pláž volal trenér Gerard Gallant, ne?
„To teda byl. (usmívá se) Agent mi dával vědět, že existuje možnost, že by mě Vegas mohlo vzít, já si říkal: Dobrý, uvidíme. Ale vlastně tomu ani tak nevěříte. Potom mi najednou volalo neznámé číslo, zvedl jsem ho a tam trenér Vegas. Docela rychle mi začalo docházet, že to bude pravda, předtím jsem si to spíš nepřipouštěl. No, a hned potom mi volal generální manažer McPhee. Ale hezky to vyšlo, vylezl jsem z moře a hned telefon.“ (usmívá se)
A najednou asi byla plná hlava otázek.
„Přesně tak. Úplně první myšlenka byla taková... No, ne že bych se bál, ale nevěděl jsem, jestli je to pro mě dobře, nebo špatně. V Detroitu jsem si vybudoval dobrou pozici pro příští sezonu, počítali se mnou do prvního mužstva, takže jsem byl nejdřív zmatený. Postupně se všechno ale vystříbřilo. Jak mi začaly chodit gratulace, došlo mi, že tohle je pro mě nová šance a že to určitě bude dobré. Mám před sebou šanci vybudovat si stálé místo a pozici v NHL.“
Právě, na Vegas jste nezbyl z nouze. Hromadu dalších hráčů se zkušenostmi z NHL škrtli, ale vzali si vás. Mají s vámi plány. Tak se to třeba dá brát.
„Přesně takhle jsem si to pak v hlavě srovnal taky. Nevzali si od nás z Detroitu Sheahana, Ericssona ani Mrázka, tedy kluky, kteří mají už něco odehráno, ale vybrali si mě. Takže to musí být pro mě dobrá zpráva. (usměje se) Pevně doufám, že se mi povede to, co si ode mě ve Vegas slibují.“
Myslíte, že hned dostanete šanci v NHL a nebudete se o ni muset prát přes farmu, jak to bylo tři roky v Detroitu?
„Doufám. Už třeba jenom kvůli tomu, že mi dopředu volali, trenér mi říkal, jak mě má v týmu rád, že mě sledovali v AHL, věděli o mně, dívali se, jak hraju. Bude jenom na mně, abych to potvrdil.“
Když pak tohle od trenéra Gallanta posloucháte, dojde, že tři roky na farmě Red Wings měly smysl?
„Stoprocentně, jsem hrozně vděčný Detroitu, jak mi pomohl. Byl to můj první klub v NHL, dal mi šanci si zahrát nejlepší ligu na světě. Celé organizaci bych za všechno chtěl moc poděkovat. Nikde jinde jsem zatím nebyl, ale všechno tady fungovalo jako jedna velká rodina, neměl jsem si na co stěžovat. Vzali si mě, neznámého hráče z Evropy, dali mi smlouvu. Hrozně moc pro mě znamená, jak mi věřili a uvedli mě do jiného světa.“
Jaká byla reakce Detroitu, že o vás přišel?
„Manažer Ken Holland mi děkoval, že jsem v organizaci odvedl dobrou práci, a přál mi hodně štěstí. To taky pak potěší.“
Je vidět, jak máte Red Wings pod kůží. Bolí trochu, že tuhle červenobílou rodinu opouštíte?
„Znám tady všechny lidi ve vedení, kolem týmu, skvělé spoluhráče, v Grand Rapids i v Detroitu víte, kam jít, co dělat... Mrzí, že tohle všechno je pryč. Ale hokejový život takový je, beru Vegas jako další šanci, těším se tam, taky je to krásné město.“
Na které máte jednu nádhernou vzpomínku.
(usmívá se) „A je to tady. Nechci, aby to vyznělo jako klišé, ale před půl rokem jsme se tam s přítelkyní zasnoubili, takže mám s Las Vegas spojené jen ty nejlepší zážitky.“
Hokej ve Vegas? Sám jsem zvědavý
Momentálně probíhá ve městě development kemp. Nový tým se sejde až v září na klasickém kempu před sezonou?
„Teď v pátek letím do Česka a nějaké bližší informace teprve dostaneme. Hlavní kemp bude klasicky v září, ale jsem zvědavý, jestli se nebude chystat třeba nějaký předkemp, vůbec se neznáme. Ale uvidíme, co nám řeknou. Byl jsem teď na dovolené, sezona v AHL byla dlouhá, těšil, jsem se, jak si odpočinu a nebudu myslet na hokej.“
Což asi nevyšlo.
„Úplně se to nepovedlo. (usměje se) Ale stejně jsem si odpočinul, už jsem zase připravený. Svrběly mě ruce, tak jsem si zašel do posilovny trochu pracovat.“
Když jste celý cirkus v Las Vegas už poznal, jak tam podle vás zapadne nová atrakce, hokej?
„Sám nevím. Jsem hodně zvědavý a těším se, co nás tam čeká. Byl jsem tam pět dní a hodně jsme si to s přítelkyní užili. Teď tedy vůbec nemyslím nějaké hraní po kasinech, na to zrovna nejsem. Tedy zašli jsme tam, zkusili to, ale...“
...ale jen ho zasponzorovat pár dolary a jít domů s prázdnou?
„Tak nějak. Hrozně se mi líbí, jak celé město žije, každý den tam máte akce, koncerty, pořád se něco děje. Doufám, že do té show zapadne i NHL a my budeme mít vyprodáno.“
Třeba ke švýcarskému Davosu tak nějak patří, že hráči chodí na svah lyžovat. Kdybyste si vy užívali image města a pravidelně proháněli kuličku na ruletě, asi by vedení moc nadšené nebylo, že ne?
„To určitě ne. (směje se) Jsem sám zvědavý, jaká budou pravidla, jestli nám návštěvy takových podniků úplně nezakážou, což se taky může stát. Uvidí se až časem. Ale mě to moc netrápí, s tímhle jsem problémy nikdy neměl a nemám. Netáhne mě to tam. Budu se držet spíš u ledu než v kasinu.“
Motivace lidí, kteří dovnitř vejdou se stodolarovkou a snem, že vyhrají jackpot, za který se dá pořídit jedno malé město, se pochopit asi dá, ne?
„Dá. Všechno je obrovské, dýchne to na vás. Jenže ve výsledku to chodí tak, že nevyhrajete vy, ale kasino a jdete domů s prázdnou kapsou, bez té stovky.“ (usměje se)
Hezky to máte nastavené.
„Nejsem žádný gambler, nikdy mě to fakt nebralo. Ani dřív, když jsem byl mladší, jsem doma nesázel na fotbal, jako třeba ostatní kluci. Nechytlo mě to.“
Jen se asi musíte smířit s tím, že návštěvy teď za vámi budou létat mnohem častěji než do Michiganu. Hurá do Vegas!
„No jasně, to je fakt. Už jsem dostal pár takových srandovních esemesek, něco už tam proběhlo. (usmívá se) Ale budu vždycky rád, když za mnou rodina nebo kamarádi přijedou.“
