Seriál Štěstíčku naproti: Jak to bylo dál. „Emko“ vyvázl, Ivan jel na červenou
A je tu finále! Šestým dílem se na platformě Oneplay uzavírá komediální seriál Štěstíčku naproti, který se vrací k největší korupční aféře v českém fotbale v roce 2004. Už je po zásahu policistů z 30. dubna, na scéně se objevil Emko i doktor Sadovský, v reálu šéf disciplinární komise Alexander Károlyi. A manažer Ivan, tedy Ivan Horník na rozdíl od jiných sklopí hlavu… Poté, co iSport.cz rozklíčoval „kdo je kdo“, přichází s vylíčením toho, co se po vypuknutí kauzy dělo s předobrazy jednotlivých hrdinů a jaké byly jejich osudy. Projděte si jeden příběh po druhém…
Jaroslav Starka
„Jsou to idioti...“
Postava v seriálu: Čestmír Kaplíř ze Sulevic
Charakteristika postavy: boss klubu z „Čestmírova“, jemuž přezdívají Mafián. Jde z něho strach, ale kvůli vyléčení „silničního lišeje“ mizí ve čtvrtém díle.
Kromě žižkovského stadionu natáčel štáb režiséra Marka Najbrta také v Příbrami. Dokonce zavítal i na legendární balkon, z něhož boss Jaroslav Starka sleduje zápasy, často s hodně pozoruhodnými hosty. Je to k neuvěření, ale nevěděl, co přesně budou filmaři natáčet. Kdyby to tušil… „Tak bych je nakopl a poslal do hajzlu,“ reagoval rázně v rozhovoru pro iSport.cz. „Ti, kteří to udělali, jsou idioti,“ dodal. Tudíž je zjevné, že ho neobměkčil ani připsaný aristokratický původ. Když k němu taky patří tvrz a k ní zase podezřelá jáma, že. Herce Václava Koptu alias Kaplíře však bere na milost, i když je o hlavu menší...
Fikcí je výrazná odřenina na tváři z policejního zásahu (přišel až v roce 2006) i jednání s manažerem Ivanem o přestupu hvězdy Erika Buchny. Korupční aféra se pak Příbrami nijak nedotkla. O Starkovi, jenž má v kanceláři plakát k filmu Kmotr, se v policejních odposleších mluví ve třetí osobě a populárním se stalo spojení „peníze Jardy“. Jde o částku 200 tisíc korun, která měla být ve hře pro zápas Blšany-Příbram (1:0), ovšem byla z jiné kapsy. Středočeský klub léta charakterizovalo označení „nesestupitelná Příbram“, v němž se mísila ironie a přesvědčení, že Starka si to prostě vždycky „nějak zařídí“. Přesto přišel pád až do třetí ligy, nyní je ale tým po spojení s Vyškovem zpět ve druhé a podzim ukončil na šestém místě.
Ivan Horník
„Jel jsem na červenou.“
Postava v seriálu: manažer Ivan
Charakteristika: Srdcař, který dělá všechno pro to, aby zachránil Žižkov v lize. Úplně všechno.
Největší ryba chycená v policejních sítích. Ještě větší však nejspíš uplavaly… V seriálu Štěstíčku naproti je naznačeno, že jiní šíbři známou firmu ze Žižkova předhodili veřejnosti a jedna věc je navzdory neoddiskutovatelným proviněním týkajícím se devíti utkání skutečně nápadná: z jeho případu uniklo nejvíc odposlechů, byl rozebrán od trvalé až po polobotky. „Žižkov byl všeobecně neoblíben. Byl to dravec ve stojatých vodách,“ řekl Jaroslav Hastík, konkurent z někdejšího Synotu. V každém případě Horník zachoval zbojnickou čest a na nikoho neukazoval, tresty na rozdíl od jiných přijal v tichosti. „Jel jsem na červenou,“ uznal v prvním velkém rozhovoru po aféře. Jak je možné, že byl v telefonátech tak neopatrný? „Už jsem z toho byl tak zmagořenej, bortily se mi některý věci, o kterých jsem měl úplně jinou představu. Pravda je, že jsem pak udělal i hodně chyb. Včetně toho, že jsem mluvil nesmysly do telefonu,“ vysvětloval. Všechno přitom bylo marné. „Sestup Žižkova byl mou největší sportovní prohrou,“ přiznal.
Od disciplinárky odešel se zákazem činnosti na dva roky a pokutou 100 tisíc korun. Od pražského soudu dostal sedmiměsíční podmínku s pětiletou zkušební dobou, pokutu 900 tisíc korun a zákaz činnosti na deset let, který byl po půlce zkrácen. První se Horníka pokusil vrátit „neformálně“ do fotbalu Jaroslav Starka z Příbrami, poté to muž ztvárněný už v představení Petra Čtvrtníčka Ivánku, kamaráde... zkoušel v Chomutově, střížkovských Bohemians, znovu na Žižkově (a opět za majitele Luďka Vinše). Už to byl třaskavý comeback, ale bomba byl jeho nástup do Jablonce v roli sportovního ředitele. Na spolupráci s Peltou, která se nepovedla kdysi ve Spartě, tak přece jen došlo, ale jen na rok. O jeho názory a rady dál stáli lidé z fotbalu, sem tam pomohl s přestupem v nižších soutěžích. Příští rok oslaví pětasedmdesátiny, nadále chodí na fotbal na svůj osudový Žižkov.
Jaroslav Hastík
„Byl to servis a dělal ho každý...“
Postava v seriálu: manažer FC Hradiště Baláž
Charakteristika: Muž na špinavou práci, kterého úkoluje Kocka junior.
Když ho 30. dubna 2004 zatýkali na benzinové pumpě společně s rozhodčím Stanislavem Hruškou, Jaroslav Hastík si podle svých slov myslel, že je to atak nějakých desperátů. „Až když nás převezli na služebnu do Vyškova, zjistil jsem, že ti lidé se škorpiony nejsou Ukrajinci, kteří nám třeba chtějí sebrat auto nebo chtějí přepadnout benzinku,“ řekl nejen tehdejší sportovní ředitel, ale i předseda představenstva 1. FC Synot (takže v reálu vyšší a respektovanější šajba). U sebe měl 175 tisíc korun, které chtěl Hruškovi podle policie předat, ale neviděl na tom nic divného – Synot měl mít rozpočet přes 100 milionů korun a on prý byl na služební cestě. „Zažil jsem dva takové šoky – tohle a útok Arabů na věže v New Yorku,“ ohlížel se muž, jenž byl obviněn z ovlivňování pěti utkání. Zločin však ve svém konání neviděl. „Já to jako korupci odmítám, pro mě je to servis… A dělá ho naprosto každý,“ popsal pozoruhodně kontakty se sudími. S tím, že jeho klub nechtěl výhodu, ale „rovinu“.
Rovněž tvrdil, že Synot doplatil na to, že byl na vzestupu a chtěl se zamíchat do boje o titul. Nitky měly vést do Brna, kde prý věděli o odposlouchávání telefonů předem přímo od policie. „Některé kluby se možná smály, že to padlo na někoho jiného,“ nadhazoval. A ty další? „Někteří lidé říkali, že jim cvakal zadek, že by i dráty přecvakly,“ popsal atmosféru bezprostředně po zatčení. Od disciplinární komise dostal zákaz činnosti na dva roky a pokutu 100 tisíc korun. Po konci v první lize nemohl najít práci, až se stal sportovním ředitelem divizních Šardic. Nové vedení Synotu, nově Slovácka, od něho dalo ruce pryč, což kromě jiných zazlíval Ladislavu Minářovi. Přesto posléze externě podle svých slov klubu pomáhal s regionálním marketingem a organizačními věcmi. „Fotbal si nenechám vzít,“ vzkázal.
Soud ho nicméně potrestal půlroční podmínkou, další stotisícovou pokutou a pětiletým zákazem činnosti v soutěžích řízených fotbalovým svazem. Posléze se Hastík vrátil do Šardic, začal pracovat jako obchodní manažer ve stavební firmě Zess, dělal sekretáře Boršova či trenéra Ořechova. Nyní vede ve skupině C sedmé ligy Koryčany.
Miroslav Pelta
„Byla to nadsázka…“
Postava v seriálu: Emko
Charakteristika: Capo di tutti capi. Fotbalový boss schovaný hluboko v zákulisí, jenž půjčí Ivanovi tři miliony a pak ho pomůže potopit.
Dlouho v seriálu působil tajemně skoro jako „Em“ ve foglarovce Záhada hlavolamu. Nejdříve z něho byl ke spatření jen prsten s iniciálou M, diváci mu neviděli do tváře. Hodně z nich tipovalo, že tuhle postavu inspiroval Petr Mach. Jenže ten už devět let ve fotbale nepůsobil, v roce 1995 prodal Spartu Východoslovenským železárnám – a ty mimochodem angažovaly Ivana Horníka. S příchodem Vlastimila Košťála ovšem nastupuje Miroslav Pelta, a pokud se nespokojíme s naprosto fiktivní postavou, jsme doma! Nakonec se tam tedy Míra s Ivanem na Spartě minuli, byť se nejdřív domlouvali na spolupráci dvou těžkých vah. „Říkali jsme si, že my dva bychom asi byli neporazitelní,“ prohlásil Horník. „Já myslím, že slabá sestava vypadá jinak,“ glosoval to po svém Pelta. (Na jedné fotbalové adrese se pak přece jen sešli, ale až v roce 2016 – a v Jablonci).
Všeobecný údiv vyvolalo, že protřelého manažera a potažmo Spartu korupční aféra nepostihla. Její generální ředitel v ní vystupoval jen jako svědek, byť obohatil slovník svých spoluobčanů o proslulé spojení „cinklý jaro“. Tak nazval druhou půlku mistrovské sezony 2002/03. Reagoval na výroky kouče Jiřího Kotrby v magazínu Hattrick a právě Horníkovi se podle policejních protokolů svěřil: „Ty vole, já bych mu nejradši řekl: Ty ču…, tys přišel do Sparty, měli jsme náskok, vole, na jaře jsme se klepali, vole, všechno bylo cinklý, vole, jinak byl konec…“ Později to komentoval slovy: „Byla to nadsázka. Zlehčoval jsem to, vytahoval jsem se. Kolikrát jsme se takhle hecovali.“ Na Horníkovu adresu pak řekl: „Je mi líto, že to s ním tak dopadlo, všechna špína ulpěla na něm.“
Vaz mu nezlomilo ani to, že o zápasu s Baníkem, který pískal Slovák Ľuboš Micheľ, prohlásil: „Nestandardní, ne CZK.“ V kuloárech se vyprávěly legendy o tom, že část odposlechů prostě zmizela, a padají i částky, co a koho to stálo, že se kdesi v Brně objevil nikoli muž s koženou brašnou, ale igelitkou a milionem korun… Peltovy další osudy jsou dobře známy: jablonecký šéf se v roce 2011 vyšvihl až na post předsedy FAČR, odkud ho smetla až dotační aféra v roce 2017. Nyní po krátkém pobytu ve vězení čeká na to, jak Nejvyšší soud rozhodne o jeho dovolání. Zasvěcení tvrdí, že se nakonec dostane i z téhle šlamastyky...
Ivo Valenta
„Každej správnej chlap musí mít škraloup.“
Postava v seriálu: podnikatel Ľuboš Kocka
Charakteristika: Slováci Kockovi vlastní FC Hradiště a junior trpí nedostatkem otcovské lásky. A tak se jí snaží získat i nekalými prostředky ve fotbale.
„Dobrý den, pane plukovníku.“ Těmito slovy prý začínal svůj den, když zapnul telefon. Teprve pak vytočil číslo. Ivo Valenta, šéf mocného holdingu Synot a stejnojmenného ambiciózního klubu, který dotíral na mocnější rivaly. „Minimálně rok je mi odposloucháván telefon,“ tvrdil nevzrušeně měsíc po vypuknutí korupční aféry. Přesto v ní uvízl také – a díky policejním odposlechům. Ty zachytily, jak o přestávce zápasu Synot-Sparta (2:0) poslal sportovního ředitele Jaroslava Hastíka, aby to „pocentroval“, v banku bylo 200 tisíc, respektive 175 tisíc korun. Nejlepší obrana? Útok! „Vedení klubu vnímá vzniklou situaci jako pokus o ovlivnění závěru ligové soutěže, jejímž následkem může být závažné poškození dobrého jména našeho klubu,“ hartusil Synot. A pak jako by se rozjela akce: Za všechno může Hastík, byla to jeho soukromá aktivita. „Nikdy bych nedopustil, abychom koupili zápas. Moji manažeři vědí, že musí jet rovinu,“ tvrdil neochvějně monacký rezident s distinguovaným vystupováním. „Je tu snaha poškodit Synot a fotbal je jen záminkou,“ hájil holding, pod nějž spadala i sázková kancelář Synot Tip, taktéž nový dravec v rybníku
Jenže podle některých znalců zákulisí si klub tajnými financemi pro arbitry připravoval půdu pro další sezonu a útok na titul. Místo toho musel i sám Ivo Valenta, jehož otec Miroslav skupinu Synot založil, odrážet obvinění. Disciplinární komise mu napařila zákaz činnosti na dva roky a stotisícovou pokutu, soud mu vyměřil čtyřměsíční podmínku a peněžitý trest 350 tisíc korun. Vedle Valenty a Hastíka byl potrestán i další funkcionář klubu Igor Štefanko. Prvně jmenovaného to však nijak nezkrušilo, úspěšně kandidoval do Senátu, Synot byl dokonce v sezonách 2014/15 a 2015/16 generálním sponzorem první ligy a také sponzorem Sparty s Jabloncem. „Já si myslím, že každej správnej chlap má mít nějakej škraloup,“ pravil v klidu Ivo Valenta v DVTV. Bývalý majitel serveru Parlamentní listy byl v roce 2025 podle Forbesu 54. nejbohatším Čechem s majetkem v odhadované výši 10,2 miliardy korun.
Roman Berbr
„Můžu být popraven na Staroměstském náměstí.“
Postava v seriálu: funkcionář Alan Cílek
Charakteristika: Bývalý sudí, empatický a galantní. Rozhodčí Irče pomáhá k tomu, aby pískala ligu.
V době korupční aféry dělal Roman Berbr delegáta a už se nějaký čas pohyboval po boku Dagmar Damkové. Rozhodčí o tom věděli, a proto si dávali pozor, co před ní budou říkat. Nebyli si jisti, zda se s Berbrem nepočítá na vyšších místech. Věděl o chystaném úplatku ze strany vítkovického obchodního ředitele Radomíra Hruboně pro rozhodčího Jaroslava Grubera. „Poslouchej, mezi nama, Roman, dvě nuly (100 tisíc korun),“ svěřil se mu Hruboň podle policejních odposlechů. „Aha, to je hodně, ty vole,“ reagoval Berbr označený policií šifrou A1. Ivan Horník se zase ptal na sudího Vladimíra Pastyříka, který přitom pracoval u policie, a kvitoval, že už mu ho předseda plzeňského krajského svazu „připravil“. I Berbr se tak stal předmětem zájmu disciplinární komise. „Jak dopadnu? Já si nic nemyslím. Můžu být popraven na Staroměstském náměstí,“ odvětil na otázku, jaký očekává verdikt. Žádná poprava se ovšem nekonala.
V létě 2004 byl rovněž volebním manažerem sparťanského bosse Vlastimila Košťála, který v předstihu vyhlásil kandidaturu na šéfa fotbalového svazu. Později s ním musel nějak vyjít i Košťálův protipól Ivan Hašek, jenž ovšem na Strahově vydržel jen dva roky. Berbr postupně ovládl dění v nižších soutěžích, z rozhodčích vybudoval disciplinovanou armádu věrných a měl klíčový vliv na valných hromadách svazu. V roce 2013 se stal členem výkonného výboru, a dva roky nato dokonce jeho místopředsedou. Největší moc získal po konci Miroslava Pelty v roli prvního muže Strahova (2017). Kdo chtěl v lize usilovat o titul, musel ho mít na své straně. Do policejních odposlechů tak „dostal“ i slávistického sportovního ředitele Jana Nezmara. V roce 2020 si ovšem muži zákona po Peltovi přišli kvůli kauzám Šváb (nepřipomínejte to Damkové...) a Dezinfekce i pro něho, rozjely se soudy a nastal strmý pád fotbalového kmotra...
Václav Zejda
„Pravidelně chodím na výlov kaprů…“
Postava v seriálu: rozhodčí Štěpán Kolaja
Charakteristika: Úplatný sudí, ať už si ho hýčkali penězi nebo zajištěním placené společnice.
Nejdéle odposlouchávaný aktér korupční aféry, u něhož všechno začalo. Takový primát si připsal rozhodčí Václav Zejda, z něhož scénáristé otiskli do postavy Kolaji nejvíce. Rozhodcovská štika z Mělníka, díky které se stali „kapříci“ všeobecně známým krycím označením pro úplatky. „Kapříci připluli?“ tázal se ho asistent Bohuslav Krátký, když šlo o rozdělení „kořisti“ ze zápasu Blšany-Synot (1:3). Právě na tom, že je zaníceným rybářem, vystavěl Zejda obhajobu. Tedy hlavně advokát Karol Hrádela, jenž se proslavil tímto zvoláním před disciplinární komisí: „Kapr je kapr, co jiného?“ Hrádela tvrdil, že v době inkriminovaného hovoru byl sudí právě na výlovu rybníka a ukazoval fotky, na nichž sudí figuruje v holinkách a s čeřenem. „Na výlov chodím pravidelně a kapry podaruju přátele a známé,“ hájil se sám. Otázkou, která nepotřebuje odpověď, je, jak by tolik kapříků naložil do svého auta a rozvážel. Nebo jak by je nacpal do obálek a předal kolegům…
Zejda byl popotahován kvůli pěti zápasům, disciplinární komise pro něho vylovila z řádů dva roky zákaz činnosti a padesátitisícovou pokutu, kvůli jejímu neuhrazení byl trest zvýšen na tři léta. A soudy? V kauze Synot z toho bylo deset měsíců vězení podmíněně, pokuta 200 tisíc korun a zákaz výkonu činnosti sudího na pět let. Opavská a vítkovická větev, v níž hrála roli i placená společnice, mu vynesla sedmiměsíční trest s dvouletou zkušební dobou a pokutu 130 tisíc korun, i když se Zejda obrátil i na Ústavní soud. V dalších případech byl zproštěn obžaloby.
V seriálu Štěstíčku naproti je sudí Kolaja zatčen na benzince, ve skutečnosti se to však spolu s Jaroslavem Hastíkem přihodilo Stanislavu Hruškovi přezdívanému se smyslem pro jemný humor Jabko. Kvůli zápasu Synot-Sparta (2:0) ho disciplinárka potrestala stejně jako Zejdu a i u něho došlo k navýšení zákazu činnosti o rok. Soud mu napařil půlroční podmínku, pokutu 100 tisíc korun a zákaz výkonu činnosti rozhodčího na tři roky.
Dagmar Damková
„Celá korupční aféra mě šokovala…“
Postava v seriálu: rozhodčí Irča Irmanová
Charakteristika: Růže mezi trny nebo drny, která touží po tom prosadit se v nepřející mužské konkurenci. Jsou na ni zlí – až na Alana Cílka.
Na začátku byla v roli oběti (některých) svých kolegů, kteří nechtěli plzeňský rozhodcovský objev přijmout mezi sebe a mluvili o ní vulgárně. V případu úplatku zápasu navázanému na utkání Blšany-Synot (1:3) se radili, zda ji – i s vědomím Romana Berbra v zádech – vynechat: 20 ze 120 tisíc pak chybělo. Nepřipadly jí přece jen nakonec? „To naprosto vylučuji,“ odmítla rázně a na otázku, zda ji nějaké jméno chycené v pasti korupce překvapilo, řekla: „Mě šokovala celá korupční aféra.“ Aktéry vulgárního rozhovoru, který se jí týkal (heslo „sáhnout ve sprše na švába“) chtěla žalovat, ale rozmyslela si to. „Byl to hnus,“ prohlásila. Zatímco veřejně se jí dostávalo velké podpory, nová garnitura na svazu ji nevěřila a byla na čas odstavena. Střídaly se sezony s minimálním vytížením a naopak slušným. Nebo úplně vypadla ze hry. Sepětí s Berbrem ji tehdy bylo údajně na škodu, roli hrály i fyzické testy. „Občas zaslechnu, že za mě někdo bojuje, a někdo ne,“ poznamenala. Zlom přišel znovu po vítězství Ivana Haška ve volbách předsedy. Když v sezoně 2010/11 končila, měla na kontě 44 prvoligových zápasů s píšťalkou (a 4 s praporkem).
Kariéru, v níž to dotáhla i na nejvyšší mezinárodní level v ženském fotbale, uzavřela proto, že se stala první ženou v komisi rozhodčích UEFA (a pak i FIFA). Funkcionářsky se okamžitě plně etablovala i doma, což vyhovovalo Berbrovým zájmům. Po „převratu“ iniciovaném majitelem Viktorie Plzně Tomášem Paclíkem se v roce 2011 stala šéfkou domácího sboru arbitrů, byla rovněž předsedkyní Řídící komise pro Čechy s místem ve Výkonném výboru FAČR. Z českých funkcí i UEFA se stáhla po Berbrově zatčení v roce 2020, v říjnu tohoto roku skončila i v komisi rozhodčích FIFA. Třeba však neřekla poslední slovo...
Milan Brabec
„Kecali jsme a udělal jsem chybu...“
Postava v seriálu: šéf komise rozhodčích Milan Hůla
Charakteristika: Úplatný vládce sudích, který je jedna ruka s manažerem Ivanem, řídí nasazování arbitrů a vyžaduje poplatek od rozhodčí Irči.
Jsou to paradoxy: někdejší filmový producent a šéf katedry produkce na FAMU, respektive jeho postava, se stal největším záporným hrdinou seriálu, jehož tvůrcům nemůže přijít na jméno. Jen jemu a Ivanu Horníkovi neboli manažeru Ivanovi ponechali pravá křestní jména. Jinak toho nesedí hodně. Co se týče například zobrazení vztahu k Dagmar Damkové, Milan Brabec nebyl tím, kdo by bránil jejímu vzestupu. „Vděčím mu za hodně,“ nechala se slyšet. Kvůli korupční aféře nicméně přišel o veškerou moc, kterou mu dávaly funkce svazového místopředsedy a šéfa komise rozhodčích a delegátů. Své hájemství bránil všemi silami, ale doplatil na odposlechnuté hovory s Ivanem Horníkem. Byl jeho důvěrníkem, oslovoval ho „Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?“ „Kecali jsme a moje chyba byla, že jsem při tom uvažoval o nasazení rozhodčích. Vypadalo to, že jsem rozhodl,“ hájil se. Jinak tvrdil, že kontakty s kluby a zjišťováním jejich názorů na sudí a zohledněním při jejich nominaci lze předejít problémům.
Až když odposlechy vyšly najevo, vyslyšel volání po rezignaci (otěže sudích, které urputně bránil před okolním světem, pustil brzy po vypuknutí korupční aféry). V jeho případě nešlo o peníze, nebyl ani obviněn policií, u soudu vystupoval jako svědek. „Nikdy jsem neměl informace o tom, že by v konkrétním utkání došlo k ovlivnění výsledku,“ překvapil. Disciplinární komise ho nicméně potrestala dvouletým zákazem činnosti a pokutou 100 tisíc korun, kvůli neuhrazení finančního postihu přibyl rok zákazu navíc. Před nuceným odchodem se hovořilo o jeho špatných vztazích se Spartou, on sám tvrdil, že byl jedním klubem sledován. Po konci ve fotbale pracoval jako realitní makléř, chodí se pořád dívat na Vyšehrad, za který hrával.
Miroslav Buchta
„Za Spartou si stojím.“
Postava v seriálu: vyšetřovatel Marek
Charakteristika: Kriminalista, který se vrací z Prahy do Brna, řeší své soukromé trable, ale z případu Ofsajd se vyklube obří korupční aféra.
Podplukovník Miroslav Buchta byl v korupční aféře roku 2004 mužem číslo jedna „na druhé straně“. I zkušeného, tehdy čtyřiapadesátiletého muže zákona, který se ve fotbale vyznal, překvapilo, s jak malou obezřetností si Horník a spol. vykládali do telefonu. „Podcenili to. Představoval jsem si to úplně jinak. Ve stylu Sejdeme se tam a tam a domluvíme se,“ divil se. „Čekal jsem, že hovory budou zašifrované jinak než tak, že tomu stejně rozumíte. Pochopit, o čem je řeč, nebylo tak těžké,“ líčil. Aféru vyšetřoval s kolegy kompletně, odposlechy přepisoval dva tři měsíce, kdo mohl. Včetně kolegyň, které musely snést ve sluchátkách příval vulgarit. „Říkaly: To je hrozný? Nebo: Jak to mám napsat?“ vyprávěl Buchta.
Proč vlastně došlo k zásahu 30. dubna a zatčení Jaroslava Hastíka a Stanislava Hrušky, když by pokračující vyšetřování mohlo přinést ještě další „objevy“? „U Synotu se přišlo na to, že má dojít k předání peněz. Na to jsme čekali,“ vysvětlil Buchta. „Byly tam tlaky neprodlužovat to a celé ukončit předáním úplatku,“ dodal v presskitu k uvedení seriálu jeho kolega Leopold Černý (autor náměru a s Buchtou odborný poradce). Jinou otázkou je, jak je možné, že z aféry vyklouzl „cinklý“ sparťanský boss Miroslav Pelta i Sparta jako taková. „Představy, že jsme ji z aféry vyňali, jsou absolutní hloupost. Konzultoval jsem to se všemi možnými experty na korupci a všichni mi řekli, že neprosadím, že se jednalo o korupční jednání. Za usnesením o odložení případu Sparta si vyloženě stojím,“ zdůraznil.
U výslechů se předvolaní výtečníci nepřiznali, případně nevypovídali. „Nikdo z rozhodčích ani funkcionářů pořádně nepromluvil,“ tvrdil Buchta. Horníka poznal jako „přímo fotbalového fanatika“, účinnost úplatků přitom byla „strašně slabá“, rozhodčí v jeho očích jeli tvrdě na sebe. Pokud jde o to, jak se odposlechy dostaly do médií? Buchta i Černý se shodli na tom, že nejspíš přes obhájce, kteří si cédéčka se záznamy vyžádali, a některého z jejich klientů. „Slyšel jsem verzi, že odposlechy pustil ten, o kom se z rozhodčích nejmíň psalo,“ přidal Buchta. Protože se případy projednávaly podle místní příslušnosti, pokaždé musel státním zástupcům vysvětlovat kauzy od začátku. Advokáti kalkulovali s tím, že každý mohl mít jiný názor, stejně tak soudci (proto se verdikty různily), napadali povolení odposlechů. „S tím, jak rozhodne soud, nemůžu nic dělat,“ pokrčil rameny Buchta. „Myslím, že jsme odvedli dobrou práci. Udělali jsme pro to všechno.“
...a kdo tam byl dál
V seriálu Štěstíčku naproti vystupují i další postavy, u nichž lze vystopovat jejich možné či pravděpodobné předobrazy. Co bylo dál s nimi?
Evžen Amler / rozhodčí René Majer
Mezinárodně uznávaný arbitr (i vědecká kapacita) byl součástí náročné logistické operace, jak se v režii Ivana Horníka a Milana Brabce dostat z Vídně na utkání Synot-Žižkov (4:0). Disciplinární řízení s ním ovšem bylo zastaveno. Policií jeho případ vyšetřovala, ale státní zástupce obvinění zrušil a následně byl případ odložen. Hned v červnu 2004 se Evžen Amler stal předsedou Unie českých fotbalových rozhodčí, mezi jehož členy figurovala i Dagmar Damková. „Ne všichni čeští rozhodčí patří do jednoho pytle, a proto Unie vlastně vznikla,“ stálo v Amlerově prohlášení.
Lubomír Puček / sudí Pavarec aka Pavarotti
Kapříci? Sám sebe označoval za žraloka. V jeho hotelu Gurmán na kolegu Václava Zejdu čekala placená společnice, „Pučini“ věděl o tom, co se tam děje. Ale to mu neuškodilo. Trable nastaly, když byl obviněn, že v roce 2003 ovlivnil zápas slovenské ligy mezi Banskou Bystricou a Púchovem za „sedmdesát litrů vína“, tedy 70 tisíc korun. Od soudu odešel s pokutou ve stejné výši. V listopadu 2004 ukončil kariéru na protest proti distanci od komise rozhodčích za výkon v utkání Sparta-Mladá Boleslav. „Komisi řídí Sparta,“ prohlásil. Posléze byl kromě jiného sportovním manažerem pražské Slavie.
Aleš Dufek / státní zástupkyně Alena
V seriálu je tím, kdo po prvotní nedůvěře a odtažitosti přijme fotbalovou kauzu za svou, ale především povolí odposlechy policii státní zástupkyně představovaná Táňou Pauhofovou. Ve skutečnosti dal odposlouchávání zelenou brněnský soudce Aleš Dufek, také člen arbitrážní komise fotbalového svazu. Na jeho podjatost poukazovali někteří obvinění – i s tím, že jeho syn hraje za Zbrojovku. „V žádném případě jsem se necítil podjatý,“ reagoval Dufek.
Alexander Károlyi / doktor Sadovský
Zkušený doktor práv a dlouholetý šéf disciplinární komise, který si užíval záři reflektorů a mediální přízně, se dočkal životního případu. Po vynášení verdiktů narážel zčásti na svazovou odvolací a revizní komisi vedenou Jiřím Volným, přesto se u některých případů objevily pochybnosti, jak je sám vyhodnotil. Tedy: Cui bono? Neboli: Komu ku prospěchu? Ve fotbalové disciplinární komisi pracoval od roku 1978, o deset let později se stal jejím předsedou. Odešel v roce 2009 a působil či působí ve vrcholných tuzemských sportovních organizacích, včetně Českého olympijského výboru.
