Po náročné sezoně si užívá odpočinku. David Pastrňák teď o hokeji nechce ani slyšet. Hlava si od jeho živobytí potřebuje alespoň v létě odpočinout. „Na led mě to popravdě vůbec netáhne. Na hokej nemám myšlenky, musím si orazit,“ přiznává útočník Bostonu, který si ve čtvrtek v Praze zahrál tenisový turnaj hvězd. Taky má nový džob. Na Wimbledon pojede jako fyzioterapeut Kristýny Plíškové.
Jaká byla sezona? Co mistrovství světa? „Sorry, o tom se bavit nechci.“ Takhle reaguje na dotazy týkající se hokeje David Pastrňák . Hokeje má za celý rok plné kecky. I proto si v posledních týdnech užívá jiných sportů, na které v nabité sezoně nemá čas. Hraje fotbal, golf či tenis. A jde mu to dobře. Ve čtvrtek si střihl VIP Tenis Open v Praze. S parťákem Michalem Hrdličkou ale ze skupiny nepostoupili.
Jaký máte vztah k tenisu?
„Skvělý! Tenis mám fakt rád. Hraju ho, i na něj koukám. Totéž fotbal. V létě mě tyhle sporty baví, pomáhají mi udržet se v kondici a trochu zapomenout na hokej.“
Je tenis v něčem hokeji podobný?
„Asi rychlostí. Rychlé starty a rozhodování při úderech a běhu. Tohle k hokeji přesně potřebujete. Neberu to ale vůbec jako trénink, ale čistě jako zábavu, protože na jiné sporty v sezoně vůbec není čas. To mám jen opravdu hokej, hokej, hokej.“
Jsou pro vás tyto letní aktivity z pohledu psychiky hodně důležité? Hodit hokej mimo mysl, úplně vypnout, odreagovat se…
„Rozhodně. Čtyři až pět týdnů potřebuju totálně orazit. Teď mám za sebou nějaké tři týdny a můžu říct, že na led mě to popravdě vůbec netáhne. První týden v červenci mi ale začíná posilovna, pak na to pomalu zase najedeme.“
Hokejový detox potřebuje i tělo, nebo jen hlava?
„Spíš ta hlava. Tělo je unavené, to je ale normální. Jde o hlavu. Chci vypnout, proto se ani s novináři o hokeji vůbec nechci bavit. Nemám na to myšlenky.“
Nedávno jste hrál tenis ve Švédsku s útočníkem Toronta Williamem Nylanderem, jak jste si spolu zahráli? Kdo vyhrál?
„Bylo to super! Jsme velcí kámoši. Zápas ale nedopadl dobře. Měl jsem těžké podmínky, hrál jsem na půdě soupeře, musel jsem kvůli tomu utkání podstoupit dalekou cestu a byl jsem unavený. Časový posun tam nebyl, ale z letadla jsem byl rozlámaný… (směje se) Dělám si srandu. Bylo to vyrovnané, on nakonec vyhrál 2:1 na sety, ten rozhodující jsem ztratil v tie-breaku.“
On měl na sobě tričko se znakem Maple Leafs. Nebral to jako satisfakci za to, že jste je s Bostonem v play off dokázali vyřadit?
„To se musíte zeptat jeho! (usmívá se) Ale myslím, že ne, prostě jsme si šli zahrát. Jsme zvyklí pořád něco dělat, takže vyhledáváme pohyb i ve volnu.“
Dovedete si představit, že byste stál na kurtu sám v nějakém důležitém zápase? Pro vás jakožto sportovce, který pracuje v kolektivu, tohle musí být velká změna, ne?
„Určitě, v tomhle je to něco úplně jiného. Z vlastní zkušenosti to ale víc posoudit nedovedu, protože sám hraju jen takové sranda turnájky. Celkově si ale myslím, že chlapi mají výhodu oproti ženám. Vypořádáme se s tlakem líp. Profesionální tenisté jsou na turnajích dlouho pryč z domu. Ženy podle mě potřebují větší podporu a nějakou blízkost.“
Nechystáte se vyrazit do Londýna na slavný Wimbledon, který startuje za dva týdny?
„Ano, pojedu tam fandit
Kristýně Plíškové
. Kamarádstvím s jejím přítelem
Dominikem Volkem
a Kristýna mě pozvala, abych přijel. Rád jsem to přijal, moc se tam těším. Na Wimbledonu jsem ještě nebyl, ale slyšel jsem, že je to tam moc hezké.“
Bude to váš první grandslam, který osobně navštívíte?
„Jo jo, bude to premiéra. V papírech jsem napsaný jako Kristýnin fyzioterapeut, tak doufejme, že se jí nic nestane a nebude potřebovat moji pomoc!“ (směje se)
Jde asi pouze o kartičku potřebnou pro vstup, že?
„Přesně tak, s lékárničkou mě na kurtu asi neuvidíte. Žádný kurz ani nemám. Jedu tam jako fanoušek, třeba mě ale diváci u televizí uslyší, jak fandím.“
