Nic nového v hokejovém světě. Se zlatem se mazlí Švédové, kteří stejně jako loni finále šampionátu rozsekli až v nájezdech. Tentokrát proti urputným Švýcarům. A Češi? Znovu bez medaile, už pošesté v řadě. Znovu prohra ve čtvrtfinále. A znovu sedmé místo. Ovšem vykoukla i pozitiva. Hlavně útočník s číslem 88. Nastává jeho éra. Reprezentaci přebírá král David. David Pastrňák. Proč je geniální? Co na něm oceňují hvězdní parťáci z Bostonu i reprezentace. Proč se jeho maminka nerada srovnává s maminkou Jaromíra Jágra?

Když v prodloužení svého prvního utkání na MS v Dánsku proti Rusku poslal chytře o ruského protihráče puk do branky, televizní komentár Robert Záruba vypustil hlášku: Pasta la vista! Filmový Terminátor takhle avizoval konec. Hasta la vista, baby. Ikonická fráze. Tehdy to bylo o zúčtování s nepřítelem. Těsně po téhle větě neohrožený Arnold s dírami v obličeji a chybějícím kusem tváře robota T-1000 rozmetal. Rozstřílel na cucky.
Pastrňák, hokejový Teminátor, jenž nedávno oslavil 22. narozeniny, zúčtoval s Rusy v nádherné partii v základní části turnaje (4:3p). V den, kdy ráno spolu s parťákem Davidem Krejčím přiletěli z Bostonu. Na palubě nezabrali ani na minutku. Šli rovnou na rozbruslení, div že si nemuseli dát do očí sirky, aby jim držely otevřené. Až po něm si chvíli zdřímnuli. „Takový šlofíček,“ okomentoval to „Pasta“.
Večer šli rovnou do akce proti nadupané sborné. Výsledek? Pastrňák 2+1. Krejčí 1+3.
Wow…
Zpravodajství ze zápasu, to byla přehlídka superlativů. Hráči byli zahrnováni komplimenty. Psalo se o jiné dimenzi. O rozdílových hráčích mezi rozdílovými hráči. Hlavně Pastrňákův způsob, jakým rozhodl, byl zábleskem geniality. Projev hokejové magie.
Pasta show.
Prostě jiná dimenze.
„Ukázal, že umí hru skvěle číst. Přesně věděl, co udělá,“ okomentoval to Vladimír Růžička, sám někdejší skvělý útočník a kouč dvojnásobných mistrů světa. „Hru vidí a cítí. Stejně jako spoluhráče. Ví, kdy má nahrát, kdy vystřelit. Prostě to všechno vnímá a cítí. Tohle se nedá naučit, tohle hráč musí mít v sobě. A on to má.“
Tady jsou slova, která po vzájemném utkání pronesl na adresu bostonských posil Ilja Vorobjov, ruský kouč: „Na ledě byli dominantní. Oba jsou pro nás inspirací, jak se zlepšit a ještě víc pracovat.“ Prostě Pasta la vista! Na rozdíl od filmového hrdiny nevyřknul pouze vzkaz o konci, ale i o budoucnosti. Šlo o potvrzení, že Pastrňák, bezstarostný šikula z Bostonu, definitivně přebírá prim v národním týmu.
Věčně usměvavý mladík, který v mládí toužil být brankářem. Sportovní všeuměl, jenž nevydrží ani chvíli v klidu. Sport je pro něj drogou. Závislost si může vypěstovat i ten, kdo sleduje jeho zápasy. Chce víc a víc nápaditých ofenzivních kousků.

„Pasta“ přichází, „Pleky“ odchází
Symbolické střídání stráží. Nastupuje král David, a odchází dlouholetá duše národního týmu Tomáš Plekanec. 35letý centr mluvil o odchodu už loni, po sedmém místu v Paříži. Přesto ještě vyslyšel vábení mužstva s označením CZE, pro které dýchal. Odkroutil jedenáct mistrovství, dvě olympiády, Světový pohár. Celkem nastoupil v českém dresu k 104 utkáním. Další nepřidá. Alespoň podle svých slov po dánské derniéře. „Je na čase, aby to vzali mladí kluci.“
Bylo po čtvrtfinálovém zápase s Amerikou, v němž Češi prohráli 2:3. Mluvil tradičně potichu. Bez okázalých gest. Nikdy neříkej nikdy, zní tradiční fráze. Ale tentokrát se jeho slova už dají brát vážně. Na mistrovství přispěchal po vyřazení Toronta v prvním kole Stanley Cupu i proto, aby viděl v akci mladou krev. Češi vyrazili do boje s nejmladším týmem posledních let. Věkový průměr činil 25 (stejné číslo jako u zlatých Švédů). Svůj potenciál potvrdil 19letý útočník Martin Nečas, dvojnásobný šampion s Kometou, na kterého už se těší v Carolině. Mají s ním už od nové sezony velké plány.
Do šampionátu zasáhl Filip Chytil, další zástupce silného ročníku 1999. Ten má v občance u věku stále ještě cifru 18, přitom už krátce ochutnal NHL v dresu slavných New York Rangers. Třetí teenager, Martin Kaut z Pardubic, se nakonec na soupisku nevešel a z dějiště turnaje odletěl domů. Ale i tak už mohl k atmosféře světového turnaje přičuchnout, navíc s týmem absolvoval celou přípravu. Takže rovněž on má blízko k tomu, aby, jak říká trenér Josef Jandač, se hokejově odpanil.
„Moc mě to s těmi mladými kluky bavilo. Jsem rád, že jsem je mohl vidět a být u toho, když začínali,“ okomentoval to Plekanec. „Podobné to bylo v NHL. Byl jsem hrozně rád za tu zkušenost v Torontu. Viděl jsem hvězdy, které v NHL budou dalších pár let. Právě oni budou ligu utvářet. Podle nich se bude hrát. A pár podobných hráčů máme i v nároďáku, což je super.“
Ve čtvrtfinále s Amerikou sice Hronek chyboval, ale nemá povahu na to, aby se z toho sesypal. Naopak. Vezme to jako pozitivní motivaci. Poučení. „Hlavu má správně nastavenou. A má před sebou velkou budoucnost,“ přitakává Jaroslav Bednář, někdejší útočník, který si ho vybavuje ze společného působení v týmu Mountfield HK. V klubu nově působí jako sportovní manažer a na šampionát v Kodani vyrazil, aby dění sledoval naživo.
V klubu Maple Leafs, kam v průběhu základní části přišel z Montrealu, myslel hlavně Austona Matthewse nebo Mitchella Marnera. V reprezentaci jsou to zmiňovaní Nečas, Chytil nebo i 20letý obránce Filip Hronek, jenž hraje na farmě Detroitu. Každopádně ukázal potenciál a brzo by mohl rozrazit vrata u prvního týmu Red Wings. Nebojácný. Správně drzý. Věří si.
To jsou všechno hráči pro budoucnost. Naděje. K nim je třeba připočíst Filipa Zadinu, střelce z týmu Halifax Mooseheads (QMJHL) a velkou naději pro červnový draft NHL. Ano, mladá krev. Ta, která by měla napumpovat do českého týmu adrenalin.
Bude lídrem i podle Jandače
Jejich první počínání sledoval Plekanec se zaujetím. Není typem, který by zbytečně mluvil, poučoval. Příkladem jde na ledě. „Nejel jsem nikomu nic ukazovat, na tyhle věci nejsem. Spíš bylo na nich, jestli chtějí něco odkoukat. A když se na něco zeptají, pochopitelně jim to řeknu. Poradím. Ale na velké učení nejsem,“ vykládal Plekanec, dlouholetý kapitán reprezentace.
Zpátky k Pastrňákovi. Novému lídrovi. Ze všech mladíků už se zařadil v hierarchii nejvýš. Odehrál třetí šampionát v řadě a přichází jeho čas i jako lídra. „Je na začátku kariéry, ale už patří mezi nejlepší hráče NHL. Jde do věku, kdy to na něm