Radil vypráví o cestě do NHL. Jaké to je hrát s hvězdami a proč změnil styl?
Ta změna je na něm hodně vidět. V Evropě byl Lukáš Radil elegán, mistr čistého hokeje, užíval si ho. Do NHL se dostal i díky tomu, že tohle zahodil. „Taky tady padají krásné góly, ale zároveň i dost ošklivých. A pro ty se chodí před branku,“ popisuje 28letý útočník svůj hokej v San Jose. Naučil se ho docela rychle. Když má vyletět střela, on je ten, kdo první maže před gólmana.
Odškrtnuto. Meta splněna, NHL Lukáš Radil hraje. Takže teď přidávat jen úspěchy? Dal zatím šest gólů, chvíli v San Jose patřil do druhého útoku k Loganu Coutureovi. Ale sám se drží dost při zemi. „Cítím to tady tak, že musíte něco odehrát, potvrdit výkonnost. Až pak máte nárok na místa v nejvyšších lajnách,“ ví moc dobře. V rozhovoru pro deník Sport popisuje hokej s hvězdami Erikem Karlssonem a Brentem Burnsem, a taky co by chtěl mít od kamaráda Jana Buchteleho.
V San Jose vám říkali, že z farmy nahoru půjdete, až v AHL ukážete, že jste nejlepší. Takže tohle vyšlo?
„Právě že to si úplně nemyslím, podle bodů to tak rozhodně nebylo. Po jedenácti zápasech na farmě jsem se spíš s ligou sžíval a začínal chápat, o co tam asi jde. Ani mi to tam nepadalo, jak bych si představoval. Ale někdy nejsou věci úplně spravedlivé, někdy do NHL nechodí úplně ten nejproduktivnější hráč. Nějak to vyšlo na mě a jsem hrozně šťastný.“
Úplně zadarmo byste NHL asi ale nedostal. Šéfy Sharks jste musel oslovit minimálně nějakou pracovní pílí, ne?
„To zase asi jo, co jsem měl zprávy od agenta, trenérovi jsem se navíc líbil už v kempu. Nebudu vykládat, jak mi to v létě nějak sedlo, ale špatný to taky úplně nebylo, dal jsem dva góly a nějak o sobě asi dal vědět. Mám ale obrovské štěstí v tom, že San Jose je organizace, která hráčům, o kterých si myslí, že na NHL mají, šanci dá. Tenhle rok není takových kluků málo. Podle mě to tady tak chodí, přijdete, oni vám věří, že byste mohli být něčím prospěšní, nechají vás, abyste se ukázali. A když to nedopadne, přijde zase někdo jiný.“
Na druhou stranu vám nikdo neřekne, jestli máte zápas, pět, nebo deset, abyste se ukázal. Neužírá na začátku, že po jedné chybě může jet výtahem zase dolů?
„Spíš mi přijde, že tady trpělivost mají. Není to o jednom zápase, spíš o pěti, šesti. Kdybyste měli jen jeden, je to nesmysl, nikdy nemůžete naplno předvést, co umíte. Líbí se mi, jak to tady funguje, když už dostanete šanci, neznamená to, že máte jen jednu možnost.“
Takže je v San Jose tvrdé konkurenční plus fér prostředí?
„Nejen v San Jose, přijde mi, že takhle to chodí v celé NHL, konkurence je tady neskutečná všude. Hráčů, kteří čekají na šanci, jsou mraky. Na farmě máte třicet kluků, kterým jde o to samé, urvat to jediné volné místečko, pokud se otevře. Tvrdý je to všude.“
Ale i férové? Napadá mě story vašeho kamaráda z reprezentace Jana Kováře, který nedostal čichnout u New York Islanders ani v Bostonu. Přitom se nedá říct, že by udělal něco špatně.
„My dva i Francík (brankář Pavel Francouz) jsme stejný ročník, všichni jsme to sem šli zkusit z KHL. Bavili jsme se o tom, jak všechno asi dopadne. Kovárna? Jemu
