Zranění v dolní části, nebo v horní části těla. Proč NHL tají diagnózy?
Víte, proč v posledních dvou zápasech za Philadelphii nenastoupil Jakub Voráček? Utrpěl zranění v dolní části těla. Jsou tu další dva české případy. Vladimír Sobotka (Buffalo), který se vrátil do sestavy v nočním zápase v Chicagu, či Pavel Zacha (New Jersey). V jejich případě zněla diagnóza odlišně: zranění v horní části těla. Ony dva výrazy, tedy „lower-body injury“ a „upper-body injury“, patří už dvacet let ke koloritu NHL. Stala se z nich fráze ve slovníku tiskových mluvčí a trenérů – a stále častěji jsou i terčem vtípků.
Když předloni přišel obránce Roman Polák na tradiční posezonní setkání hráčů Maple Leafs s novináři, měl berle a pravou nohu v sádře, protože v sérii prvního kola play off při střetu se soupeřem utrpěl komplikovanou zlomeninu. „Zranění v dolní polovině těla,“ oznámil reportérům a odpovědí mu byl smích celého sálu.
Povedený fórek. Protože každý dobře viděl, jak na tom je a co ho trápí.
Podle tradované legendy oba termíny zpopularizoval někdejší torontský kouč Pat Quinn. Nebyl první, kdo je použil, ale z jeho úst měly největší ohlas. To když v roce 1999, při sérii play off proti Philadelphii, na novinářský dotaz, proč je mimo obránce Dmitrij Juškevič, odpověděl, že má zranění v horní části těla.
