Trénuje s Connorem McDavidem, Philem Kesselem a dalšími hvězdami NHL. Ze svého vysázel na stůl spoustu peněz, aby se do prestižní tréninkové skupiny v Torontu dostal. Důvod? Andrej Nestrašil v 28 letech touží po návratu do slovutné ligy. „Je to poslední šance. Buď to vyjde teď, nebo už nikdy,“ říká útočník v rozhovoru pro iSport Premium. Smlouvu si chce vybojovat při zkoušce, aktuálně řeší, v jakém klubu to bude.
Devět let se Andrej Nestrašil za oceánem pral o místo v NHL. Když už se v roce 2016 zdálo, že se v soutěži natrvalo usadí, přišlo vážné zranění páteře. Říkali mu, že nebude chodit, natož hrát hokej. On se však vrátil, jeho flek už byl ale zabraný. Odešel do Ruska, v KHL hrál dva roky za Nižněkamsk. Za oceán se už nikdy nechtěl vrátit. Teď ale svůj postoj přehodnotil. „Objevila se ve mně motivace zkusit to v Americe znovu. Naposledy,“ přiznává reprezentační forvard.
„Jaká je šance, že se mi povede do NHL znovu dostat? Deset procent? Spíš míň. V podstatě je to předem prohrané. Chytit se někde z voleje v prvním týmu je skoro nereálné. To už člověk musí poslechnout rozum. Nejít hlavou proti zdi.“ Tohle jsou vaše slova z ledna 2018. Tak se chci zeptat, jdete teď hlavou proti zdi?
„Asi se to tak může zdát, ale řekl bych, že nejdu. Jsem totiž smířený s jakoukoli variantou. Ať to dopadne jakkoli, nebudu zklamaný. Jsem si naprosto vědom toho, jak malé šance jsou, abych se do NHL dostal. Sedm procent hráčů, kteří jdou na try out, udělají tým. I kdybych se o NHL nechtěl pokusit, stejně bych odjel sem do Toronta trénovat. Jsem v tréninkovém kempu bývalého špičkového hráče NHL Garyho Robertse, to pro mě byla priorita. Tahle slova jsem říkal po odchodu do Ruska, kdy to byla dobrá varianta. Bylo rozumné se tam zabezpečit. Peníze ale v životě nejsou všechno, chtěl jsem dát sám sobě ještě jednu šanci. Když to vyjde? Super. Když ne? Bude to uzavřená kapitola.“
Přestupy v NHL ONLINE: Sledujte novinky v klubech »
Co vás to napadlo? Jde prostě jen o to, splnit si sen a znovu si zahrát v NHL?
(přemýšlí) „Těžko se mi to popisuje, já totiž ani sám nevím. Nevím, kdy jsem o tom reálně začal uvažovat. Před dvěma lety bych vám řekl, že už bych tohle nikdy nechtěl podstoupit. Při odchodu ve mně bylo strašně moc emocí, byl jsem tehdy hodně naštvaný úplně na všechno.“
Na co nebo na koho jste byl naštvaný? Vaše zranění páteře byla přece nešťastná náhoda.
„Když se vám zrovna parádně daří a stane se něco takhle hloupého… prostě trochu zahořknete. Makal jsem na návratu, bylo to peklo. Nakonec jsem ale dostal jen patnáct zápasů, pak jsem seděl na tribuně, nehrál. Byl jsem z toho hrozně frustrovaný. Za ty dva roky se to ale změnilo. Objevila se ve mně motivace zkusit to v Americe znovu.“
Naposledy?
„Přesně tak. Buď to vyjde teď, nebo už nikdy. Vždycky jsem si proto moc vážil Kuby
Nakládala
, který odcházel do Calgary v 27 letech. V Rusku mu nabízeli spoustu peněz, ale on šel za srdíčkem. Je mi jasné, že spousta lidí si bude teď klepat na čelo a říkat si, že se ten Nestrašil zbláznil, co tam bude dělat, nemá šanci… Já to ale chci zkusit. Aby mě zastavilo to, že si na mě budou lidi ukazovat prstem, když to nevyjde? To fakt ne. Až mi bude třeba 70 roků, chci si říct, že jsem prostě udělal maximum.“
Co se tedy za dva roky v KHL změnilo, že jste svůj původní postoj přehodnotil?
„Původcem všeho bylo vlastně to, že jsem se rozhodl jít trénovat do Kanady. Až teprve pak, když jsem zjistil, co všechno to bude obnášet… Peníze, stěhování, před týdnem jsem kvůli získání víz musel odletět pryč ze Severní Ameriky. Na den jsem tedy byl na Islandu. Když jsem si uvědomil, kolik chuti
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
