Bylo včera po dopoledním rozbruslení, v kabině se to hemžilo novináři, byl pořádný cvrkot. Nejdříve šel na rozhovor jeden, pak druhý. Až po chvíli, když už hektika trochu polevila, si sedli vedle sebe a našli si chvíli na dvojrozhovor pro Sport. „Jsme jako bráchové. Fakt si rozumíme,“ shodli se Jakub Voráček (30) a Claude Giroux (31). Dvě hvězdy Flyers, nerozluční parťáci.
Ve Philadelphii spolu válčí od roku 2011. Lidsky si sedli. I na ledě. Často hrají ve stejné formaci. „Nebojíme si říct, co je špatně. Nikdo se neurazí, takže to hned můžeme změnit,“ tvrdí Giroux, kapitán Flyers. A útočník, který před dvěma lety v NHL posbíral přes sto bodů.
Povídání se neslo v odlehčeném tónu. Jinak to s nimi ani nejde. Po rozbruslení si odbyli povinnosti pro česká i zahraniční média, šli se osprchovat. Pak se usadili v kabině. Příliš času neměli, za chvíli odjížděl týmový autobus. Ale i z krátkého dvojrozhovoru bylo jasné: tihle dva si prostě rozumějí. I když se někdy chtějí i porvat.
Čím to, že jste si tak lidsky sedli?
GIROUX: „Trávíme spolu hodně času, navíc se rádi popichujeme. To je samé hecování. Takže vždycky máme hodně legrace.“
VORÁČEK: „Potvrzuju, každý den je sranda. Někdy až moc.“ (usměje se)
GIROUX: „Nikdy se nenudíme.“
Jakube, co je na vašem parťákovi to nejlepší?
VORÁČEK: „Co? Je legrační. Vždyť se na něj podívejte.“
GIROUX: „Legrační? No tak jo, no… Jsem prostě upřímný. Co si myslím, to řeknu.“
VORÁČEK: „Ale jsou dny, kdy do sebe hodně šijeme.“
GIROUX: „Vlastně se dá říct, že každý den.“
Opravdu?
VORÁČEK: „Ano. Ostatní se na nás dívají a říkají: Ty jo, chlapi, vy se chcete prát, nebo co? Prostě tak to je. Naposledy zrovna včera.“
A Claude, jaký je váš kamarád? Má třeba nějakou špatnou vlastnost?
GIROUX: „Špatnou? A on? (kroutí hlavou) Jake je perfektní. Prostě perfektní!“
Dal jste mu nějaké lístky na NHL v Praze, které byste sám nevyužil?
GIROUX: „Ne, on jich měl dost. Proč jemu? Mám jiné spoluhráče. Třeba Roberta Hägga. Tomu jsem jich pár dal.“
VORÁČEK: „Vidíte, jak je na mě zlej. Poradil jsem si i bez něj. Ale teď vážně: jsem si jistý, že kdybych se ho zeptal ještě dřív než Häggs, dostal bych je. Ale je to v pohodě. Sehnal jsem jich nakonec dost.“
Je pro vás i na ledě důležité, že jste v civilu velcí kamarádi?
GIROUX: „Určitě ano. Když si myslíme, že by něco mohlo fungovat lépe, nestydíme se říct si to. A probrat to. Což je velká výhoda. Hodně spolu mluvíme. Nemáme obavy si naplno vynadat, když jeden nebo druhý něco dělá špatně.“
VORÁČEK: „Souhlas. I když se chytneme kolem něčeho, vždycky víme, že je to pro dobro věci. Odpíchneme se k tomu, abychom byli lepší. Nikdy z toho nemáme těžkou hlavu, když si něco řekneme a třeba si i vynadáme.“
Pokud byste měl vypíchnout, v čem je silná stránka vašeho parťáka na ledě?
GIROUX: „To, jak je kreativní. Dokáže si poradit při hře jeden na jednoho, umí vyhrát spoustu osobních soubojů. Takže je super s ním nastupovat.“
VORÁČEK: „Je to skvělý hráč, náš kapitán. Stačí se podívat na jeho čísla v NHL. Ta mluví sama za sebe.“
Je jasné, že vás oba trochu trápí, že Flyers v posledních letech nebyli schopní uspět v play off…
GIROUX: „Samozřejmě. A vím, že oba uděláme maximum, aby se nám v této sezoně dařilo. Je třeba už to zlomit.“
VORÁČEK: „Přesně tak. I naši fanoušci si zaslouží, abychom v bojích o Stanley Cup víc prorazili. Věřím, že na to máme!“
Váš kamarád u Flyers z českého pohledu osiřel, krajané mu odešli. Takže mu děláte Čecha?
GIROUX (směje se): „Jasně. Je pravda, že mi hodně lidí říká, že jsem ta jeho lepší půlka! Takže i pro mě je super, že tady v Praze můžeme být. Je to zážitek. Hrajeme spolu hrozně dlouho, už dřív mluvil o tom, že by se rád představil ve své rodné zemi. Ale nemyslel si, že to vůbec bude možné. Takže je to velká událost pro oba. A když teď mluvím trochu vážněji, Jake je fakt skvělej chlap, dělá charitu, pomáhá. To je super. I proto je pro něj parádní, že se s NHL dostal domů.“
VORÁČEK: „Ve všem má pravdu. Až na to, že je ta moje lepší půlka.“ (směje se)
Claude, máte rád české hráče?
GIROUX: „No jasně. Čeští lidi jsou celkově super. A české pivo taky.“
Stále spolu mastíte v kabině ping-pong?
GIROUX: „Už jsme dlouho nehráli, ale vždycky je období, kdy hrajeme docela často.“
Kdo je lepší?
VORÁČEK: „Kdo? Co je to za otázku?“ (směje se)
Claude, jak vzpomínáte na to, jak jste si před lety zahrál s
Jaromírem Jágrem
, který ve Philadelphii v sezoně 2011/12 obnovil po třech letech v Rusku svoji zámořskou kariéru?
GIROUX: „Bylo to super, byl to on, kdo mi otevřel oči, byl jsem tehdy mladej. Díky němu jsem na svůj hokej začal koukat trochu jinak. Donutil mě, abych ze sebe vydal ještě víc. Na ledě nám to klapalo, dodal mi hodně sebevědomí.“
VORÁČEK: „O Džegrovi už toho bylo napsáno i řečeno spoustu. Co víc dodat? To, co dokázal, mluví za všechno. Nám oběma moc pomohl. I dalším hráčům.“
Claude, vy jste během výluky v sezoně 2012/13 měl nakročeno do Kladna, že? Jágr vás tam lákal.
GIROUX: „Jo jo, to je pravda. Vzpomínám.“
Co říkáte na to, že pořád hraje? V sedmačtyřiceti letech?
GIROUX: „To je neuvěřitelné. Obrovsky inspirující.“
VORÁČEK: „Prostě Džegr, no. Ten je nezničitelnej.“
