Co dokáže jeden trejd? Současná forma kanadského útočníka Jamese Neala napovídá, že hodně. Minulou sezonu nasázel v dresu Calgary hubených sedm branek. Trápil se, nedostával prostor na ledě. V létě přišla výměna do Edmontonu a gólový účet z Calgary vyrovnal už po čtyřech zápasech. „Cítím se tady opravdu skvěle a líbí se mi, jak náš tým hraje,“ řekl Neal pro web nhl.com. Proč najednou tak válí?
Nejdříve něco k Nealovým střeleckým schopnostem. To je totiž jeho největší devíza. Naplno to ukázal třeba ve své nejpovedenější sezoně před osmi lety v dresu Pittsburghu. Zde je podstatné říct, že si tehdy fantasticky rozuměl s Jevgenijem Malkinem. Klapalo jim to, hráli spolu v jedné lajně i na přesilovce a výsledkem bylo 40 zářezů na Nealově pažbě. Nikde jinde Neal neměl podobného hráče, se kterým by našel na ledě takovou chemii a který by mu dokázal obstarat zápas co zápas několik gólových přihrávek.
Přitom v Calgary to zprvu vypadalo nadějně. Neal, kterému bylo v tu chvíli 31, podepsal smlouvu na pět let a očekávalo se, že bude hrát vedle Johnnyho Gaudreaua a Seana Monahana, což jsou hlavní tváře Flames. Nestalo se tak, Neal se u nich nechytil a nedostával ani prostor v početní výhodě. Body nepřibývaly, červená světla se nerozsvěcela. Postupem času se propadl až do třetí lajny a v průběhu play off dokonce vysedával na tribuně. Zdálo se, že rozhodnutí podepsat s Calgary bude stát Neala poslední léta kariéry. V létě byl ale zničehonic vyměněn za podobně trápícího se Milana Lucice do Edmontonu, což nyní vypadá jako „majstrštyk“.
Zatímco Lucic si zatím připsal jedinou asistenci a na hokejové znovuzrození to opravdu nevypadá, Neal je jiná písnička. „Je to pro mě nový start. Jsem hrozně rád, že tady můžu být. Musím teď přesvědčit všechny, že na to pořád mám. Vím, čeho jsem schopný, kromě sezony v Calgary jsem vždy dal alespoň dvacet branek,“ řekl Neal před startem ročníku. Tato meta by měla být překonána zanedlouho, protože kanadské křídlo dalo za prvních devět zápasů stejný počet branek a společně s Davidem Pastrňákem je aktuálně nejlepším střelcem ligy.
Důvodů Nealova procitnutí je více. Tím hlavním je jistě to, že může hrát v přesilovkovém komandu vedle Connora McDavida. Neal v početní výhodě nastřílel šest gólů a v pěti z nich měl McDavid prsty. „Spolupráce s ním je jednoduše fantastická,“ řekl Neal. Konečně má vedle sebe někoho, kdo je schopen mu svou hrou vytvořit potřebné příležitosti ke skórování. Podobně jako tomu bylo v Pittsburghu.
Druhým důvodem je jednoznačně možnost letního odpočinku. Před začátkem v Calgary měl totiž Neal za sebou dvě prohraná finále Stanley Cupu v řadě v dresech Nashvillu a Vegas. „Podepsalo se to na mně. Prohrát dvě finále za sebou není nic příjemného a zároveň nemáte možnost se přes léto pořádně připravit,“ vysvětloval Neal před začátkem sezony pro web EdmontonNews. „Teď je to jiné. Měl jsem možnost dobře trénovat, jsem odpočatý, ve formě.“ dodal Neal. Start ročníku mu dává za pravdu. Na kolik gólů to nakonec bude stačit?
Neal v dresu Calgary | Neal v dresu Edmontonu |