PŘÍMO Z DENVERU | Velkou kariéru někdy nakopnou malá rozhodnutí. Tohle staré rozhodnutí ale malé nebylo. Brankáře Pavla Francouze vykoupili rodiče z Plzně, aby mohl jít chytat 1. ligu do Ústí. Zaplatili za něj tabulkovou hodnotu 1,2 milionu korun. Risk? Jasně že ano. „Cítili jsme, že synkovi pomůžeme. To rodiče dělají, ne?“ usměje se jen Pavel Francouz starší dnes. Když bylo brankáři 19 let, posunul táta jeho kariéru správným směrem. O deset let později je syn v NHL. Rodina za ním létá do Ameriky.
Pavel Francouz starší seděl na tribunce tréninkové haly Colorada. Sledoval Pavla Francouze mladšího při gólmanském tréninku, seděl na růžové dece, promrzlá železa nejsou nic extra pohodlného. Deka to dost zlepšila. „Co je být pyšný? Já jsem šťastný, že je Pavel zdravý, že má báječnou manželku, nádherné a zdravé dítě. A že je spokojený,“ usměje se otec, když dostane otázku, jestli je hrdý na svého potomka, jak si postupně vydupal místo v týmu NHL.
Baví vás, když o brankáři Colorada vypráví. Často zazní roztomilé: „A já mu povídám, synku...“ Vybaví si, jak když ho přivedli do Plzně na hokejový trénink, postupně mu Pavel oznámil, že by chtěl chytat. Jasně, proč ne. „Oblékli jsme ho, poslali na led a trenér se na nás podíval a usmál. Něco bylo špatně. Hezký, pane Francouzi, hezký. Ale ty betony mu radši přehoďte, má je opačně.“
Vyzkoušejte iSport Premium. Nyní na 30 dní ZDARMA exkluzivně v mobilní aplikaci iSport. Více ZDE >>
Než se reprezentační gólman dostal do branky Colorada, chtělo to trpělivost. Dostat se z 1. ligy do extraligy. Získat místo v Litvínově. Přechytat kolegu Vasilije Demčenka v Čeljabinsku. Ukázat Avalanche na farmě, že on je ten, na kterého se dá spoléhat. Ale zásadní věc se stala, když mu bylo 19 let. Plzeň měla dost brankářů, pro mladého kluka nebylo místo. Takže rodina se rozhodla, že by bylo nejlepší, kdyby chytal pravidelně dospělou soutěž.
„Hledali jsme, kam Pavla dát, domluvili jsme Ústí nad Labem. Jenže Ústí nemělo peníze. Takže jsme ho z Plzně vyplatili my za tabulkovou cenu a jeho práva byla moje,“ vzpomíná dnes Pavel Francouz starší.
Syna si koupil v roce 2010 za 1,2 milionu korun. „Vůbec jsem o tom nepřemýšlel. Tyhle peníze jsme v tu chvíli měli našetřené, nebylo co řešit. Pamatuju, že mi ještě Tomáš Král (prezident hokejového svazu) říkal, že o peníze takhle
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
