V jednu dobu vypadaly mosty spáleně, vztahy na teplotě ledové tříště. Ačkoli Jaromír Jágr předvedl v Pittsburghu tuny skvostných partií a pomohl ke dvěma Stanley Cupům zkraje 90. let, lásku davů přiškrtil přesun do Washingtonu a i pozdější volba konkurenční Philadelphie. Napětí je pryč, podle posledního průzkumu si 87 procent fanoušků Penguins přeje umístit dres s číslem 68 pod strop arény. „Je to hezké, vždycky jsem se snažil hrát pro lidi,“ reaguje pro iSport.cz Jaromír Jágr. Jaký byl jeho vliv na organizaci i celou NHL? Diskutujte ZDE.
Jedinými českými hokejisty, jimž se dostalo pocty mít upomínku na svůj úbor vyvěšený v hale NHL, jsou Dominik Hašek, Patrik Eliáš a Milan Hejduk. Po Buffalu, New Jersey a Coloradu se ceremoniál očekává v Pittsburghu. Kdy? Zdá se, že už záleží pouze na Jaromíru Jágrovi, až ukončí vrcholovou kariéru. V Pittsburghu zapomínají na složitou minulost a proti není ani klubový majitel Mario Lemieux, jak už se dříve jasně zmínil.
Prestižní zámořský server The Athletic oslovil příznivce Penguins s řadou otázek ohledně jejich týmu. Aktuálního i dřívějších kumpanií, kde se to skvostnými hráči hemžilo. Jeden z dotazů zněl: Měl by klub vyřadit Jágrovo číslo?
| Penguins si kladenského odchovance vybrali na draftu v roce 1990 v prvním kole jako pětku. V dresu s tučňákem na hrudi získal pětkrát Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče, jednou Hart Memorial Trophy a dvakrát Lester B. Pearson Award pro nejlepšího hokejistu NHL podle volby hráčů. V řadě klubových statistik je druhý za Mariem Lemieuxem. |
ANO zadalo 87,4 procent korespondentů. Tedy drtivá většina z necelých dvou tisíc. „Je to jasné, chcete číslo 68 pod stropem. Není to překvapivé, zato důležité potvrzení,“ doprovází výsledek svým komentářem The Athletic. „Teď jen, aby se to dozvěděl i Jágr. Penguins chtějí, aby se to stalo. Mario Lemieux chce, aby se to stalo. Nyní se přidávají i fanoušci. A to je vše, co Jágr přál, neboť měl za to, že se to nikdy nestane. Tak pojďme do toho!“
Jágr se domákl příjemně znějícího resumé ve čtvrtek v poledne právě od iSport.cz.
„Ale já ještě neukončil kariéru,“ pousmál se. „Nikdo to zatím neví, ale já chystám comeback do NHL. Kvůli koronaviru všichni tloustnou, kdežto já se pořád udržuju, už několik týdnů držím půst, až se skoro ztrácím… Budu mít nad všemi navrch!“ vtipkoval 48letý útočník, jenž zřejmě opravdu míní hrát do padesáti let.
Jak vidno, i v zámoří vnímají jednoznačný výsledek ankety jako prolomení bariéry. Jágrovi se jedenáct let v Pittsburghu aplaudovalo, stal se ikonou klubu, nástupcem Maria Lemieuxe. Dost se však toho změnilo v létě 2001, kdy byl slavný Čech vytrejdován do Washingtonu. Od svého vlastního týmu necítil potřebnou podporu a důvěru, oficiální výklad výměny zněl: příliš vysoká gáže zatěžující náš rozpočet. Mraky lidí v pensylvánském městě zůstaly jako opaření, mnohým to zlomilo srdce, pro někoho Jágr přestal existovat.
Další ránou byl pak výběr konkurenčních Flyers v roce 2011, kdy se JJ68 vracel do NHL z Ruska. Vybral si Philadelphii, což se však Penguins hodilo do krámu. Navenek předstírali zájem o českého veterána, realita byla o dost jiná. Před fanoušky se však zobrazovalo, že Jágr celý Pittsburgh zradil. Obrázky zapálených dresů s číslovkou 68 zůstávají v živé paměti.
Jakmile Jágr přicestoval do haly Pittsburghu, z tribun se ozývalo bučení. Muselo mu být jasné, že s vyvěšováním dresu v organizaci, pro kterou tolik udělal (a ona pro něj), může být problém. Ale víc ho samozřejmě pálil nelichotivý zvuk z hrdel příznivců.
Až v lednu 2017 přišlo spásné vyjádření Maria Lemieuxe. Stalo se tak při příležitosti setkání stovky největších osobností dějin NHL v Los Angeles. „Byl velkou postavou našeho klubu. Vyhrál v Pittsburghu dva poháry. Je budoucím členem Síně slávy, patří mezi nejlepší hráče v historii. Jsem si jistý, že tam nahoře (v hale) jednou rozhodně bude,“ pravil klubový vlastník. Plachta s numerem 68 by se měla připojit k Lemieuxově číslu 66 a číslu 21 tragicky zemřelého Michela Briérea.
Ve čtvrtek si někdejší skvostnou éru Jágr zase trochu připomněl… „Nevěděl jsem o tom průzkumu, ale ten výsledek je hezký. Já se vždycky snažil hrát pro lidi. Přišli do haly, aby něco viděli a zažili, já jim chtěl udělat radost. Můj konec v Pittsburghu a následné reakce? Ono to je vždycky tak, že když něco dlouhého a velkého skončí, emoce jsou silné a rozjitřené,“ vzpomíná dnes na složité období. „Neříkám, že čas všechno úplně vyléčí, ale ty roky všechny emoce postupně zchladí. Když si to lidé srovnají v hlavě, přemýšlí úplně jinak,“ tvrdí legenda.
Server The Athletic u fanoušků zároveň vyzvídal, jací hráči jsou vůbec nejlepšími a nejdůležitějšími v celé klubové historii. Tady se Jaromír Jágr umístil pátý. Za Lemieuxem, Crosbym, Malkinem a Fleurym. „Hm, tady na mě zapomněli,“ rozesmál se.
Deník Sport, Sport Magazín i časopis GÓÓÓL kupujte pohodlně ONLINE na iKiosek.cz »
