První rok za mořem zvládl. V týmu Regina Pats byl devatenáctiletý Stanislav Svozil druhým nejproduktivnějším bekem a zezadu koukal na zázraky na ledě v podání šestnáctiletého Kanaďana Connora Bedarda. I když má za sebou dvě sezony v áčku Komety vedle extraligových es, vypálí ze sebe: „Lepšího hráče jsem naživo nikdy neviděl.“
Columbus Blue Jackets. Do téhle organizace patří po víkendu nejen Stanislav Svozil, ale i David Jiříček, druhý generační talent mezi českými obránci. Jsou kamarádi, spoluhráči a už vlastně také konkurenti v tvrdém boji o místo v NHL. „Před draftem jsem mu říkal: Hlavně, ať si tě vybere Columbus. A vyšlo to,“ culí se Svozil, jenž v pondělí naskočil do přípravy na MS hráčů do 20 let v Kanadě.
Sledoval jste v televizi, jak Columbus sahá ze šestého místa po krajanovi Davidu Jiříčkovi?
„Jsme super kamarádi. Přál jsem mu hodně štěstí na draftu. Já jsem se díval až na druhé a třetí kolo. Brácha se díval v noci i na první, a když vybrali Slafkovského jako jedničku, vzbudil mě. A potom, když byl Jiříček šestka. (úsměv) Davida nevnímám jako konkurenta, i když je konkurent vlastně každý. On je typologicky trošku jiný než já. Hraje víc fyzický hokej.“
Měl jste tušení, že po něm Blue Jackets sáhnou?
„Trošku jsem tušení měl. Ale s nikým z klubu jsem se o tom nebavil. Jsem rád, že tam budeme spolu. Spíš mě překvapilo druhé místo Nemce. Je to výborný obránce, ale čekal jsem za Slafkovským spíš Wrighta.“
Jaká byla premiérová sezona v zámořské juniorce?
„První týden byl těžší, pak už bylo všechno parádní. Jak rodina, spoluhráči, lidi kolem. Vždycky to jde líp, ale myslím, že z osobního hlediska se sezona podařila. Ten rok mi dost pomohl. Ve své hře jsem zlepšil hodně aspektů, hlavně defenzivu. Hrál jsem s Connorem Bedardem, takže to směrem do útoku nebylo tak těžké. (úsměv) Akorát jsme jako tým moc daleko nedošli. To mě mrzí.“
Je Bedard opravdu tak výjimečný talent?
„Říkám to všude: Naživo jsem nikdy lepšího hráče neviděl. Ani v Kometě. Půl sezony jsme spolu byli na přesilovce. Bedard umí všechno. Na začátku sezony měl slabinu hru do obrany, ale postupem času to zlepšil a může hrát úplně všechno. Ale furt je to juniorský hokej.“
V bodování obránců klubu byl před vámi pouze Ryker Evans. Taky má před sebou velkou kariéru?
„On je o dva roky starší než já. Super kluk i super hokejista. V důležitých momentech jsme spolu nastupovali ve dvojici dost často.“
Zůstanete v Regině, odkud pochází mimo jiné Ryan Getzlaf, Mike Sillinger či Jordan Eberle?
„To vám ještě neřeknu. Dozvím se to v září. Samozřejmě by chtěl každý hrát NHL, ale sám teď nedokážu říct, kde se vidím. Rozhodne se na kempu. V Regině je hodně cítit, že se tam narodila spousta slavných hokejistů, ale že byste je někde potkával, když mají pauzu, to zase ne.“ (úsměv)
Bavil vás po dvou letech v extralize živelný juniorský hokej?
„Abych řekl pravdu, bavil mě víc. Hraje se na malém hřišti, hra je rychlejší, hodně soubojů, padá víc gólů. Ale zase tam není takové myšlení jako u chlapů.“
Záhy vás čeká odložený světový šampionát „dvacítek“ v Kanadě. Může být hráč tak brzy v top formě?
„Chuť dřít teď úplně asi není, ale nedá se nic dělat. Omluvit jsem se určitě nechtěl. Když se dobře připravíme, je možné se dostat do formy. Na mistrovství světa se strašně moc těším. Hodně kluků je teď na development kempech, přiletí zpátky v příštích dnech. Podle jmen bychom mohli mít vysoké ambice, ale zůstal bych nohama na zemi. Já jsem byl do pondělí na ledě jen jednou, ale trénoval jsem de facto každý den v Olomouci a v Přerově. Běhal jsem, posiloval. Bylo to zatím nejnáročnější léto v mé kariéře.“
