Pastrňák o dceři, fotce s Ovečkinem i slávě: Za rok zlato z Prahy. Nebo Pohár
Pasta. A není třeba víc dodávat. Globální pojem, hvězda, jeden z nejlepších hokejistů planety. Věčně usměvavý sympaťák, který v poslední době nejradši jezdí s kočárkem. Pyšný táta. Miláček fanoušků, v tomto ohledu skutečně nový Jágr. Kanonýr, jenž podepsal s Bostonem miliardovou smlouvu. V exkluzivním interview pro Sport Magazín mluví David Pastrňák o slávě, charitě nebo kritice od Dominátora.
Góly sází s neuvěřitelnou lehkostí. Ze všech pozic. Je jedním ze tří nejlepších střelců v NHL. Ale s rozhovory šetří. Pro náš magazín udělal šestinásobný držitel Zlaté hokejky výjimku.
Před golfovým turnajem Czech Masters se usadil do stínu a dal se do obsáhlého vyprávění, které se zdaleka netočí jenom kolem hokeje.
„Prosím, pak to nějak uprav, jo? Někdy jsem se nemohl správně vymáčknout,“ pousmál se po půlhodině, když si vzal do ruky hůl a šel si zahrát několik jamek. I světoví golfisté se s ním fotili. Jeho věhlas a renomé letí nahoru.
Když se objeví jinde, je z toho mimořádný humbuk. Český sport nemá aktuálně žhavější hvězdu.
Je něco, co vám na tom obřím zájmu vadí?
„Že nemůžu udělat radost všem lidem, když se chtějí vyfotit nebo získat podpis. Ne na každého se dostane, což je smutný. Mrzí mě to. Třeba v Litvínově při exhibici v polovině srpna byla skvělá atmosféra, je to hokejové město, přišla spousta lidí, ale nemohl jsem vyhovět všem.“
V jednu chvíli vás musel bodyguard doprovázet zpátky do haly. Byl jste jako Messi v Miami.
„Ještě k tomu bylo příšerné vedro. Na zimáku bylo sedmadvacet stupňů, venku čtyřicet, a v tom stanu, co jsme se podepisovali, asi šedesát. (smích) Dělal jsem, co jsem mohl, ale na všechny se nedostalo. Někdy to u lidí vypadá tak, že ten špatný jsem já…“
Zájem o vás každým rokem stoupá. Máte stejný dojem?
„Největší skok byl před rokem, když jsme na šampionátu získali bronzovou medaili a vrátili se domů. To byl fakt blázinec. Mám pocit, že jsem na to nebyl mentálně nachystaný.“
Co vás překvapilo?
„Nebyl jsem připravený na tolik akcí najednou. Teď už jsem zkušenější. Věděl jsem, že jich bude dost, ale naplánoval jsem si je do dvou týdnů, protože jsem byl tentokrát v Česku jenom krátce. I tak mi někdy přijde, že jsem všude, a nikde. Prostě se snažím fanouškům vyhovět, hlavně dětem. Letos už to bylo lepší. Měl jsem radost, že jsem se na spoustu akcí dostal. Přízně od lidí si moc vážím. I když to někdy není legrace.“
Musíte si zvykat, vaše popularita poletí ještě nahoru.
„Chápu, tohle k naší profesi patří.
