Zradila mě hlava, říká Kulich. Buffalu už nedá šanci, aby ho dalo na farmu

Vyhlásili jej nejlepším útočníkem i nejužitečnějším hokejistou MS do 18 let (2022), podepsal se pod loňské senzační stříbro i letošní povstalecký bronz na šampionátu dvacítek. Jednou bude z Jiřího Kulicha třicetigólový ranař NHL, možná i lepší. Jen to nejde hned a automaticky, což možná leckoho zarazilo. Chce to čas a práci. Navíc hrát ve dvaceti letech klíčovou roli v týmu AHL není rozhodně blamáž či důvod k panice. Tady to chce právě klid a čistou hlavu.
„Budu se maximálně snažit nedat Sabres žádnou šanci, aby mě vrátili zpět do AHL,“ vypálí odhodlaně i otevřeně mladík, jenž má v rukách dynamit. Na charitativní hokejbalové akci v Letohradě speciálně pro iSport.cz Premium Jiří Kulich rozebral, proč mu nevyšla druhá půlka poslední sezony a co říká tomu, že jej minula pozvánka do áčkové reprezentace kvůli nedostatečným zkušenostem z velkých akcí.
Posunul vás další hokejový rok ve vývoji o kus dál, jak jste potřeboval?
„Určitě ano. Věřím, že jsem teď o dost komplexnější hráč než před rokem. Start do sezony jsem měl slušný, pak přišly dvacítky a bronz s klukama, což bylo krásný. Pak ale přišla krize, trvala asi dva měsíce. Trochu jsem nad sebou zapřemýšlel.“
V jakém smyslu?
„Došlo mi, že asi nebudu pořád střílet góly a že jednou přijde slabší období. Musel jsem začít pracovat víc na defenzivní stránce, na výraznější hře do těla. Zkrátka celkově hrát víc pro tým. Z mé strany už to přestalo být o tom, že mužstvu pomůžu góly, musel jsem plnit víc úkolů, splnit si všechnu práci v defenzivě. Právě díky tomu jsem se dost posunul oproti minulému roku. Jakmile mi to tam začalo znovu padat, najednou jsem se cítil asi nejlíp za kariéru.“
Musel jste zapracovat i na svém myšlení? Kanonýři musí být silní mentálně, aby přečkali bez úhony horší chvíle.
„Jo, určitě. Právě hlava mě během těch dvou měsíců zrazovala asi nejvíc. Hlavně proto jsem měl slabší období. Asi to jednou přijít muselo. Nakonec jsem rád, že to přišlo zrovna v danou chvíli, na farmě. Lepší trápit se v AHL, než kdybych si měl krizí procházet nahoře v NHL.“
Nesehrála určitou roli v herním propadu i účast na mistrovství světa dvacítek? Opustil jste v rozjeté sezoně zámořský klub, vydal se na velké hřiště do Švédska, kde se hrál jiný sport. A pak zase zpátky. Neměl jste v tom hokej po návratu do Rochesteru?