Vrána: Chci dobrou sezonu, abych se vrátil. NHL ještě nezabalil. Mluví i o zájmu Sparty
O víkendu se rozletěla zvěst, že se vrací do Linköpingu. Začaly mu chodit zprávy a gratulace od kamarádů a známých. „Je velká možnost, že bych tam mohl jít. Ale v tu dobu nebylo nic hotové,“ upřesňoval Jakub Vrána. Zvažoval i jiné nabídky. Ze Švédska, Švýcarska, pražské Sparty. Během rozhovoru pro deník Sport a web iSport jasno ještě neměl. Po jedenácti sezonách, z nichž devět nastupoval v NHL, se uhnízdí v Evropě. Zámoří nevzdal. Ale přišel čas se rozhodnout.
Naposledy podepsal na zkoušku s Washingtonem. Ve 27 zápasech dal sedm gólů, později v Nashvillu stihl dalších 13 utkání. Taky prožil období, kdy dlouho nenastoupil. Kromě pověsti střelce Jakub Vrána dostal cejch hráče, který prošel asistenčním programem NHL s NHLPA. Hned se hledalo, co je zase špatně. V exkluzivním rozhovoru 29letý útočník rozkryl detaily z minulé sezony. Vysvětlil, proč nechce být v kůži Alexandra Ovečkina a mluvil o svých vyhlídkách. „Vím, že potřebuju mít dobrou sezonu, vrátit se zpátky. Proto je rozhodování tak důležité,“ přiznal.
Před pár dny se rozkřiklo, že se vracíte do Linköpingu. Jak to celé vzniklo?
„Johan Svensson (novinář Expressenu) to dal ven a chytli se všichni. Je velká možnost, že bych tam mohl jít. Nabídku mám. Ale v tu dobu nebylo nic hotové.“
Nevíte, jak se rozhodnout, abyste zvolil správně?
„Je to těžké. K Linköpingu mám jiný vztah, než k ostatním týmů. Dali mi první šanci v profesionálním hokeji, ten tým zůstal ve mně. Jenže přišly nabídky i z klubů s ambicemi na titul. Na papíře vypadají silně, což ještě neznamená, že vyhrají. Ovšem mají k tomu víc nakročeno, podepsali hráče, které chtěli. Linköping je pro mě opravdu srdeční záležitost. Zároveň vím, že se jim poslední sezony úplně nedařilo. Může překvapit, ale pak jsou tam týmy, které na to fakt mají. Jsem v situaci, kdy se musím rozhodnout. A rozhodnutí můžu udělat jen jedno.“
Kdybyste volil srdcem, měl byste víc jasno?
„Ano. Taky přemýšlím i nad tím, jak těžké je vrátit se z Ameriky. Někteří lidé si myslí, že přijdeš a všechno jde samo. Jenže i na cizincích je znát, že je těžké si zvyknout. Velké hřiště, v NHL ti nepřijde zkažená přihrávka. A hlavně se liší herní styl. Je to stejné jako jít z Evropy do Ameriky. Trvalo mi celou jednu sezonu, než jsem si zvykl na zámořský hokej, trošku se otloukl, zjistil, jak dávat góly, kde správně být a tak. Platí to i naopak. Za Linköping jsem hrál naposledy, když mi bylo devatenáct, což je deset let zpátky.
